Kategorie hračiek

Mravenečník velký je suchozemský savec obývající lesy a tropické oblasti Střední a Jižní Ameriky. Tento druh je známý svým charakteristickým vzhledem, včetně dlouhého a štíhlého těla, dlouhého ocasu a dlouhého čenichu, který používá k vyhledávání termitů a mravenců, které jsou jeho hlavní potravou. Mravenečník velký má dlouhý jazyk, kterým dokáže proniknout do hnízd termitů a mravenců a vytáhnout potravu. Mravenečník velký měří až 60 cm a má až 12,5 mm široký jazyk. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz.

Mrož lední je robustní mořský savec, známý svým torpédovitým tělem a dlouhými dlapy. Mroži obývají arktické oblasti, zejména severní ledový oceán, jsou přizpůsobeni k životu na ledových polárních krajinách a mají silnou vrstvu podkožního tuku, která jim pomáhá udržovat teplo v chladném prostředí. Mroži jsou výborní plavci a dokáží se pohybovat ve vodě s lehkostí. Jednou z výrazných charakteristik mrože je jeho velký pár dlouhých a silných dlap, které slouží k šplhání po ledu a také k hledání potravy na mořském dně. Jsou také sociálními zvířaty a často se shromažďují v menších skupinách, zvláště během období páření. I přes svou impozantní fyzickou podobu jsou mroži považováni za ohrožený druh, a to zejména kvůli změnám klimatu a úbytku ledových ploch, které jsou pro ně klíčovým prostředím. Ochrana mrožů a jejich prostředí se tak stává důležitou součástí snahy o udržení biodiverzity v arktických oblastech.

Muflon evropský představuje zajímavého zástupce volně žijící zvěře v evropských horách a lesích. Mufloni jsou středně velcí kopytníci. Samci jsou známí svými výraznými, mohutnými rohy, které jsou spirálovitě zatočené. Jejich srst může mít odstíny od světle hnědé po tmavě hnědou až šedou, často s bílým spodkem na břiše. Většinou žijí ve skupinách, kde samci soutěží o dominanci. Mufloni jsou vysoce adaptabilní a dokážou přežít v různých typech prostředí, od skalnatých hor až po lučiny. Jejich přirozená odolnost a schopnost se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám přispívají k tomu, že jsou úspěšným druhem ve volné přírodě.

Myš domácí jsou hlodavci známí svou schopností přizpůsobit se různým prostředím. Myši domácí mají měkkou srst, obvykle šedé nebo hnědé barvy. Mají malé uši a oči. Jsou aktivní převážně za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a budují si hnízda. Jsou býložravci a živí se semeny, ovocem, zrny a různými potravními zbytky. I když se mnohým lidem zdají nežádoucí v domovech, myši domácí hrají důležitou roli v ekosystému. Pomáhají udržovat populaci hmyzu a jsou i významným zdrojem potravy pro některé dravce.

Mýval severní je malý a obratný savec, který je původem ze Severní Ameriky, ale byl zavlečen do různých částí světa. Mývali jsou známí svým charakteristickým pruhovaným kožichem, černými kroužky kolem očí a pohyblivým prstovým chodem. Jsou to všežravci s flexibilním stravovacím režimem, což znamená, že se mohou živit různými potravinami včetně ovoce, hmyzu, plodů, ryb a dokonce odpadků. Jedním z výrazných znaků mývalů je jejich schopnost manipulovat s předměty pomocí svých prstů, což z nich činí zručné lovce a sběrače potravy. Mývali jsou také adaptabilní a schopni se přizpůsobit různým prostředím, včetně lidských sídel. Mývali mají také význam v různých kulturách a folkloru, kde jsou někdy zobrazeni jako symbol šibalství a chytrosti.

Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.

Samci tohoto druhu dorůstají výšky 1,4 m a hmotnosti 90 kg. Samice jsou o něco menší, dosahují průměrné výšky 90 cm a hmotnosti 45 kg. Žije pouze na indonéském ostrově Sumatra. Orangutan je takřka nezaměnitelný. Typická je rezavá srst, která je dlouhá a splývavá. Na pažích roste „proti sobě“ – od ramene k lokti a od zápěstí k lokti. Orangutani jsou největší vysloveně stromoví savci, kteří na zem slézají jen zcela výjimečně a velice neradi. V korunách stromů tráví většinu života – spí tu, hledají si potravu, páří se a odchovávají mláďata. Na noc i denní odpočinek si každý dospělý orangutan staví pohodlné hnízdo. V přírodě se dožívají věku zhruba 50 let.

Je to národní pták a státní symbol Spojených států amerických. Jeho oči si rychle a přesně přizpůsobují hloubku zorného pole a zaostřují. Orlí zrak je tak dokonalý, že může s velkou přesností sledovat oblast o velikosti sedmi kilometrů čtverečních. Úhel vidění činí 275 stupňů a umožňuje tomuto ptáku pozorovat obě strany a současně mít přehled o čemkoli blížícím se zezadu. Ve vzduchu se pohybuje průměrnou rychlostí 50 km/h, ale dokáže letět i 120 km/h a při letu střemhlav dosahuje rychlosti až 300 km/h. Rozpětí křídel: 1,8 – 2,3 m (dospělý/á), hmotnost: 3 – 6,3 kg, délka života: 20 – 30 let (ve volné přírodě). Většinou loví ryby, ale jinak je jeho strava různorodá. V severozápadním Pacifiku tvoří většinu jeho potravy pstruzi a lososi. Ryby loví tak, že se snese nad hladinu a rybu chytí svými drápy. Samice snáší jedno až tři vejce ročně, ale jen vzácně se stává, že přežijí všechna tři mláďata. Na vejcích střídavě sedí samec i samice, zatímco druhý partner hledá potravu nebo materiál na hnízdo. Vejce dosahují průměrné délky 73 mm a šířky 55 mm.

Ovce domácí je domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso. Podle současných výzkumů jde o domestikovanou formu západoasijské ovce kruhorohé. Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíce ovcí je chováno v Číně a v Austrálii. Samice se nazývá ovce, samec beran. Vykastrovaný beran se označuje slovem skopec, maso skopců má slabší specifický zápach. Většina plemen ovcí patří mezi velmi společenská zvířata se silným stádním pudem, mimo stádo se ovce cítí nejistě. Ovčí mléko je značně tučné a má poměrně nízký obsah laktózy, čerstvé ovčí mléko se požívá málokdy, i když je prospěšné zdraví. Další užitek, který ovce poskytují, je vlna, patřící mezi nejpoužívanější textilní vlákna živočišného původu.

Žil asi před 76 až 72 miliony let na území dnešní centrální a východní Asie. Měl kostěný hřeben na hlavě, který dosahoval délky 1,6 metru a hmotnosti zhruba 22 kg a z patra mu rostly do dutiny ústní dva kostěné výrůstky. Podle vědecké studie z roku 2015 mohla mít vajíčka oviraptorů (nebo jejich blízkých příbuzných) zeleno-modrou barvu. Vědci to zjistili rozborem původních biologických pigmentů ze skořápek zkamenělých vajec starých kolem 66 milionů let.

Parasaurolophus byl rod velkého, asi 10 metrů dlouhého býložravého kachnozobého dinosaura ze skupiny Ornithopoda. Výška: 5 metrů. Délka: 9,5 metru. Nejnápadnějším znakem tohoto býložravce byl dlouhý trubicovitý hřeben na hlavě napojený na nosní dutiny zvířete. Sloužil hlavně ke komunikaci mezi členy vlastního druhu prostřednictvím hlasitých zvuků, k rozlišení od příbuzných druhů a částečně pomáhal ovládat tělesnou teplotu. Za bezzubým zobákem se nacházelo množství malých zubů, které zpracovávaly potravu způsobem připomínajícím přežvykování dnešních býložravých savců.