Tyrannosaurus rex je v současnosti asi nejznámější dravý dinosaurus. Název je odvozen z řeckého tyrannos = vládce, resp. krutovládce a latinského rex = král. Je zde reálný odhad, že největší tyranosauři běžně dosahovali parametrů okolo 14 m délky a 7,5 t hmotnosti. V lovu mu pomáhal skvělý zrak a čich. Inteligencí zrovna ale nevynikal, jeho EQ (emocionální kvocient) ale byl 2,5 krát větší než u současných krokodýlů. Tyrannosaurus měl nepředstavitelnou sílu stisku čelistí. Dospělosti t-rex dosahoval v cca 18 letech a dožívali se okolo 30 roků. Byl to lovec i mrchožrout, který nepohrdl žádným masem.
Mamut srstnatý je populární vyhynulý druh mamuta z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců. Patří k nejznámějším pravěkým živočichům vůbec a jeho role v lidské kultuře je poměrně významná a dlouhodobá. Nebyli větší než dnešní samci slona afrického, v kohoutku měřili do 3,4 metru a vážili kolem 6000 kg. Zástupci obou pohlaví měli dlouhé zahnuté kly a až 90 cm dlouhé chlupy. Anatomii mamuta srstnatého známe dobře zejména díky velkému počtu zmrzlých „mršin“, které se dochovaly v permafrostu na Sibiři a Aljašce.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Mamut srstnatý byl velký savec, který obýval zeměkouli v pleistocénu. Byl známý svou impozantní velikostí a charakteristickými dlouhými kly. Jeho robustní postava a hustá srst mu pomáhali přežít v chladném klimatu, kde obýval rozmanitá prostředí od tundry po lesy. Mamut srstnatý patřil k megafauně a hrál klíčovou roli v prehistorických ekosystémech. Jeho kly, které dosahovaly až neuvěřitelných délek, byly využívány k boji, ale také sloužily jako nástroj pro vyhrabávání potravy z pod sněhem pokrytého terénu. Tento majestátní tvor vyhynul na konci pleistocénu, pravděpodobně v důsledku kombinace klimatických změn a lidského lovu. Mamut srstnatý zůstává fascinujícím objektem studia a symbolizuje rozmanitost pradávné fauny naší planety.
Carnotaurus neboli "masožravý býk" patří do skupiny menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), z období jury a křídy. Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny), žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny. Na hlavě měl 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi a byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, carnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. Čím se carnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny.
Parasaurolophus byl rod velkého, asi 10 metrů dlouhého býložravého kachnozobého dinosaura ze skupiny Ornithopoda. Výška: 5 metrů. Délka: 9,5 metru. Nejnápadnějším znakem tohoto býložravce byl dlouhý trubicovitý hřeben na hlavě napojený na nosní dutiny zvířete. Sloužil hlavně ke komunikaci mezi členy vlastního druhu prostřednictvím hlasitých zvuků, k rozlišení od příbuzných druhů a částečně pomáhal ovládat tělesnou teplotu. Za bezzubým zobákem se nacházelo množství malých zubů, které zpracovávaly potravu způsobem připomínajícím přežvykování dnešních býložravých savců.
Apatosaurus je jedním z nejznámějších dinosaurů. Žil v období svrchní jury, asi před 150 miliony let na severoamerickém kontinentu (středozápad USA především Colorado, Oklahoma a Utah). Běžně dosahoval délky 21-23 metrů, šířky 16 m a výšky 21 metrů. Hmotnost se odhaduje na 25-35 tun. Vzhledem k tomu, že se jednalo o býložravce, musel apatosaurus spořádat obrovské množství rostlinné potravy. Jeho lžícovité zuby umístěné v přední části čelistí se sice dobře hodily k mechanickému zpracování, ale podobně jako u ostatních sauropodů zůstává hádankou, jak mohla, tak maličká hlava a tlama, nashromáždit dostatek potravy k nasycení obrovského těla.Tělo apatosaura bylo neseno čtyřma sloupovitýma nohama, na každé z nich měl pět prstů. Ocas byl bičovitý (82 obratlů) a sloužil, dle paleontologů, především k obraně, nebo mohl také být jakýmsi komunikačním prostředkem. Ovšem jedná se pouze o teorii, kterou však nelze experimentálně potvrdit.
Plesiosauři byli druhohorní mořští plazi. Největší formy těchto dravých živočichů dosahovaly délky přes 15 metrů. Způsob plavání byl u těchto vodních plazů velmi neobvyklý, ale přesto energeticky efektivní. V roce 1816 byly objeveny fosilie plesiosaura také na území Francie.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.