Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.
Vorvaň obrovský je největší ozubené zvíže na planetě. Nejvetší doložený vorvaň měřil téměř 26 metrů. Vorvani maji obrovskou hlavu, která tvoří až třetinu jejich délky. Mozek vzrostlého samce váží až 7 kg, avšak v porovnání s jeho velikostí se nejedná o velký mozek. Dýchacím otvorem ve tvaru 'S' na vrchu hlavy vorvani vypouštějí směrem dopředu proudy páry, zřetelně slyšitelné na míle daleko. V dolní čelisti mají 20–26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram, avšak důvod proč mají zuby není zcela jasný, jelikož byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Patří mezi nejhlouběji se ponořující savce na planetě. Běžné ponory obvykle dosahují hloubky kolem 400 metrů a trvají přibližně 30 až 45 minut. Jejich strava zahrnuje různé druhy mořských živočichů, především krakatice, kalmary, chobotnice a další.
Mečoun obecný je velká ryba, která se vyznačuje svou charakteristickou podlouhlou horní čelistí, která přechází v mečovitý výběžek. Tento druh ryby je aktivním predátorem, který obývá otevřené moře v teplých a mírných vodách po celém světě. Mečouni se často nacházejí ve vodách daleko od pobřeží. Jejich dlouhý meč slouží pravděpodobně k lovu kořisti a obraně. Mečouni jsou vynikajícími lovci, kteří dokáží rychle plavat a proniknout hluboko do mořských vod. Často vyskakuje nad hladinu. Na krátkou vzdálenost vyvine rychlost až 110 km/h.
Jedná se o velmi inteligentního hlavonožce žijícího v moři a oceánech. Spolu s krakaticemi patří k největším měkkýšům a největším bezobratlovcům. Žije ve větších hloubkách. Chobotnice velká narůstá do délky 3–5 metrů a váží 10–50 kg. Rekordní jedinec měl však údajně rozpětí chapadel 9,8 metru a vážil až 272 kg. Plazí se po dně pomocí dlouhých chapadel, která jsou pokrytá přísavkami. Úkryt vyhledává v korálech, pod balvany a v puklinách. Dožívá se 4 roků. V ohrožení mění barvu nebo vypustí oblak „inkoustu“, který ji zahalí. Mladí jedinci si vyhrabávají díry pod kameny, v písku nebo ve štěrku, kde nacházejí útočiště před predátory (např. před tuleni, mořskými vydrami, žraloky nebo velkými rybami). Chobotnice velká loví potravu hlavně v noci. Živí se především kraby a humry, jakož i jinými korýši a měkkýši, menšími chobotnicemi a rybami. Potravu často konzumuje ve svém úkrytu.
Plejtvák obrovský, znaný také jako modrá velryba, patří mezi největší živočichy na Zemi. Tento ohromující tvor se vyznačuje mohutným tělem, které může dosáhnout délky až kolem 20-27 metrů a váhy až 72-135 tun. Jeho srdce váží tolik jako malý automobil. Modrá velryba se živí převážně planktonem a maličkými mořskými tvory, které získává pomocí obrovských kožovitých destiček v tlamě, tzv. plejtváků. Jejich migrace přes oceány fascinují vědce i laiky po celém světě. Plejtváci obří hrají klíčovou roli v ekosystémech oceánů a jsou symbolem síly i zranitelnosti morskeho prostředí.
Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.
Piloun mnohozubý je druh paryby z čeledi pilounovitých, která obývá teplé a mírně teplé vody tropických a subtropických moří. Dospělí jedinci dosahují až téměř 7 metrů. Tato ryba je známá svou charakteristickou dlouhou a plochou hlavou, která připomíná pilu, jelikož její zuby vystupují ven. Jeho tělo je obvykle šedé, až hnědé barvy s bělavým spodkem. Hlavním potravním zdrojem pilouna mnohozubého jsou různé druhy ryb a bezobratlí živočichové.
Chobotnice pobřežní patří mezi fascinující mořské tvory obývající světové oceány. Jejich charakteristickým rysem je osm chapadel, která využívají k pohybu, lovu potravy a komunikaci. Jsou to mistři maskování, dokáží se rychle přizpůsobit okolnímu prostředí a měnit barvu a texturu své kůže, což jim pomáhá uniknout predátorům i úspěšně lovit. Chobotnice pobřežní jsou vysoce inteligentní tvorové s vyspělým centrálním nervovým systémem. Jsou schopny se učit a pamatovat si různé situace, což jim pomáhá při lovu a vyhýbání se nebezpečí. Jejich složitý životní cyklus zahrnuje krátkou dobu života, během které se rychle vyvíjejí a rozmnožují, aby zajistily další generaci těchto úžasných tvorů.
Je největším zástupcem této čeledi, může dosahovat délky až okolo 6 metrů a hmotnosti více než 500 kg. Žije v tropických a subtropických vodách pobřežních oblastí a kontinentálního šelfu. Od ostatních kladivounů ho kromě velikosti odlišuje i vysoká srpovitě tvarovaná hřbetní ploutev a relativně rovná přední část hlavy. Jedná se o většinou osamoceně žijícího predátora, který loví ryby, paryby, korýše a hlavonožce. Jeho nejoblíbenější kořistí jsou různé druhy rejnoků a trnuch. Kladivoun velký je živorodý druh, samice porodí až 55 mláďat každé dva roky. Ačkoliv může být člověku potenciálně nebezpečný, útočí na potápěče či plavce jen zcela výjimečně. Výsledky studie ukázaly, že kladivouni dokážou ve vertikálním směru vidět plných 360 stupňů světa kolem sebe. Díky tomu mohou současně sledovat kořist, která plave nad nimi i pod nimi.
Vorvaň obrovský je největší ozubené zvíže na planetě. Nejvetší doložený vorvaň měřil téměř 26 metrů. Vorvani maji obrovskou hlavu, která tvoří až třetinu jejich délky. Mozek vzrostlého samce váží až 7 kg, avšak v porovnání s jeho velikostí se nejedná o velký mozek. Dýchacím otvorem ve tvaru 'S' na vrchu hlavy vorvani vypouštějí směrem dopředu proudy páry, zřetelně slyšitelné na míle daleko. V dolní čelisti mají 20–26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram, avšak důvod proč mají zuby není zcela jasný, jelikož byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Patří mezi nejhlouběji se ponořující savce na planetě. Běžné ponory obvykle dosahují hloubky kolem 400 metrů a trvají přibližně 30 až 45 minut. Jejich strava zahrnuje různé druhy mořských živočichů, především krakatice, kalmary, chobotnice a další.
Mečoun obecný je velká ryba, která se vyznačuje svou charakteristickou podlouhlou horní čelistí, která přechází v mečovitý výběžek. Tento druh ryby je aktivním predátorem, který obývá otevřené moře v teplých a mírných vodách po celém světě. Mečouni se často nacházejí ve vodách daleko od pobřeží. Jejich dlouhý meč slouží pravděpodobně k lovu kořisti a obraně. Mečouni jsou vynikajícími lovci, kteří dokáží rychle plavat a proniknout hluboko do mořských vod. Často vyskakuje nad hladinu. Na krátkou vzdálenost vyvine rychlost až 110 km/h.
Jedná se o velmi inteligentního hlavonožce žijícího v moři a oceánech. Spolu s krakaticemi patří k největším měkkýšům a největším bezobratlovcům. Žije ve větších hloubkách. Chobotnice velká narůstá do délky 3–5 metrů a váží 10–50 kg. Rekordní jedinec měl však údajně rozpětí chapadel 9,8 metru a vážil až 272 kg. Plazí se po dně pomocí dlouhých chapadel, která jsou pokrytá přísavkami. Úkryt vyhledává v korálech, pod balvany a v puklinách. Dožívá se 4 roků. V ohrožení mění barvu nebo vypustí oblak „inkoustu“, který ji zahalí. Mladí jedinci si vyhrabávají díry pod kameny, v písku nebo ve štěrku, kde nacházejí útočiště před predátory (např. před tuleni, mořskými vydrami, žraloky nebo velkými rybami). Chobotnice velká loví potravu hlavně v noci. Živí se především kraby a humry, jakož i jinými korýši a měkkýši, menšími chobotnicemi a rybami. Potravu často konzumuje ve svém úkrytu.
Plejtvák obrovský, znaný také jako modrá velryba, patří mezi největší živočichy na Zemi. Tento ohromující tvor se vyznačuje mohutným tělem, které může dosáhnout délky až kolem 20-27 metrů a váhy až 72-135 tun. Jeho srdce váží tolik jako malý automobil. Modrá velryba se živí převážně planktonem a maličkými mořskými tvory, které získává pomocí obrovských kožovitých destiček v tlamě, tzv. plejtváků. Jejich migrace přes oceány fascinují vědce i laiky po celém světě. Plejtváci obří hrají klíčovou roli v ekosystémech oceánů a jsou symbolem síly i zranitelnosti morskeho prostředí.
Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.
Piloun mnohozubý je druh paryby z čeledi pilounovitých, která obývá teplé a mírně teplé vody tropických a subtropických moří. Dospělí jedinci dosahují až téměř 7 metrů. Tato ryba je známá svou charakteristickou dlouhou a plochou hlavou, která připomíná pilu, jelikož její zuby vystupují ven. Jeho tělo je obvykle šedé, až hnědé barvy s bělavým spodkem. Hlavním potravním zdrojem pilouna mnohozubého jsou různé druhy ryb a bezobratlí živočichové.
Chobotnice pobřežní patří mezi fascinující mořské tvory obývající světové oceány. Jejich charakteristickým rysem je osm chapadel, která využívají k pohybu, lovu potravy a komunikaci. Jsou to mistři maskování, dokáží se rychle přizpůsobit okolnímu prostředí a měnit barvu a texturu své kůže, což jim pomáhá uniknout predátorům i úspěšně lovit. Chobotnice pobřežní jsou vysoce inteligentní tvorové s vyspělým centrálním nervovým systémem. Jsou schopny se učit a pamatovat si různé situace, což jim pomáhá při lovu a vyhýbání se nebezpečí. Jejich složitý životní cyklus zahrnuje krátkou dobu života, během které se rychle vyvíjejí a rozmnožují, aby zajistily další generaci těchto úžasných tvorů.
Je největším zástupcem této čeledi, může dosahovat délky až okolo 6 metrů a hmotnosti více než 500 kg. Žije v tropických a subtropických vodách pobřežních oblastí a kontinentálního šelfu. Od ostatních kladivounů ho kromě velikosti odlišuje i vysoká srpovitě tvarovaná hřbetní ploutev a relativně rovná přední část hlavy. Jedná se o většinou osamoceně žijícího predátora, který loví ryby, paryby, korýše a hlavonožce. Jeho nejoblíbenější kořistí jsou různé druhy rejnoků a trnuch. Kladivoun velký je živorodý druh, samice porodí až 55 mláďat každé dva roky. Ačkoliv může být člověku potenciálně nebezpečný, útočí na potápěče či plavce jen zcela výjimečně. Výsledky studie ukázaly, že kladivouni dokážou ve vertikálním směru vidět plných 360 stupňů světa kolem sebe. Díky tomu mohou současně sledovat kořist, která plave nad nimi i pod nimi.
Vorvaň obrovský je největší ozubené zvíže na planetě. Nejvetší doložený vorvaň měřil téměř 26 metrů. Vorvani maji obrovskou hlavu, která tvoří až třetinu jejich délky. Mozek vzrostlého samce váží až 7 kg, avšak v porovnání s jeho velikostí se nejedná o velký mozek. Dýchacím otvorem ve tvaru 'S' na vrchu hlavy vorvani vypouštějí směrem dopředu proudy páry, zřetelně slyšitelné na míle daleko. V dolní čelisti mají 20–26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram, avšak důvod proč mají zuby není zcela jasný, jelikož byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Patří mezi nejhlouběji se ponořující savce na planetě. Běžné ponory obvykle dosahují hloubky kolem 400 metrů a trvají přibližně 30 až 45 minut. Jejich strava zahrnuje různé druhy mořských živočichů, především krakatice, kalmary, chobotnice a další.
Mečoun obecný je velká ryba, která se vyznačuje svou charakteristickou podlouhlou horní čelistí, která přechází v mečovitý výběžek. Tento druh ryby je aktivním predátorem, který obývá otevřené moře v teplých a mírných vodách po celém světě. Mečouni se často nacházejí ve vodách daleko od pobřeží. Jejich dlouhý meč slouží pravděpodobně k lovu kořisti a obraně. Mečouni jsou vynikajícími lovci, kteří dokáží rychle plavat a proniknout hluboko do mořských vod. Často vyskakuje nad hladinu. Na krátkou vzdálenost vyvine rychlost až 110 km/h.