Hyena skvrnitá je poměrně velké zvíře s robustní stavbou těla; měří 95–166 cm, samotný ocas přibližně 40 cm, v kohoutku pak kolem 70–92 cm. Hmotnost se pohybuje nejčastěji mezi 45 a 70 kg. Jsou aktivní především za soumraku a v noci, neplatí to však bez výjimky. Většinu dne tráví hyeny v podzemních norách, které si samy hrabou. Pokud však mají možnost, rády obsadí opuštěnou noru hrabáče, dikobraza či prasete bradavičnatého a rády se před svými doupaty sluní. Hyeny buď aktivně loví, nebo vyhledávají mršiny.
Domácí husy poskytují mnohostranný užitek, především maso, sádlo a peří, případně trus, používaný jako hnojivo. Méně se využívají husí vejce. Husy mohou sloužit také k hlídání. Délka až 100 cm, rozpětí křídel až 130 cm, hmotnost 4?15 kg. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák kuželovitý, s ostrými okraji.
Často je mu přezdíváno král noci. Výr velký je velký mohutný pták a jedna z největších sov, větší než káně lesní, ale na druhou stranu zřetelně menší než např. orel skalní. Délka těla je 60–75 cm, rozpětí křídel 160–188 cm, hmotnost se pohybuje v rozmezí 1500–2800 g. Živí se hlavně malými a středně velkými savci a ptáky, zřídka požírá také obojživelníky, plazy, ryby a větší hmyz. Výr je samotářský pták, který se mimo období rozmnožování vyhýbá i příslušníkům vlastního druhu. Sova se v přírodě dožívá věku okolo 20 let. V zajetí je to déle (až 60 let).
Lev je největší a nejsilnější africký predátor. Lev berberský je jedním z větších poddruhů lva. Samci mají výraznou hřívu na krku, která u některých poddruhů pokračuje přes břicho až ke slabinám. Hříva samcům narůstá ve 2-3 letech. Oči jsou důležitým smyslem lvů a lvi mají téměř dokonalou schopnost vidět ve tmě, díky luminiscenční vrstvě, která dokáže odrážet i slabé paprsky světla. Lev vidí ve tmě asi 6-7x lépe než člověk. Lvi loví většinou společně. Dokáže zabít i žirafu, která se ale umí účinně bránit a dokáže lvovi roztříštit svým kopancem lebku. Lví samec dokáže spořádat na posezení až 45 kg masa a pak několik dní tráví. Ve volné přírodě se dožívá 10–14 let. Samci váží 150-250 kg.
Lemur kata patří mezi endemické druhy lemura obývající ostrov Madagaskar. Své jméno získal díky charakteristickému hlasitému volání, které zní jako „kata, kata“. Tito malí primáti jsou aktivní převážně v noci a jejich noční životní styl je adaptací na konkurenci s jinými druhy lemura, kteří jsou aktivní ve dne. Lemur kata se živí převážně ovocem, nektarem, květy a hmyzem, což z něj činí důležitou složku ekosystému Madagaskaru. Bohužel, populace lemurů kata je ohrožena ničením jejich přirozeného prostředí, zejména odlesňováním a lovem.
Samci tohoto druhu dorůstají výšky 1,4 m a hmotnosti 90 kg. Samice jsou o něco menší, dosahují průměrné výšky 90 cm a hmotnosti 45 kg. Žije pouze na indonéském ostrově Sumatra. Orangutan je takřka nezaměnitelný. Typická je rezavá srst, která je dlouhá a splývavá. Na pažích roste „proti sobě“ – od ramene k lokti a od zápěstí k lokti. Orangutani jsou největší vysloveně stromoví savci, kteří na zem slézají jen zcela výjimečně a velice neradi. V korunách stromů tráví většinu života – spí tu, hledají si potravu, páří se a odchovávají mláďata. Na noc i denní odpočinek si každý dospělý orangutan staví pohodlné hnízdo. V přírodě se dožívají věku zhruba 50 let.
Veverka obecná je středně velký hlodavec. V České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem. Má zrzavou, černou a někdy hnědou srst. Obvykle dorůstá 19 až 23 cm a dosahuje hmotnosti mezi 250 až 340 g. Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku, je 14,5 až 20 cm dlouhý. Veverka obecná žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a jiným veverkám se většinou vyhýbá. Ačkoli je strava veverek spíše rostlinná, nezřídka kdy se stává, že sežerou též drobný hmyz, vejce nebo mláďata zpěvných ptáků, ještěrky či jiné menší savce. V současné době veverku obecnou nejvíce ohrožuje ztráta lesů, jejího přirozeného prostředí, a v některých zemích konkurence zavlečené veverky popelavé. V zajetí se dožívají i více než 10 let, ale v přírodě je jejich život plný nástrah a nebezpečí obvykle mnohem kratší.
Jeho původní domovinou je Indie a Srí Lanka, kde se nejčastěji zdržují v listnatých lesích, křovinách, ale i v travnatých porostech. Pávi bývají volně chováni v zámeckých parcích a zoologických zahradách. Páv je národním ptákem Indie. Samec páva korunkatého má hlavu, krk a břicho modře zbarvené. Peří na zádech je zelenohnědé a křídla jsou hnědá a černě pruhovaná. „Ocas“ pávů ve skutečnosti není pravý ocas, ale jsou to velmi prodloužené vrchní krovky ocasní, které tvoří tzv. „vlečku“. Na konci každého pera vlečky se nachází „paví oko“. Samci mohou měřit i s vlečkou přes 2 metry. Samci i samice mají na hlavě několika centimetrovou korunku. I pávice mohou v případě ohrožení roztáhnout své ocasní krovky, ty jsou ovšem mnohem menší než u kohouta. Samice snášejí 4–8 světlehnědých vajec. Mláďata se líhnou po 28 dnech. Samice se o svá kuřata stará sama. Pávi se mohou dožít věku až patnácti let.
Medvěd hnědý je medvědovitá šelma a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky. Medvěd je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, 5 až 10 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Hmotnost: 100–550 kg, výška v kohoutku až 150 cm. Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne, ale pokud už žil v blízkosti lidí, tak přešel k nočnímu způsobu života. Medvěd hnědý je všežravec. Živí se širokou paletou rostlinné (lesní plody, kořínky, zemědělské plodiny, houby) i živočišné stravy (nejčastěji ryby, hmyz nebo malí až středně velcí savci). I přes jeho zabijáckou pověst tvoří až 90 % potravy medvěda hnědého rostlinná strava. Mláďata se rodí po 6–8měsíční březosti při zimním spánku. Medvěd hnědý žije asi 20–30 let.