Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromaeosauridy. Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6 cm. Dráp nesloužil jako řezná zbraň, ale jako nástroj, díky němuž mohl lovec imobilizovat kořist, nebo se na ni udržet, pokud se jednalo o větší zvíře. Tento malý teropod žil v období svrchní křídy asi před 75 až 71 miliony let. V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě „úchytů“ na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem.
Stegosaurus byl jedním z největších zástupců své čeledi, mohl dorůstat délky až kolem 9 metrů. Běžně velké exempláře dosahovaly délky asi 6,5 metru a hmotnosti 3500 kg. Stegosaurus je nejznámější ze všech obrněných dinosaurů. Byl to poměrně velký kvadripední živočich (pohybující se po čtyřech končetinách). Když bylo zvíře napadeno útočníkem, rozhoupalo ocas ze strany na stranu a ostny tak mohly způsobit těžká zranění útočícím masožravým dinosaurům. Nebyl to žádný rychlý běžec. Jeho rychlost chůze podle dochovaných stop nepřesahovala asi 6–7 km/h. Stegosaurus byl velké zvíře a k tomu býložravec. Musel tedy mít potřebné množství rostlinné potravy, je pravděpodobné, že rozsekával nízko rostoucí vegetaci a pak ji rychle polykal do velkého břicha.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Carnotaurus neboli "masožravý býk" patří do skupiny menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), z období jury a křídy. Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny), žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny. Na hlavě měl 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi a byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, carnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. Čím se carnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Triceratops je nejznámější z tzv. rohatých dinosaurů (Cerapoda) a jedním z nejznámějších dinosaurů vůbec. Jeho třírohá hlava s kostěným límcem z něj učinila jeden z ikonických symbolů doby dinosaurů. Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila až 3 m, délka až kolem 9 metrů a hmotnost kolem sedmi až třinácti tun. Triceratops byl oblíbenou potravou známého tyrannosaura. Široký a zaokrouhlený límec chránil měkký krk zvířete před predátory. Také se předpokládá, že měl funkci ozdobnou při namlouvání a páření.
Apatosaurus je jedním z nejznámějších dinosaurů. Žil v období svrchní jury, asi před 150 miliony let na severoamerickém kontinentu (středozápad USA především Colorado, Oklahoma a Utah). Běžně dosahoval délky 21-23 metrů, šířky 16 m a výšky 21 metrů. Hmotnost se odhaduje na 25-35 tun. Vzhledem k tomu, že se jednalo o býložravce, musel apatosaurus spořádat obrovské množství rostlinné potravy. Jeho lžícovité zuby umístěné v přední části čelistí se sice dobře hodily k mechanickému zpracování, ale podobně jako u ostatních sauropodů zůstává hádankou, jak mohla, tak maličká hlava a tlama, nashromáždit dostatek potravy k nasycení obrovského těla.Tělo apatosaura bylo neseno čtyřma sloupovitýma nohama, na každé z nich měl pět prstů. Ocas byl bičovitý (82 obratlů) a sloužil, dle paleontologů, především k obraně, nebo mohl také být jakýmsi komunikačním prostředkem. Ovšem jedná se pouze o teorii, kterou však nelze experimentálně potvrdit.
Spinosaurus „Trnitý ještěr“ byl rod obřího masožravého dinosaura (teropoda). Vážil kolem dvanácti tun a na délku měřil až šestnáct metrů. Pro představu, jenom jeho lebka byla dlouhá asi 2 metry. Největší známý masožravý dinosaurus byl obrovský dravec s téměř metrovými úzkými čelistmi plných zubů. Novější odhady hmotnosti spinosaura dosahují přibližně 6,4 až 7,5 tuny, což z něj stále činí jednoho z pěti největších dosud známých teropodních dinosaurů.
Spinosaurus je rod teropodního dinosaura, který žil před více než 95 miliony lety během období pozdní křídy. Jedná se o jednoho z největších známých teropodů, jehož charakteristickým znakem byla výrazná plachta na hřbetě, pravděpodobně sloužící k regulaci teploty těla. Spinosaurus měl dlouhý a úzký čenich, čelisti ozubené velkými zuby vhodnými pro lovení potravy. Jeho přední končetiny byly mohutné a nesly dlouhé drápy, což nasvědčuje schopnosti lovit kořist i pod vodou. Tento dinosaurus byl pravděpodobně specializovaným dravcem žijícím ve vodním prostředí. Vědecká studia o Spinosaurovi se neustále vyvíjejí a nové poznatky posouvají naše porozumění tomuto impozantnímu tvoru. Odhalení fosilií Spinosaura přispělo k našemu poznání o biodiverzitě a evoluci dinosaurů v období křídy a o rozmanitosti jejich ekosystémů.