Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.
Byl to po dvou chodící masožravý dinosaurus dlouhý kolem 7 metrů a vážící asi 350 - 400 kg. Žil přibližně před 193 miliony let v období spodní jury. Pojmenován je podle dvou typických půlkruhových hřebenů na lebce.
Cryolophosaurus byl dinosaurus žijící před asi 190 miliony lety v období pozdního triasu na území dnešní Antarktidy. Tento dravec byl relativně velký a vynikal svým výrazným křídovitým hřebenem na hlavě, který mu dal jeho charakteristické jméno. S délkou těla dosahující až kolem 6 metrů patřil mezi středně velké dinosaury. Cryolophosaurus byl objeven v 90. letech 20. století v Antarktidě a představuje jednoho z mála známých dinosaurů z tohoto kontinentu. Jeho objev přispěl k poznání o prehistorických ekosystémech na Antarktidě a o evoluci dinosaurů v extrémních podmínkách.
Mamut srstnatý byl velký savec, který obýval zeměkouli v pleistocénu. Byl známý svou impozantní velikostí a charakteristickými dlouhými kly. Jeho robustní postava a hustá srst mu pomáhali přežít v chladném klimatu, kde obýval rozmanitá prostředí od tundry po lesy. Mamut srstnatý patřil k megafauně a hrál klíčovou roli v prehistorických ekosystémech. Jeho kly, které dosahovaly až neuvěřitelných délek, byly využívány k boji, ale také sloužily jako nástroj pro vyhrabávání potravy z pod sněhem pokrytého terénu. Tento majestátní tvor vyhynul na konci pleistocénu, pravděpodobně v důsledku kombinace klimatických změn a lidského lovu. Mamut srstnatý zůstává fascinujícím objektem studia a symbolizuje rozmanitost pradávné fauny naší planety.
Stegosaurus byl jedním z největších zástupců své čeledi, mohl dorůstat délky až kolem 9 metrů. Běžně velké exempláře dosahovaly délky asi 6,5 metru a hmotnosti 3500 kg. Stegosaurus je nejznámější ze všech obrněných dinosaurů. Byl to poměrně velký kvadripední živočich (pohybující se po čtyřech končetinách). Když bylo zvíře napadeno útočníkem, rozhoupalo ocas ze strany na stranu a ostny tak mohly způsobit těžká zranění útočícím masožravým dinosaurům. Nebyl to žádný rychlý běžec. Jeho rychlost chůze podle dochovaných stop nepřesahovala asi 6–7 km/h. Stegosaurus byl velké zvíře a k tomu býložravec. Musel tedy mít potřebné množství rostlinné potravy, je pravděpodobné, že rozsekával nízko rostoucí vegetaci a pak ji rychle polykal do velkého břicha.
Plesiosauři byli druhohorní mořští plazi. Největší formy těchto dravých živočichů dosahovaly délky přes 15 metrů. Způsob plavání byl u těchto vodních plazů velmi neobvyklý, ale přesto energeticky efektivní. V roce 1816 byly objeveny fosilie plesiosaura také na území Francie.
Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromaeosauridy. Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6 cm. Dráp nesloužil jako řezná zbraň, ale jako nástroj, díky němuž mohl lovec imobilizovat kořist, nebo se na ni udržet, pokud se jednalo o větší zvíře. Tento malý teropod žil v období svrchní křídy asi před 75 až 71 miliony let. V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě „úchytů“ na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem.
Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromaeosauridy. Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6 cm. Dráp nesloužil jako řezná zbraň, ale jako nástroj, díky němuž mohl lovec imobilizovat kořist, nebo se na ni udržet, pokud se jednalo o větší zvíře. Tento malý teropod žil v období svrchní křídy asi před 75 až 71 miliony let. V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě „úchytů“ na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem.
Carnotaurus neboli "masožravý býk" patří do skupiny menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), z období jury a křídy. Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny), žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny. Na hlavě měl 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi a byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, carnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. Čím se carnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny.