Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.
Myš domácí jsou hlodavci známí svou schopností přizpůsobit se různým prostředím. Myši domácí mají měkkou srst, obvykle šedé nebo hnědé barvy. Mají malé uši a oči. Jsou aktivní převážně za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a budují si hnízda. Jsou býložravci a živí se semeny, ovocem, zrny a různými potravními zbytky. I když se mnohým lidem zdají nežádoucí v domovech, myši domácí hrají důležitou roli v ekosystému. Pomáhají udržovat populaci hmyzu a jsou i významným zdrojem potravy pro některé dravce.
Jelen je velký sudokopytník z čeledi jelenovitých. U nás na něj narazíte po celé republice. V minulosti byli jeleni téměř vyhubeni, zatímco dnes se jim daří. Pyšní se svojí korunou, troubí k zahájení boje a miluje své kolouchy. Jeleni se dožívají 12 let a můžou vážit až 240 kg. Se svým vzrůstem až 150 cm v kohoutku. Vzrostlé parohy měří na délku i 120 cm. Paroží je zakončeno tzv. korunou. Parohy můžou vážit až 8 kg. Jelen evropský je výlučně býložravý přežvýkavec. Složení potravy se ale mění v závislosti na roční době. Díky své velké velikosti dospělí jeleni nemají v současné době kromě člověka příliš přirozených predátorů. Největší hrozbu pro něj představuje vlk. Ve volné přírodě se jelen evropský dožívá průměrně 10–13 let, v zajetí se může dožít i více než 20 let.
Býk skotský náhorní je plemeno dobytka původem ze Skotska. Tito býci jsou charakterističtí svými velkými rohy, které mohou dosahovat velkého rozpětí. Jejich srst je dlouhá, hustá a často mají charakteristickou hřívu. Býci skotského náhorního plemene jsou odolní a schopní se pohybovat v náročných horských podmínkách. Jsou využíváni pro produkci masa a mléka. Díky svému robustnímu vzhledu a výraznému chování jsou často považováni za symbol skotské krajiny. Ochota přežívat v náročném prostředí a vynikající adaptační schopnosti dělají z býků skotského náhorního plemene jedinečný a obdivovaný dobytek.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Tento druh patří mezi nejznámější a nejčastěji chované velké papoušky z rodu Ara. Jeho domovem je severní a centrální část Jižní Ameriky. Velice důležité jsou pro něj vzrostlé stromy s dutinami, kde si tvoří hnízda. Samička snáší 2 - 4 vejce, na kterých sedí pouze samice (23-27 dní), zatímco samec jí krmí. O mláďata se starají oba rodiče až do osamostatnění, hnízdo mláďata opouští cca po 3 měsících. Ara má velmi dobré charakteristické vlastnosti pro ochočení ze všech arů. Co se týče chovu arů, není vhodným druhem pro začátečníky. Jeho vysoká inteligence a fixace na člověka se odráží v nutnosti neustálého přísunu podnětů a velké časové náročnosti chovance srovnatelné se psem. Pokud se pták chovaný v kleci nudí, nastávají těžko řešitelné psychické poruchy projevující se agresivitou, křikem nebo fyzickým sebepoškozováním. Jiné je to při voliérovém chovu v párech. Živí se plody, ořechy a kokosové ořechy. Za potravou létá až 25 kilometrů daleko. Všichni arové jsou dlouhověcí ptáci, v zajetí se dožívají více než 50 let.
Pštros je největší žijící pták a zároveň nejrychlejší pozemní pták, může dosáhnout rychlosti až 70 km/h (když uniká před predátorem) nebo běžet rychlostí 50 km/h po dobu jedné hodiny, což z něj dělá nejrychlejší dvounohé zvíře na světě. Je nelétavý. Pštrosi obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. Pštros je pták s nejdelším krkem. Při vydávání charakteristického přidušeného křiku se holý krk v horní části nafukuje. K ochraně jejich očí před prachem a pískem slouží pštrosům také třetí víčko – mžurka, která se zavírá horizontálně od vnitřního očního koutku k vnějšímu. Traduje se, že jejich zvykem je při ohrožení strčit hlavu do písku, ovšem není tomu tak. Živí se převážně semeny, trávou, ovocem, květinami a příležitostně i hmyzem jako kobylky. Protože pštrosi nemají zuby, polykají oblázky, které jim pomáhají drtit potravu v žaludku. Můžou jich tam mít najednou až 1 kg. Na rozdíl od většiny ptáků nemá pštros vole, slepé střevo je dlouhé 71 cm. Několik dní vydrží bez vody, vystačí si s vodou z metabolismu a potravy. Pštros je typicky společenský pták, žijící v kočujících skupinách o velikosti 5–50 jedinců. Během prvního roku života mláďata rostou o 25 cm za měsíc. Po jednom roce života váží mladý pštros okolo 45 kg. Pštrosi se mohou dožívat až 75 let.
Velbloud jednohrbý je označovaný často jako dromedár nebo dromedář. V přírodě už je vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě. Zde slouží k přenášení těžkých nákladů nebo jako dopravní prostředek. Typickým znakem dromedára je jeden hrb na hřbetě, který pohlcuje teplo a chrání tak zvíře před sluncem. Kromě toho obsahuje zásobní tuk, jehož odbouráváním se uvolňuje energie a voda. Velbloud jednohrbý je velké zvíře s dlouhýma nohama dlouhé 2,2 až 3,4 m a vážící 450–550 kg. Má krémově světle hnědou hrubou srst nejdelší na temeni, krku, hrdle a hrbu a ocas měřící 50 cm. Na očích má dvouvrstvé řasy, které ho ochraňují před vniknutím písku do očí. Průměrná délka života velbloudů se pohybuje kolem 40 let.
Slon africký je savec z řádu chobotnatců, který dorůstá výšky až 4 m. Mezi charakteristické znaky patří dva citlivé „prstíky“ na konci citlivého chobotu, který slouží k dýchání, čichání, pití, sprchování a podávání potravy. Dalším výrazným znakem jsou obrovské silně prokrvené ušní boltce na jeho velké hlavě, pomocí nichž ztrácí mnoho přebytečného tepla, a předchází tak přehřátí během horkých afrických dní. Mládě se většinou rodí jedno po 22 měsíční březosti.