Surikata zooted plast 6cm světle hnědá v sáčku

Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy. Nejčastěji obývají deštné pralesy. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Zvládnou šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Gorily horské jsou býložravci a tak jejich stravu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky a v menší míře se živí i ovocem (asi 1,7 % potravy). Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít. samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci.

Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši. Dospělá panda váží 70–160 kg, je dlouhá 1,2–1,9 m. Ocas pandy je krátký, obvykle jen 10–15 cm dlouhý. Na rozdíl od jiných medvědů se neukládá k zimnímu spánku, neboť si nedokáže vytvořit dostatečné zásoby tuku. Panda velká žije samotářským způsobem života, samci a samice se tak setkávají zpravidla jen při námluvách, v období od března do května. Kopulace je krátkodobá (od 30 sekund do pěti minut), ale opakovaná. Jelikož se embryo vyvíjí velmi rychle, může samice rodit teoreticky už za pouhých 45 dní, ale s ohledem na okolní podmínky také až za šest měsíců.

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Žije v severních lesích Evropy, Asie a Ameriky. Los byl v Českých zemích vyhuben už v průběhu středověku. Živí se listy bříz, vrb a jeřábů, vodními a bažinnými rostlinami. Vzhledem ke své velikosti zkonzumuje až 50 kilogramů potravy denně a proto je zřejmé, že musí za potravou migrovat. Losi jsou dobře vybaveni pro pohyb v měkké půdě – nohy vybavené roztažitelnými spárky mají velkou našlapovací plochu. Mohou se pohybovat i rychlostí 50 km/h. Dobře plavou. Paroží losího býka může vážit až 60 kg a dosáhnout rozpětí 250 cm. Tvarem připomíná lopaty. Losi ho každý rok shazují. Doba březosti samice je okolo 36 týdnů; samice rodí jedno až tři mláďata, která kojí asi čtyři měsíce. Dožívají se až 20 let.

Tento stromový savec zavalitého těla bývá dlouhý 50 až 60 cm a vážívá 4 až 4,5 kg. Má krátký ocas (5 cm), jeho hlava je oblá s tupým nosem, ušní boltce nemá. Končetiny jsou poměrně slabé, přední jsou téměř dvakrát tak dlouhé jako zadní, všechna chodidla jsou zakončena třemi srostlými prsty se silnými, zahnutými drápy z nichž prostřední je nejdelší (až 7,5 cm). Samice má na hrudi dvě mléčné žlázy. Dlouhý krk obsahuje devět obratlů a je velmi pohyblivý, dovoluje otočit hlavu o více než 180°.

Andulka neboli papoušek vlnkovaný je malý a velmi oblíbený papoušek z Austrálie. Je to ideální pták pro začínajícího chovatele, který potřebuje nabrat zkušenosti. Jedná se o velmi společenského papouška. Lze jej chovat jako “mazlíka” a pak je schopný naučit se i několik jednoduchých slov, nebo jako hejnového ptáka ve venkovní voliéře. V přírodě se andulky vlnkované živí především travními semeny. Ty se v lidské péči nahrazují pomocí různých druhů prosa (žluté, šedé, senegalské, čumíza...), lesknice, loupaným a neloupaným ovsem. Hnízdit může celoročně, obzvláště pak v příhodnou dobu, například s příchodem dešťů. Samička snáší průměrně 5 vajec, které sama zahřívá asi 18 dní. Dorůstá délky těla kolem 18 cm (i s ocasem) a v přírodě dosahuje hmotnosti 26–40 gramů, v zajetí až 60 gramů. Příklady barevných mutací: šedé, modré, žluté, bílé, skořicové, opalíny, recesivní či dominantní straky, duhové atd. Dožívá se 8 – 12 let.