Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.
Labuť velká patří mezi největší ptáky v Česku. Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama a dlouhým, štíhlým krkem, který nese při plavání buď vzpřímený, nebo mírně esovitě prohnutý. Zobák je oranžový s černým nehtem na špičce; u kořene přechází v černé ozobí s výrazným hrbolem. Při obraně teritoria labuť syčí, což je obvykle doprovázeno esovitým prohýbáním krku a máváním křídel. Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích. Velké hnízdo z proutí a rákosu staví na okrajích jezer, rybníků a na březích tekoucích vod. Samice do něj klade obvykle na přelomu března a dubna 5 až 7 zelenavých vajec. Inkubační doba trvá zhruba 35–38 dní. Délka těla: 145–160 cm, rozpětí křídel: cca 235 cm, hmotnost: 8–12,5 kg.
Myš domácí jsou hlodavci známí svou schopností přizpůsobit se různým prostředím. Myši domácí mají měkkou srst, obvykle šedé nebo hnědé barvy. Mají malé uši a oči. Jsou aktivní převážně za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a budují si hnízda. Jsou býložravci a živí se semeny, ovocem, zrny a různými potravními zbytky. I když se mnohým lidem zdají nežádoucí v domovech, myši domácí hrají důležitou roli v ekosystému. Pomáhají udržovat populaci hmyzu a jsou i významným zdrojem potravy pro některé dravce.
Hroch je bezesporu jedno z nejpopulárnějších afrických zvířat. Neodmyslitelně patří k obrázku teplých řek, kde se stáda hrochů lenivě povalují na mělčině. Jsou to zdatní potápěči a na jedno nadechnutí vydrží pod hladinou až 10 minut, hluboké vodě se však vyhýbají, nedovedou aktivně plavat. Hroch je nejtěžším recentním druhem sudokopytníka a třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 360 cm, dosahuje výšky v kohoutku 165 cm a hmotnosti přes tři tuny. Hroch si získává část potravy ve vodě, pomocí zubů vyrývá ze dna oddenky a kořeny, např. lotosu. Hroší žaludek je trojdílný, mimořádně objemný a žije v něm mnoho druhů symbiotických prvoků. Díky nim je hroch schopen strávit i velmi hrubou a vláknitou potravu. Hroch sežere denně 30–40 kg rostlinné potravy, což je v poměru k jeho velikosti relativně málo.
Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.
Tento druh patří mezi nejznámější a nejčastěji chované velké papoušky z rodu Ara. Jeho domovem je severní a centrální část Jižní Ameriky. Velice důležité jsou pro něj vzrostlé stromy s dutinami, kde si tvoří hnízda. Samička snáší 2 - 4 vejce, na kterých sedí pouze samice (23-27 dní), zatímco samec jí krmí. O mláďata se starají oba rodiče až do osamostatnění, hnízdo mláďata opouští cca po 3 měsících. Ara má velmi dobré charakteristické vlastnosti pro ochočení ze všech arů. Co se týče chovu arů, není vhodným druhem pro začátečníky. Jeho vysoká inteligence a fixace na člověka se odráží v nutnosti neustálého přísunu podnětů a velké časové náročnosti chovance srovnatelné se psem. Pokud se pták chovaný v kleci nudí, nastávají těžko řešitelné psychické poruchy projevující se agresivitou, křikem nebo fyzickým sebepoškozováním. Jiné je to při voliérovém chovu v párech. Živí se plody, ořechy a kokosové ořechy. Za potravou létá až 25 kilometrů daleko. Všichni arové jsou dlouhověcí ptáci, v zajetí se dožívají více než 50 let.
Muflon evropský představuje zajímavého zástupce volně žijící zvěře v evropských horách a lesích. Mufloni jsou středně velcí kopytníci. Samci jsou známí svými výraznými, mohutnými rohy, které jsou spirálovitě zatočené. Jejich srst může mít odstíny od světle hnědé po tmavě hnědou až šedou, často s bílým spodkem na břiše. Většinou žijí ve skupinách, kde samci soutěží o dominanci. Mufloni jsou vysoce adaptabilní a dokážou přežít v různých typech prostředí, od skalnatých hor až po lučiny. Jejich přirozená odolnost a schopnost se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám přispívají k tomu, že jsou úspěšným druhem ve volné přírodě.
Prase savanové, je druh prasete žijícího v savanách a otevřených oblastech subsaharské Afriky. Tito zajímaví tvorové jsou charakterističtí svou nezaměnitelným vzhledem. Hlava je velká, má široký rypák, velmi dlouhé, vzhůru zahnuté tesáky, dorůstající u kanců délky až 60 cm a po stranách hlavy dva páry výrůstků, podobných bradavicím. Prasata savanová nejsou příliš společenská, samice žijí s mláďaty a samci jsou spíše samotářští.. Jejich strava zahrnuje trávu, kořínky a různé plody. Jsou známá svým rázovitým chováním, včetně hřebčivých rituálů a houfů, které poskytují ochranu před predátory. Prasata savanová jsou součástí africké fauny a přispívají k rozmanitosti ekosystémů, ve kterých obývají.
Sob polární je majestátní tvor žijící v extrémních podmínkách Arktidy. Jeho robustní postava, hustá srst a široké kopyto mu umožňují přežít v drsném arktickém prostředí, kde teploty klesají pod bodu mrazu. Sobové jsou známí svou schopností migrovat na velké vzdálenosti přes zamrzlé tundry, hledajíce potravu a vhodné pastviny. Jsou klíčovou součástí života mnoha severních komunit a kultur, poskytují potravu, srst a kožešinu, a jsou často předmětem mýtů a legend původních obyvatel Arktidy. Nicméně, s rostoucím tlakem na arktické prostředí a změnami klimatu čelí sob polární novým výzvám, které ohrožují jeho přežití a ekosystémy, na kterých závisí.