ZOOted Saichania zooted plast 15cm v sáčku

Domácí husy poskytují mnohostranný užitek, především maso, sádlo a peří, případně trus, používaný jako hnojivo. Méně se využívají husí vejce. Husy mohou sloužit také k hlídání. Délka až 100 cm, rozpětí křídel až 130 cm, hmotnost 4?15 kg. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák kuželovitý, s ostrými okraji.

Rys ostrovid je středně velká šelma, patřící do čeledi kočkovitých. Jedná se o elegantního dravce s krásnou srstí, která může mít různé odstíny od šedé po žlutohnědou, s charakteristickými tmavými skvrnami a proužky. Rys ostrovid se vyznačuje krátkýma, zakulacenýma ušima, která jsou ozdobena dlouhými chlupy. Rys má krátký ocas. Tento rys je známý svou šikovností a obratností při lovu, což mu umožňuje lovit menší savce a ptáky. Rys ostrovid je schopen skočit výš než 3 metry a běžet rychlostí až 60 km/h. Je to noční lovec, který je aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdy využívá svůj vynikající zrak a sluch k nalezení potravy. Rys ostrovid je tichý a nenápadný, což mu pomáhá při lovu, ale také při vyhýbání se predátorům. Ve volné přírodě se rys ostrovid dožívá 10 až 15 let.

Dospělí samci jsou typičtí vybarvením. Obličej a sedací mozoly mají výrazně modré, červené a fialové zbarvení. To slouží v pralese jako signál pro ostatní členy tlupy. Samec má také dlouhé, silné špičáky. Samice a mláďata mandrila jsou mnohem nenápadnější než vzrostlí samci. Mladí mandrilové obojího pohlaví mají stejné zbarvení jako samice. Samci dosáhnou svého úplného vybarvení teprve v pěti až šesti letech, až když jsou pohlavně dospělí. Velikost: délka těla 70–95 cm, délka ocasu: 7–19 cm, hmotnost: samci až 20–30 kg, samice 10–15 kg. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Z rostlinné převažují plody, ale také listy, semena, ořechy, výhonky, manioky nebo plody olejníku. Z živočišné potravy převažují bezobratlí, ryby a krabi. Pojídá také ptáky a jejich vejce.

Je odlišný od většiny druhů podle ochlupeného nosu a od klokana obrovského se liší především svým hnědým zbarvením srsti. Aktivní je zejména v noci, kdy se pase především na trávě, někdy ale žere i listí keřů nebo okusuje i nízké stromy. Klokan velký dorůstá délky těla 90 centimetrů až 1,4 metru, ocas dosahuje délky kolem 75 centimetrů a maximálně měří jeden metr, hmotnost u dospělých zvířat značně kolísá a je závislá na pohlaví, samičky dosahují nižší hranice, kdežto samci vyšší hranice (20-75 kg). Během doby rozmnožování je klokan velký agresivní a samci spolu bojují o samice, o potravu a místa k odpočinku. Březost u klokana velkého trvá v průměru okolo 36 dnů. Novorozené klokáně je však po narození velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. Přichytí se drápky k matčině srsti a šplhá jen za pomoci svého čichu a hmatu k jejímu vaku (samci vak nemají), kde se přisaje na mléčnou bradavku. Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. V 1. roce se již pase s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku.