ZOOted Vrana čierna zooted plast 11 cm v sáčku

Koala medvídkovitý endemický savec v Austrálii. Tento roztomilý tvor se vyznačuje svou šedou a bílou srstí, kulatým obličejem a výraznýma ušima. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce a 5 kg u drobné samice. Koalové konzumují pouze eukalyptové listy. Díky svým dlouhým, zakřiveným drápům jsou schopni se dobře chytit a držet se větvích stromů. Jsou to stromoví býložravci a většinu času tráví spící na větvích eukalyptovníků. Koalové jsou symbolickými tvory pro australskou faunu a jsou chráněni kvůli svému ohroženému statusu a křehkému prostředí, ve kterém žijí.

Surikata, známá také jako hrabačka surikata nebo promyka surikata je malý savec. Tyto sympatické tvory jsou domácí v jižní Africe, zejména v pouštních oblastech Namibie, Botswany a Jihoafrické republiky. Surikaty jsou známé svou společenskou organizací v rodinných skupinách, které žijí v podzemních norách. Jsou aktivní během dne a loví převážně hmyz, ale také menší obratlovce a plazy. Kolonii vévodí dominantní pár, který se jako jediný rozmnožuje. V době, kdy většina členů kolonie hledá potravu, někteří jedinci z kolonie hlídkují na vyvýšených místech proti predátorům, především dravým ptákům. Surikata dobře vidí do dálky, hůře už na blízko.

Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Laním parohy nikdy nenarůstají. Mládě jelena se nazývá kolouch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.

Slon africký je savec z řádu chobotnatců, který dorůstá výšky až 4 m. Mezi charakteristické znaky patří dva citlivé „prstíky“ na konci citlivého chobotu, který slouží k dýchání, čichání, pití, sprchování a podávání potravy. Dalším výrazným znakem jsou obrovské silně prokrvené ušní boltce na jeho velké hlavě, pomocí nichž ztrácí mnoho přebytečného tepla, a předchází tak přehřátí během horkých afrických dní. Mládě se většinou rodí jedno po 22 měsíční březosti.

Tučňák císařský je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků. Je endemitem Antarktidy. Samec má stejné zbarvení peří jako samice, bývá však o něco vyšší a těžší. Obecně druh dosahuje výšky až 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Tučňák císařský je známý svými cestami, které dospělí jedinci každý rok uskutečňují kvůli páření a krmení mláďat. Protože tučňák císařský nestaví žádné hnízdo, které by mu sloužilo ke znovunalezení svého partnera nebo mláděte, musí spoléhat na zvukovou komunikaci. Používá složité směsice zvuků, které jsou pro rozpoznání rodičů, mláďat a partnerů zásadní. Tučňák císařský se rozmnožuje v nejstudenějším prostředí ze všech ptáků – teplota vzduchu může klesnout na -40 °C a vítr může dosáhnout rychlosti až 144 km/h. Teplota vody je -1,8 °C, což je mnohem méně než průměrná teplota tučňákova těla (39 °C). Ochrana peří - tučňáci si pravidelně pera zobákem a křídly promašťují olejem (žluklým sekretem), který se tvoří u zadních per, tedy kořene ocasu. Peří je pak tímto zcela vodotěsné (nenasákne a neprofoukne - zabrání pronikání vody a zachová se izolace, kterou zajišťuje vrstva vzduchu mezi kůží a peřím). V přírodě tučňák císařský žije většinou okolo 20 let.