Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.
Byl to po dvou chodící masožravý dinosaurus dlouhý kolem 7 metrů a vážící asi 350 - 400 kg. Žil přibližně před 193 miliony let v období spodní jury. Pojmenován je podle dvou typických půlkruhových hřebenů na lebce.
Cryolophosaurus byl dinosaurus žijící před asi 190 miliony lety v období pozdního triasu na území dnešní Antarktidy. Tento dravec byl relativně velký a vynikal svým výrazným křídovitým hřebenem na hlavě, který mu dal jeho charakteristické jméno. S délkou těla dosahující až kolem 6 metrů patřil mezi středně velké dinosaury. Cryolophosaurus byl objeven v 90. letech 20. století v Antarktidě a představuje jednoho z mála známých dinosaurů z tohoto kontinentu. Jeho objev přispěl k poznání o prehistorických ekosystémech na Antarktidě a o evoluci dinosaurů v extrémních podmínkách.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Parasaurolophus byl rod velkého, asi 10 metrů dlouhého býložravého kachnozobého dinosaura ze skupiny Ornithopoda. Výška: 5 metrů. Délka: 9,5 metru. Nejnápadnějším znakem tohoto býložravce byl dlouhý trubicovitý hřeben na hlavě napojený na nosní dutiny zvířete. Sloužil hlavně ke komunikaci mezi členy vlastního druhu prostřednictvím hlasitých zvuků, k rozlišení od příbuzných druhů a částečně pomáhal ovládat tělesnou teplotu. Za bezzubým zobákem se nacházelo množství malých zubů, které zpracovávaly potravu způsobem připomínajícím přežvykování dnešních býložravých savců.
Stegosaurus byl jedním z největších zástupců své čeledi, mohl dorůstat délky až kolem 9 metrů. Běžně velké exempláře dosahovaly délky asi 6,5 metru a hmotnosti 3500 kg. Stegosaurus je nejznámější ze všech obrněných dinosaurů. Byl to poměrně velký kvadripední živočich (pohybující se po čtyřech končetinách). Když bylo zvíře napadeno útočníkem, rozhoupalo ocas ze strany na stranu a ostny tak mohly způsobit těžká zranění útočícím masožravým dinosaurům. Nebyl to žádný rychlý běžec. Jeho rychlost chůze podle dochovaných stop nepřesahovala asi 6–7 km/h. Stegosaurus byl velké zvíře a k tomu býložravec. Musel tedy mít potřebné množství rostlinné potravy, je pravděpodobné, že rozsekával nízko rostoucí vegetaci a pak ji rychle polykal do velkého břicha.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Tyrannosaurus rex je v současnosti asi nejznámější dravý dinosaurus. Název je odvozen z řeckého tyrannos = vládce, resp. krutovládce a latinského rex = král. Je zde reálný odhad, že největší tyranosauři běžně dosahovali parametrů okolo 14 m délky a 7,5 t hmotnosti. V lovu mu pomáhal skvělý zrak a čich. Inteligencí zrovna ale nevynikal, jeho EQ (emocionální kvocient) ale byl 2,5 krát větší než u současných krokodýlů. Tyrannosaurus měl nepředstavitelnou sílu stisku čelistí. Dospělosti t-rex dosahoval v cca 18 letech a dožívali se okolo 30 roků. Byl to lovec i mrchožrout, který nepohrdl žádným masem.
Triceratops je nejznámější z tzv. rohatých dinosaurů (Cerapoda) a jedním z nejznámějších dinosaurů vůbec. Jeho třírohá hlava s kostěným límcem z něj učinila jeden z ikonických symbolů doby dinosaurů. Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila až 3 m, délka až kolem 9 metrů a hmotnost kolem sedmi až třinácti tun. Triceratops byl oblíbenou potravou známého tyrannosaura. Široký a zaokrouhlený límec chránil měkký krk zvířete před predátory. Také se předpokládá, že měl funkci ozdobnou při namlouvání a páření.
Byl to po dvou chodící masožravý dinosaurus dlouhý kolem 7 metrů a vážící asi 350 - 400 kg. Žil přibližně před 193 miliony let v období spodní jury. Pojmenován je podle dvou typických půlkruhových hřebenů na lebce.
Cryolophosaurus byl dinosaurus žijící před asi 190 miliony lety v období pozdního triasu na území dnešní Antarktidy. Tento dravec byl relativně velký a vynikal svým výrazným křídovitým hřebenem na hlavě, který mu dal jeho charakteristické jméno. S délkou těla dosahující až kolem 6 metrů patřil mezi středně velké dinosaury. Cryolophosaurus byl objeven v 90. letech 20. století v Antarktidě a představuje jednoho z mála známých dinosaurů z tohoto kontinentu. Jeho objev přispěl k poznání o prehistorických ekosystémech na Antarktidě a o evoluci dinosaurů v extrémních podmínkách.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Parasaurolophus byl rod velkého, asi 10 metrů dlouhého býložravého kachnozobého dinosaura ze skupiny Ornithopoda. Výška: 5 metrů. Délka: 9,5 metru. Nejnápadnějším znakem tohoto býložravce byl dlouhý trubicovitý hřeben na hlavě napojený na nosní dutiny zvířete. Sloužil hlavně ke komunikaci mezi členy vlastního druhu prostřednictvím hlasitých zvuků, k rozlišení od příbuzných druhů a částečně pomáhal ovládat tělesnou teplotu. Za bezzubým zobákem se nacházelo množství malých zubů, které zpracovávaly potravu způsobem připomínajícím přežvykování dnešních býložravých savců.
Stegosaurus byl jedním z největších zástupců své čeledi, mohl dorůstat délky až kolem 9 metrů. Běžně velké exempláře dosahovaly délky asi 6,5 metru a hmotnosti 3500 kg. Stegosaurus je nejznámější ze všech obrněných dinosaurů. Byl to poměrně velký kvadripední živočich (pohybující se po čtyřech končetinách). Když bylo zvíře napadeno útočníkem, rozhoupalo ocas ze strany na stranu a ostny tak mohly způsobit těžká zranění útočícím masožravým dinosaurům. Nebyl to žádný rychlý běžec. Jeho rychlost chůze podle dochovaných stop nepřesahovala asi 6–7 km/h. Stegosaurus byl velké zvíře a k tomu býložravec. Musel tedy mít potřebné množství rostlinné potravy, je pravděpodobné, že rozsekával nízko rostoucí vegetaci a pak ji rychle polykal do velkého břicha.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Tyrannosaurus rex je v současnosti asi nejznámější dravý dinosaurus. Název je odvozen z řeckého tyrannos = vládce, resp. krutovládce a latinského rex = král. Je zde reálný odhad, že největší tyranosauři běžně dosahovali parametrů okolo 14 m délky a 7,5 t hmotnosti. V lovu mu pomáhal skvělý zrak a čich. Inteligencí zrovna ale nevynikal, jeho EQ (emocionální kvocient) ale byl 2,5 krát větší než u současných krokodýlů. Tyrannosaurus měl nepředstavitelnou sílu stisku čelistí. Dospělosti t-rex dosahoval v cca 18 letech a dožívali se okolo 30 roků. Byl to lovec i mrchožrout, který nepohrdl žádným masem.
Triceratops je nejznámější z tzv. rohatých dinosaurů (Cerapoda) a jedním z nejznámějších dinosaurů vůbec. Jeho třírohá hlava s kostěným límcem z něj učinila jeden z ikonických symbolů doby dinosaurů. Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila až 3 m, délka až kolem 9 metrů a hmotnost kolem sedmi až třinácti tun. Triceratops byl oblíbenou potravou známého tyrannosaura. Široký a zaokrouhlený límec chránil měkký krk zvířete před predátory. Také se předpokládá, že měl funkci ozdobnou při namlouvání a páření.
Byl to po dvou chodící masožravý dinosaurus dlouhý kolem 7 metrů a vážící asi 350 - 400 kg. Žil přibližně před 193 miliony let v období spodní jury. Pojmenován je podle dvou typických půlkruhových hřebenů na lebce.
Cryolophosaurus byl dinosaurus žijící před asi 190 miliony lety v období pozdního triasu na území dnešní Antarktidy. Tento dravec byl relativně velký a vynikal svým výrazným křídovitým hřebenem na hlavě, který mu dal jeho charakteristické jméno. S délkou těla dosahující až kolem 6 metrů patřil mezi středně velké dinosaury. Cryolophosaurus byl objeven v 90. letech 20. století v Antarktidě a představuje jednoho z mála známých dinosaurů z tohoto kontinentu. Jeho objev přispěl k poznání o prehistorických ekosystémech na Antarktidě a o evoluci dinosaurů v extrémních podmínkách.