Medvěd hnědý je medvědovitá šelma a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky. Medvěd je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, 5 až 10 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Hmotnost: 100–550 kg, výška v kohoutku až 150 cm. Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne, ale pokud už žil v blízkosti lidí, tak přešel k nočnímu způsobu života. Medvěd hnědý je všežravec. Živí se širokou paletou rostlinné (lesní plody, kořínky, zemědělské plodiny, houby) i živočišné stravy (nejčastěji ryby, hmyz nebo malí až středně velcí savci). I přes jeho zabijáckou pověst tvoří až 90 % potravy medvěda hnědého rostlinná strava. Mláďata se rodí po 6–8měsíční březosti při zimním spánku. Medvěd hnědý žije asi 20–30 let.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Pelikán severoamerických je nápadný, 50 - 70 cm velký pták s rozpětím křídel kolem 110 cm a hmotností 7 kg. Stejně jako ostatní pelikáni je silně stavěný, má dlouhý krk, nápadně krátké končetiny a charakteristický silný zobák s hrdelním vakem. Stejně jako ostatní pelikáni tvoří základní složku jeho potravy ryby, za kterými se podobně jako pelikán hnědý nepotápí, nýbrž je loví při plavání na hladině. Stejně jako ostatní pelikáni tvoří základní složku jeho potravy ryby, za kterými se podobně jako pelikán hnědý nepotápí, nýbrž je loví při plavání na hladině. Hnízdí v hejnech, která mohou čítat i 5 000 párů. Do hnízda v podobě mělkého důlku v zemi klade 2 - 4 vejce, jejichž inkubační doba trvá asi 1 měsíc. Mláďata pak hnízdo opouští asi po 3-4 týdnech.
Hyena skvrnitá je poměrně velké zvíře s robustní stavbou těla; měří 95–166 cm, samotný ocas přibližně 40 cm, v kohoutku pak kolem 70–92 cm. Hmotnost se pohybuje nejčastěji mezi 45 a 70 kg. Jsou aktivní především za soumraku a v noci, neplatí to však bez výjimky. Většinu dne tráví hyeny v podzemních norách, které si samy hrabou. Pokud však mají možnost, rády obsadí opuštěnou noru hrabáče, dikobraza či prasete bradavičnatého a rády se před svými doupaty sluní. Hyeny buď aktivně loví, nebo vyhledávají mršiny.
Je často zaměňovaný s větším a agresivnějším krokodýlem nilským. Ve srovnání s ním je krokodýl západoafrický menší, dospěláci dosahují obvykle délky od 1,5 až 2,5 metru. Přestože není tolik agresivní, existují záznamy o několika útocích na člověka, včetně smrtelných. Krokodýli samozřejmě pojídají i mršiny, čerstvému masu ale dávají přednost. Na posezení dovedou spořádat neuvěřitelné množství potravy, na druhou stranu dokáží velmi dlouho hladovět. Velké exempláře vydrží bez potravy i dva roky. V době dostatku si krokodýl ukládá tukové zásoby podél páteře a u kořene ocasu. Krokodýli skvěle vidí, mají barevné denní a vynikající noční vidění. Krokodýli se dožívají až 80 let.
Obývá savany, polopouště a hornaté oblasti v západní a východní Africe a patří k vůbec nejrozšířenějším africkým supům. Patří mezi středně velké supy s hmotností mezi 4 až 7 kg a délkou těla kolem 94 cm. Rozpětí křídel je okolo 218 cm. Má poměrně špatný čich, ale mimořádně dobrý zrak, kterým se řídí při hledání kořisti. Sup africký si staví velké hnízdo z větví a rostlin, do kterého klade jedno vejce (výjimečně až tři). Inkubace okolo 56 dní. Neustále se přibližují ke zdechlině a dokáží takhle znervóznit a přimět k opuštění mršiny například levharta.
Ježek západní je malý savec s bodlinami, který se vyskytuje v Evropě, včetně západní a střední Evropy, a také v západní Asii. Jedná se o nočního tvora, který se většinu dne ukrývá a v noci vyhledává potravu. Ježci jsou obecně plachí a vyhýbají se lidské přítomnosti, ale mohou být často spatřeni večer nebo brzy ráno, kdy se pohybují ve svém teritoriu. Ježek západní je všežravec, který se živí různými druhy potravy, včetně hmyzu, larv, žížal, malých obratlovců, ale také ovoce, bobulí, hub a semínek. Tělo ježka je pokryto bodlinami, které slouží jako ochrana před predátory. Když je ohrožen, ježek se svine do klubíčka a bodliny mu poskytují ochranu před útokem. Má i další obranné mechanismy, jako je chrapot, který vydává, když se cítí ohrožen, a který může odradit predátory.
Medvíďata se rodí slepá a hluchá, o hmotností 450 až 900 gramů. Ve věku 4–5 měsíců jsou již schopna pozřít tuhou stravu a až do stáří 2–3 let sbírají zkušenosti od své matky. Do pohlavní zralosti se dostanou při dovršení čtvrtého až šestého roku života. Lední medvěd se ve volné přírodě jen zřídka dožije více než 25 let. Lední medvěd tráví více než polovinu svého života na mořském ledě. Medvěd lední je ze všech medvědů nejvíce specializovaný na masitou stravu, trávicí ústrojí má k tomu přímo uzpůsobené. Živí se převážně lovem a jeho nejčastější kořistí bývají tuleni.
Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Pelikán severoamerických je nápadný, 50 - 70 cm velký pták s rozpětím křídel kolem 110 cm a hmotností 7 kg. Stejně jako ostatní pelikáni je silně stavěný, má dlouhý krk, nápadně krátké končetiny a charakteristický silný zobák s hrdelním vakem. Stejně jako ostatní pelikáni tvoří základní složku jeho potravy ryby, za kterými se podobně jako pelikán hnědý nepotápí, nýbrž je loví při plavání na hladině. Stejně jako ostatní pelikáni tvoří základní složku jeho potravy ryby, za kterými se podobně jako pelikán hnědý nepotápí, nýbrž je loví při plavání na hladině. Hnízdí v hejnech, která mohou čítat i 5 000 párů. Do hnízda v podobě mělkého důlku v zemi klade 2 - 4 vejce, jejichž inkubační doba trvá asi 1 měsíc. Mláďata pak hnízdo opouští asi po 3-4 týdnech.
Hyena skvrnitá je poměrně velké zvíře s robustní stavbou těla; měří 95–166 cm, samotný ocas přibližně 40 cm, v kohoutku pak kolem 70–92 cm. Hmotnost se pohybuje nejčastěji mezi 45 a 70 kg. Jsou aktivní především za soumraku a v noci, neplatí to však bez výjimky. Většinu dne tráví hyeny v podzemních norách, které si samy hrabou. Pokud však mají možnost, rády obsadí opuštěnou noru hrabáče, dikobraza či prasete bradavičnatého a rády se před svými doupaty sluní. Hyeny buď aktivně loví, nebo vyhledávají mršiny.
Je často zaměňovaný s větším a agresivnějším krokodýlem nilským. Ve srovnání s ním je krokodýl západoafrický menší, dospěláci dosahují obvykle délky od 1,5 až 2,5 metru. Přestože není tolik agresivní, existují záznamy o několika útocích na člověka, včetně smrtelných. Krokodýli samozřejmě pojídají i mršiny, čerstvému masu ale dávají přednost. Na posezení dovedou spořádat neuvěřitelné množství potravy, na druhou stranu dokáží velmi dlouho hladovět. Velké exempláře vydrží bez potravy i dva roky. V době dostatku si krokodýl ukládá tukové zásoby podél páteře a u kořene ocasu. Krokodýli skvěle vidí, mají barevné denní a vynikající noční vidění. Krokodýli se dožívají až 80 let.
Obývá savany, polopouště a hornaté oblasti v západní a východní Africe a patří k vůbec nejrozšířenějším africkým supům. Patří mezi středně velké supy s hmotností mezi 4 až 7 kg a délkou těla kolem 94 cm. Rozpětí křídel je okolo 218 cm. Má poměrně špatný čich, ale mimořádně dobrý zrak, kterým se řídí při hledání kořisti. Sup africký si staví velké hnízdo z větví a rostlin, do kterého klade jedno vejce (výjimečně až tři). Inkubace okolo 56 dní. Neustále se přibližují ke zdechlině a dokáží takhle znervóznit a přimět k opuštění mršiny například levharta.
Ježek západní je malý savec s bodlinami, který se vyskytuje v Evropě, včetně západní a střední Evropy, a také v západní Asii. Jedná se o nočního tvora, který se většinu dne ukrývá a v noci vyhledává potravu. Ježci jsou obecně plachí a vyhýbají se lidské přítomnosti, ale mohou být často spatřeni večer nebo brzy ráno, kdy se pohybují ve svém teritoriu. Ježek západní je všežravec, který se živí různými druhy potravy, včetně hmyzu, larv, žížal, malých obratlovců, ale také ovoce, bobulí, hub a semínek. Tělo ježka je pokryto bodlinami, které slouží jako ochrana před predátory. Když je ohrožen, ježek se svine do klubíčka a bodliny mu poskytují ochranu před útokem. Má i další obranné mechanismy, jako je chrapot, který vydává, když se cítí ohrožen, a který může odradit predátory.
Medvíďata se rodí slepá a hluchá, o hmotností 450 až 900 gramů. Ve věku 4–5 měsíců jsou již schopna pozřít tuhou stravu a až do stáří 2–3 let sbírají zkušenosti od své matky. Do pohlavní zralosti se dostanou při dovršení čtvrtého až šestého roku života. Lední medvěd se ve volné přírodě jen zřídka dožije více než 25 let. Lední medvěd tráví více než polovinu svého života na mořském ledě. Medvěd lední je ze všech medvědů nejvíce specializovaný na masitou stravu, trávicí ústrojí má k tomu přímo uzpůsobené. Živí se převážně lovem a jeho nejčastější kořistí bývají tuleni.
Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Pelikán severoamerických je nápadný, 50 - 70 cm velký pták s rozpětím křídel kolem 110 cm a hmotností 7 kg. Stejně jako ostatní pelikáni je silně stavěný, má dlouhý krk, nápadně krátké končetiny a charakteristický silný zobák s hrdelním vakem. Stejně jako ostatní pelikáni tvoří základní složku jeho potravy ryby, za kterými se podobně jako pelikán hnědý nepotápí, nýbrž je loví při plavání na hladině. Stejně jako ostatní pelikáni tvoří základní složku jeho potravy ryby, za kterými se podobně jako pelikán hnědý nepotápí, nýbrž je loví při plavání na hladině. Hnízdí v hejnech, která mohou čítat i 5 000 párů. Do hnízda v podobě mělkého důlku v zemi klade 2 - 4 vejce, jejichž inkubační doba trvá asi 1 měsíc. Mláďata pak hnízdo opouští asi po 3-4 týdnech.