Kareta obecná (Caretta caretta) je oceánský druh želvy, který je rozšířen po celém světě. Průměrný dospělý jedinec měří cca 90 cm a váží kolem 135 kg, ačkoliv byli objeveni i jedinci dorůstající až 270 cm a vážící více než 454 kg. Většinu svého života tráví karety obecné ve slané vodě a v okolí ústí řek, kde samice kladou vejce. Želvy nakladou v průměru 80 až 120 vajec do jednoho hnízda, avšak z každého tisíce vajec nakonec přežije přibližně pouze jedna želvička. Karety obecné jsou proto považované za ohrožený druh a jsou chráněné Mezinárodní unií pro ochranu přírody.
Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".
Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.
Plejtvák obrovský, znaný také jako modrá velryba, patří mezi největší živočichy na Zemi. Tento ohromující tvor se vyznačuje mohutným tělem, které může dosáhnout délky až kolem 20-27 metrů a váhy až 72-135 tun. Jeho srdce váží tolik jako malý automobil. Modrá velryba se živí převážně planktonem a maličkými mořskými tvory, které získává pomocí obrovských kožovitých destiček v tlamě, tzv. plejtváků. Jejich migrace přes oceány fascinují vědce i laiky po celém světě. Plejtváci obří hrají klíčovou roli v ekosystémech oceánů a jsou symbolem síly i zranitelnosti morskeho prostředí.
Kosatka dravá, známá také jako kosatka pravá či kosatka velká, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, ploutvonožce, žraloky a také jiné kytovce. Kosatka dravá je pravděpodobně souborem více než deseti samostatných kryptických druhů označovaných v současné době jako ekotypy. Ve světových jazycích občas používaný název „velryba zabiják“ odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis římského filozofa Plinia staršího. Člověka kosatky zpravidla nenapadají, byť bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária. V roce 2020 však bylo zaznamenáno několik evidentně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu.
Vorvaň obrovský je největší ozubené zvíže na planetě. Nejvetší doložený vorvaň měřil téměř 26 metrů. Vorvani maji obrovskou hlavu, která tvoří až třetinu jejich délky. Mozek vzrostlého samce váží až 7 kg, avšak v porovnání s jeho velikostí se nejedná o velký mozek. Dýchacím otvorem ve tvaru 'S' na vrchu hlavy vorvani vypouštějí směrem dopředu proudy páry, zřetelně slyšitelné na míle daleko. V dolní čelisti mají 20–26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram, avšak důvod proč mají zuby není zcela jasný, jelikož byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Patří mezi nejhlouběji se ponořující savce na planetě. Běžné ponory obvykle dosahují hloubky kolem 400 metrů a trvají přibližně 30 až 45 minut. Jejich strava zahrnuje různé druhy mořských živočichů, především krakatice, kalmary, chobotnice a další.
Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.
Žralok bílý či velký bílý žralok, dříve často nazývaný žralok lidožravý, je žralok z čeledi lamnovitých vyskytující se většinou v pobřežních vodách. Dosahuje maximální délky okolo 7 metrů a hmotnosti i více než 3 tuny. Velký bílý žralok žije téměř ve všech pobřežních vodách rozličných oceánů a moří, kde se teplota vody pohybuje mezi 12 °C až 24 °C. Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m. Žije tam, kde se vyskytuje jeho hlavní kořist, což jsou ploutvonožci, menší kytovci, jiní žraloci a velké ryby. Dospělí jedinci bývají nejčastěji 4–5,4 m dlouzí a obvykle váží 680–1 100 kg. Chování a sociální struktura tohoto žraloka není dosud dobře prozkoumána. Ze všech druhů žraloků jsou velcí bílí zodpovědní za jednoznačně nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi. Od roku 1580 do roku 2016 bylo statisticky evidováno celkem 314 případů napadení. Délka života je 20 - 30 let.
Chobotnice pobřežní patří mezi fascinující mořské tvory obývající světové oceány. Jejich charakteristickým rysem je osm chapadel, která využívají k pohybu, lovu potravy a komunikaci. Jsou to mistři maskování, dokáží se rychle přizpůsobit okolnímu prostředí a měnit barvu a texturu své kůže, což jim pomáhá uniknout predátorům i úspěšně lovit. Chobotnice pobřežní jsou vysoce inteligentní tvorové s vyspělým centrálním nervovým systémem. Jsou schopny se učit a pamatovat si různé situace, což jim pomáhá při lovu a vyhýbání se nebezpečí. Jejich složitý životní cyklus zahrnuje krátkou dobu života, během které se rychle vyvíjejí a rozmnožují, aby zajistily další generaci těchto úžasných tvorů.
Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".
Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.
Plejtvák obrovský, znaný také jako modrá velryba, patří mezi největší živočichy na Zemi. Tento ohromující tvor se vyznačuje mohutným tělem, které může dosáhnout délky až kolem 20-27 metrů a váhy až 72-135 tun. Jeho srdce váží tolik jako malý automobil. Modrá velryba se živí převážně planktonem a maličkými mořskými tvory, které získává pomocí obrovských kožovitých destiček v tlamě, tzv. plejtváků. Jejich migrace přes oceány fascinují vědce i laiky po celém světě. Plejtváci obří hrají klíčovou roli v ekosystémech oceánů a jsou symbolem síly i zranitelnosti morskeho prostředí.
Kosatka dravá, známá také jako kosatka pravá či kosatka velká, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, ploutvonožce, žraloky a také jiné kytovce. Kosatka dravá je pravděpodobně souborem více než deseti samostatných kryptických druhů označovaných v současné době jako ekotypy. Ve světových jazycích občas používaný název „velryba zabiják“ odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis římského filozofa Plinia staršího. Člověka kosatky zpravidla nenapadají, byť bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária. V roce 2020 však bylo zaznamenáno několik evidentně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu.
Vorvaň obrovský je největší ozubené zvíže na planetě. Nejvetší doložený vorvaň měřil téměř 26 metrů. Vorvani maji obrovskou hlavu, která tvoří až třetinu jejich délky. Mozek vzrostlého samce váží až 7 kg, avšak v porovnání s jeho velikostí se nejedná o velký mozek. Dýchacím otvorem ve tvaru 'S' na vrchu hlavy vorvani vypouštějí směrem dopředu proudy páry, zřetelně slyšitelné na míle daleko. V dolní čelisti mají 20–26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram, avšak důvod proč mají zuby není zcela jasný, jelikož byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Patří mezi nejhlouběji se ponořující savce na planetě. Běžné ponory obvykle dosahují hloubky kolem 400 metrů a trvají přibližně 30 až 45 minut. Jejich strava zahrnuje různé druhy mořských živočichů, především krakatice, kalmary, chobotnice a další.
Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.
Žralok bílý či velký bílý žralok, dříve často nazývaný žralok lidožravý, je žralok z čeledi lamnovitých vyskytující se většinou v pobřežních vodách. Dosahuje maximální délky okolo 7 metrů a hmotnosti i více než 3 tuny. Velký bílý žralok žije téměř ve všech pobřežních vodách rozličných oceánů a moří, kde se teplota vody pohybuje mezi 12 °C až 24 °C. Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m. Žije tam, kde se vyskytuje jeho hlavní kořist, což jsou ploutvonožci, menší kytovci, jiní žraloci a velké ryby. Dospělí jedinci bývají nejčastěji 4–5,4 m dlouzí a obvykle váží 680–1 100 kg. Chování a sociální struktura tohoto žraloka není dosud dobře prozkoumána. Ze všech druhů žraloků jsou velcí bílí zodpovědní za jednoznačně nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi. Od roku 1580 do roku 2016 bylo statisticky evidováno celkem 314 případů napadení. Délka života je 20 - 30 let.
Chobotnice pobřežní patří mezi fascinující mořské tvory obývající světové oceány. Jejich charakteristickým rysem je osm chapadel, která využívají k pohybu, lovu potravy a komunikaci. Jsou to mistři maskování, dokáží se rychle přizpůsobit okolnímu prostředí a měnit barvu a texturu své kůže, což jim pomáhá uniknout predátorům i úspěšně lovit. Chobotnice pobřežní jsou vysoce inteligentní tvorové s vyspělým centrálním nervovým systémem. Jsou schopny se učit a pamatovat si různé situace, což jim pomáhá při lovu a vyhýbání se nebezpečí. Jejich složitý životní cyklus zahrnuje krátkou dobu života, během které se rychle vyvíjejí a rozmnožují, aby zajistily další generaci těchto úžasných tvorů.
Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".
Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.