Kategorie hračiek

Holub domácí je plemeno holuba vychovaného lidmi po tisíce let. Holubi domácí mají různorodou škálu barev a vzorů peří a jsou známí svou schopností orientace a navigace. V minulosti hráli důležitou roli jako poštovní holubi, kteří přenášeli zprávy mezi různými místy. Dnes jsou často chováni jako domácí mazlíčci nebo pro sportovní účely, jako je chování závodních holubů. Holubi domácí jsou součástí mnoha kultur a mají různé symbolické významy po celém světě.

Domácí husy poskytují mnohostranný užitek, především maso, sádlo a peří, případně trus, používaný jako hnojivo. Méně se využívají husí vejce. Husy mohou sloužit také k hlídání. Délka až 100 cm, rozpětí křídel až 130 cm, hmotnost 4?15 kg. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák kuželovitý, s ostrými okraji.

Jednorožec je bájný tvor, který je obvykle zobrazován v podobě bílého či černého koně či v minulosti antilopy s jedním nápadně dlouhým rohem uprostřed čela. Od křesťanského středověku je považován za symbol síly, čistoty, života, štěstí, krásy a panenství. Proslul jako heraldická figura a štítonoš, zejména britského státního znaku.

Jednorožec je bájný tvor, který je obvykle zobrazován v podobě bílého či černého koně či v minulosti antilopy s jedním nápadně dlouhým rohem uprostřed čela. Od křesťanského středověku je považován za symbol síly, čistoty, života, štěstí, krásy a panenství. Proslul jako heraldická figura a štítonoš, zejména britského státního znaku.

Jednorožec je bájný tvor, který je obvykle zobrazován v podobě bílého či černého koně či v minulosti antilopy s jedním nápadně dlouhým rohem uprostřed čela. Od křesťanského středověku je považován za symbol síly, čistoty, života, štěstí, krásy a panenství. Proslul jako heraldická figura a štítonoš, zejména britského státního znaku.

Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Laním parohy nikdy nenarůstají. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.

Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.

Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.

Ježek západní je malý savec s bodlinami, který se vyskytuje v Evropě, včetně západní a střední Evropy, a také v západní Asii. Jedná se o nočního tvora, který se většinu dne ukrývá a v noci vyhledává potravu. Ježci jsou obecně plachí a vyhýbají se lidské přítomnosti, ale mohou být často spatřeni večer nebo brzy ráno, kdy se pohybují ve svém teritoriu. Ježek západní je všežravec, který se živí různými druhy potravy, včetně hmyzu, larv, žížal, malých obratlovců, ale také ovoce, bobulí, hub a semínek. Tělo ježka je pokryto bodlinami, které slouží jako ochrana před predátory. Když je ohrožen, ježek se svine do klubíčka a bodliny mu poskytují ochranu před útokem. Má i další obranné mechanismy, jako je chrapot, který vydává, když se cítí ohrožen, a který může odradit predátory.

Ježek západní je až 31 cm velký a až 1300 g vážící hmyzožravec, který svými rozměry patří k největším hmyzožravcům v Evropě. Je o něco větší než ježek východní. Srst, která pokrývá nohy, břicho, hrdlo, krk a část hlavy, je řídká a hrubá, na bocích hnědá, na břiše světlá s podélnou hnědou skvrnou. Skvrna je u mladých nebo starých jedinců méně výrazná. Typicky zbarvená je srst hlavy, resp. obličejové masky: na světlé hlavě má tmavohnědý pruh tvarovaný do písmene V – táhne se od čenichu k očím a tvoří ježkovi západnímu tzv. brýle. Hřbet a boky kryje 7000–8000 bodlin, které jsou 2–3 cm dlouhé, stejnoměrně tmavo-bílé pruhované a pravidelně uspořádané, „učesané“ jedním směrem – dozadu. Ze smyslů má nejlépe vyvinutý čich, cítí i potravu žijící v zemi. Kromě čichových buněk v čenichu má funkční přídatný čichový orgán na horním patře v ústní dutině, tzv. Jacobsonův orgán. Na konci čenichu má hmatové vousy. Kromě čichu mu v orientaci nejvíce pomáhá sluch. Vidí špatně ve dne i v noci.

Oliheň obecná patří do třídy hlavonožců. Oliheň obecná má deset nezatažitelných ramen, z nichž dvě jsou prodloužena a slouží k lovu, její schránka je redukována na tzv. chitinové pero. Dorůstá délky až 50 cm a může vážit až 1,5 kg. Oliheň obecná je široce rozšířená v teplých a mírných vodách Atlantského oceánu a Středozemního moře. Její potravou jsou převážně ryby, korýši a další bezobratlí. Tento druh je aktivním predátorem, který lovíi rychlými pohyby a využívá svou schopnost měnit barvu těla k maskování a komunikaci.

Je odlišný od většiny druhů podle ochlupeného nosu a od klokana obrovského se liší především svým hnědým zbarvením srsti. Aktivní je zejména v noci, kdy se pase především na trávě, někdy ale žere i listí keřů nebo okusuje i nízké stromy. Klokan velký dorůstá délky těla 90 centimetrů až 1,4 metru, ocas dosahuje délky kolem 75 centimetrů a maximálně měří jeden metr, hmotnost u dospělých zvířat značně kolísá a je závislá na pohlaví, samičky dosahují nižší hranice, kdežto samci vyšší hranice (20-75 kg). Během doby rozmnožování je klokan velký agresivní a samci spolu bojují o samice, o potravu a místa k odpočinku. Březost u klokana velkého trvá v průměru okolo 36 dnů. Novorozené klokáně je však po narození velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. Přichytí se drápky k matčině srsti a šplhá jen za pomoci svého čichu a hmatu k jejímu vaku (samci vak nemají), kde se přisaje na mléčnou bradavku. Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. V 1. roce se již pase s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku.

Koala medvídkovitý endemický savec v Austrálii. Tento roztomilý tvor se vyznačuje svou šedou a bílou srstí, kulatým obličejem a výraznýma ušima. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce a 5 kg u drobné samice. Koalové konzumují pouze eukalyptové listy. Díky svým dlouhým, zakřiveným drápům jsou schopni se dobře chytit a držet se větvích stromů. Jsou to stromoví býložravci a většinu času tráví spící na větvích eukalyptovníků. Koalové jsou symbolickými tvory pro australskou faunu a jsou chráněni kvůli svému ohroženému statusu a křehkému prostředí, ve kterém žijí.

Koala medvídkovitý je jedno z nejznámějších a nejroztomilejších australských zvířat. I když na první pohled připomíná medvěda, medvědem ve skutečnosti není. Jde o vačnatce, stejně jako třeba klokan. Koaly se až na výjimky živí pouze listím a kůrou blahovičníků. A to ještě jen některými druhy. Jsou vlastně jedinými býložravci, kteří je dokážou strávit. Listy blahovičníku totiž obsahují velké množství vlákniny a terpeny, díky nimž jsou eukalypty pro většinu zvířat jedovaté. Listy blahovičníku mají velmi nízkou energetickou hodnotu, koaly tak musí hodně šetřit energií. Mají velmi pomalý metabolismus, extrémně malý mozek a spí až 20 hodin denně. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce z jihu Austrálie a 5 kg u drobné samice ze severu.