Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".
Piloun mnohozubý je druh paryby z čeledi pilounovitých, která obývá teplé a mírně teplé vody tropických a subtropických moří. Dospělí jedinci dosahují až téměř 7 metrů. Tato ryba je známá svou charakteristickou dlouhou a plochou hlavou, která připomíná pilu, jelikož její zuby vystupují ven. Jeho tělo je obvykle šedé, až hnědé barvy s bělavým spodkem. Hlavním potravním zdrojem pilouna mnohozubého jsou různé druhy ryb a bezobratlí živočichové.
Je typickým zástupcem savců obývajících Severní ledový oceán, příležitostně i sever Atlantského oceánu. Kly slouží mroži k rozrážení ledu, používají je i při vylézání z vody a pohybu na souši. Dále je používají k odtrhávání korýšů a měkkýšů ode dna. Jeho nejlepším smyslem je hmat a jeho hmatové vousy ho dokáží upozornit na kořist. Březost trvá zhruba 12 měsíců, samice rodí většinou jedno, občas dvě mláďata a po narození dosahuje malý mrož délky až 1,5 metru a hmotnosti 75 kg. Mrož lední je mohutné zvíře u něhož samci váží kolem 1210 kg a samice 830 kg. Samec je dlouhý 3,2 m a samice 2,7 m.
Je největším zástupcem této čeledi, může dosahovat délky až okolo 6 metrů a hmotnosti více než 500 kg. Žije v tropických a subtropických vodách pobřežních oblastí a kontinentálního šelfu. Od ostatních kladivounů ho kromě velikosti odlišuje i vysoká srpovitě tvarovaná hřbetní ploutev a relativně rovná přední část hlavy. Jedná se o většinou osamoceně žijícího predátora, který loví ryby, paryby, korýše a hlavonožce. Jeho nejoblíbenější kořistí jsou různé druhy rejnoků a trnuch. Kladivoun velký je živorodý druh, samice porodí až 55 mláďat každé dva roky. Ačkoliv může být člověku potenciálně nebezpečný, útočí na potápěče či plavce jen zcela výjimečně. Výsledky studie ukázaly, že kladivouni dokážou ve vertikálním směru vidět plných 360 stupňů světa kolem sebe. Díky tomu mohou současně sledovat kořist, která plave nad nimi i pod nimi.
Chobotnice pobřežní patří mezi fascinující mořské tvory obývající světové oceány. Jejich charakteristickým rysem je osm chapadel, která využívají k pohybu, lovu potravy a komunikaci. Jsou to mistři maskování, dokáží se rychle přizpůsobit okolnímu prostředí a měnit barvu a texturu své kůže, což jim pomáhá uniknout predátorům i úspěšně lovit. Chobotnice pobřežní jsou vysoce inteligentní tvorové s vyspělým centrálním nervovým systémem. Jsou schopny se učit a pamatovat si různé situace, což jim pomáhá při lovu a vyhýbání se nebezpečí. Jejich složitý životní cyklus zahrnuje krátkou dobu života, během které se rychle vyvíjejí a rozmnožují, aby zajistily další generaci těchto úžasných tvorů.
Jedná se o velmi inteligentního hlavonožce žijícího v moři a oceánech. Spolu s krakaticemi patří k největším měkkýšům a největším bezobratlovcům. Žije ve větších hloubkách. Chobotnice velká narůstá do délky 3–5 metrů a váží 10–50 kg. Rekordní jedinec měl však údajně rozpětí chapadel 9,8 metru a vážil až 272 kg. Plazí se po dně pomocí dlouhých chapadel, která jsou pokrytá přísavkami. Úkryt vyhledává v korálech, pod balvany a v puklinách. Dožívá se 4 roků. V ohrožení mění barvu nebo vypustí oblak „inkoustu“, který ji zahalí. Mladí jedinci si vyhrabávají díry pod kameny, v písku nebo ve štěrku, kde nacházejí útočiště před predátory (např. před tuleni, mořskými vydrami, žraloky nebo velkými rybami). Chobotnice velká loví potravu hlavně v noci. Živí se především kraby a humry, jakož i jinými korýši a měkkýši, menšími chobotnicemi a rybami. Potravu často konzumuje ve svém úkrytu.
Delfín skákavý je druh delfína z rodu Tursiops, často chovaný v delfináriích nebo používaný pro výzkumné účely. Delfín má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry, váží 150–200kg, a dožívá se 30–36 let. Delfíni dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké. Ryby loví tento delfín spíš u dna a spotřebuje až 7 kg za den. Kromě ryb loví i měkkýše, korýše a menší žraloky. Březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání. Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.
Kareta obecná (Caretta caretta) je oceánský druh želvy, který je rozšířen po celém světě. Průměrný dospělý jedinec měří cca 90 cm a váží kolem 135 kg, ačkoliv byli objeveni i jedinci dorůstající až 270 cm a vážící více než 454 kg. Většinu svého života tráví karety obecné ve slané vodě a v okolí ústí řek, kde samice kladou vejce. Želvy nakladou v průměru 80 až 120 vajec do jednoho hnízda, avšak z každého tisíce vajec nakonec přežije přibližně pouze jedna želvička. Karety obecné jsou proto považované za ohrožený druh a jsou chráněné Mezinárodní unií pro ochranu přírody.
Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.