Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy. Nejčastěji obývají deštné pralesy. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Zvládnou šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Gorily horské jsou býložravci a tak jejich stravu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky a v menší míře se živí i ovocem (asi 1,7 % potravy). Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít. samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci.
Axolotl mexický je fascinující vodní tvor, který je považován za symbol výjimečné regenerační schopnosti. Tento endemický druh obývá jezera Xochimilco a Chalco v Mexiku, kde se vyskytuje v tekoucí vodě s čistým dnem. Jedná se o bezobratlého obojživelníka, který zůstává po většinu svého života ve svém larválním stádiu, což znamená, že si udržuje žabí podobu po celý svůj životní cyklus. Axolotl je unikátní nejen svým vzhledem, ale také schopností regenerovat téměř jakoukoli část svého těla, včetně mozku, srdce a dokonce i končetin. Tato schopnost mu poskytuje značnou výhodu v přežití a výzkumu. Bohužel je axolotl kriticky ohroženým druhem, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a znečištění vodních toků. Jeho jedinečná povaha a regenerační schopnosti však přitahují pozornost vědců i nadšenců exotické fauny po celém světě. Rozměr zvířátka: 8 cm Vhodné od 3 let
Mohutná sova, která je dokonale uzpůsobená k životu v severských oblastech - bílým zbarvením, velmi hustým peřím a též hustě porostlými končetinami. Mezi samcem a samicí je obvykle rozdíl ve zbarvení - samice je hustě posetá černými skvrnami, samec bývá sněhobílý, případně s menším množstvím méně výrazných skvrn. Délka těla je 53–65 cm, rozpětí křídel 125–150 cm. Hmotnost u samce se pohybuje v rozmezí 700–2500 g, u samice mezi 780–2950 g. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. V ČR se chovu sovic sněžních věnují zejména zoologické zahrady. V době hnízdění se živí téměř výhradně lumíky, po zbytek roku loví také jiné savce do velikosti zajíce a ptáky do velikosti husy.
Pštros je největší žijící pták a zároveň nejrychlejší pozemní pták, může dosáhnout rychlosti až 70 km/h (když uniká před predátorem) nebo běžet rychlostí 50 km/h po dobu jedné hodiny, což z něj dělá nejrychlejší dvounohé zvíře na světě. Je nelétavý. Pštrosi obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. Pštros je pták s nejdelším krkem. Při vydávání charakteristického přidušeného křiku se holý krk v horní části nafukuje. K ochraně jejich očí před prachem a pískem slouží pštrosům také třetí víčko – mžurka, která se zavírá horizontálně od vnitřního očního koutku k vnějšímu. Traduje se, že jejich zvykem je při ohrožení strčit hlavu do písku, ovšem není tomu tak. Živí se převážně semeny, trávou, ovocem, květinami a příležitostně i hmyzem jako kobylky. Protože pštrosi nemají zuby, polykají oblázky, které jim pomáhají drtit potravu v žaludku. Můžou jich tam mít najednou až 1 kg. Na rozdíl od většiny ptáků nemá pštros vole, slepé střevo je dlouhé 71 cm. Několik dní vydrží bez vody, vystačí si s vodou z metabolismu a potravy. Pštros je typicky společenský pták, žijící v kočujících skupinách o velikosti 5–50 jedinců. Během prvního roku života mláďata rostou o 25 cm za měsíc. Po jednom roce života váží mladý pštros okolo 45 kg. Pštrosi se mohou dožívat až 75 let.
Jde o jediného plameňáka, jenž se přirozeně vyskytuje v Severní Americe. Tento plameňák patří ke druhům, na které se vztahuje Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA). Plameňák karibský se vyskytuje na Galapágách, pobřeží Kolumbie, ve Venezuele a na blízkých ostrovech. Tento plameňák měří 120–140 cm. Samci váží okolo 2,8 kg, samice okolo 2,2 kg. Peří je většinou růžové, což vedlo v minulosti k záměně s jiným i druhy. Nohy jsou úplně růžové. Stejně jako ostatní plameňáci i plameňák karibský snáší většinou pouze jedno křídově bílé vejce, a to v období od května do srpna. Inkubace trvá 28 až 32 dní. Oba rodiče pečují o své mládě přibližně do 6 let, kdy dosáhne pohlavní dospělosti. Dožívá se až 40 let, což je u ptáků jedna z nejvyšších délek dožití.
Nosorožec žije v savanách, v zalesněných a křovinatých oblastech. Je to mohutné zvíře, dospělci měří v kohoutku 132–180 cm, délka těla dosahuje 2,8–3,8 m a ocas měří 60 cm. Nosorožci váží od 800 do 1 400 kg. Je býložravec, populace nosorožců dvourohých se vyskytuje zejména v afrických rezervacích. Nosorožec dvourohý je samotářské zvíře. Je to plaché zvíře, které je ostražité. Je krátkozraký. Oproti tomu má dobrý sluch i čich, a jakmile se přesvědčí, že nehrozí nebezpečí, uklidní se. Pase se hlavně za šera a v noci. Přes den se nejradši válí v bahně a nebo odpočívá ve stínu. Matka vodí mládě za sebou. Je odhadováno, že 90 % dospělých nosorožců je zabito pytláky právě kvůli jejich rohům.
Želva obrovská je velká suchozemská želva, která žije na Seychelských ostrovech. Patří mezi nejdéle žijící tvory na světě. Délka krunýře dospělé želvy je až 120 cm, může vážit až 200 kg a dožívá se až 160 let. Je tak druhou největší suchozemskou želvou. Karapax (hřbetní část krunýře želvy) má hnědou barvu a tvar vysoké kopule. Mohutné nohy slouží také jako opora těžkého těla. Krk má velmi dlouhý, a velmi velký, což pomáhá želvě využít větví až do jednoho metru od země jako zdroje potravy. I když jsou typicky pomalé a opatrné, jsou schopny značné rychlosti. Jsou také vynikajícími plavci. Nejvíce jsou aktivní v nočních hodinách, kdy tráví čas hledáním potravy. Živí se převážně listy, plody a výhonky rostlin, občas i živočišnými zbytky, jsou tedy býložravci.
Hyena skvrnitá je poměrně velké zvíře s robustní stavbou těla; měří 95–166 cm, samotný ocas přibližně 40 cm, v kohoutku pak kolem 70–92 cm. Hmotnost se pohybuje nejčastěji mezi 45 a 70 kg. Jsou aktivní především za soumraku a v noci, neplatí to však bez výjimky. Většinu dne tráví hyeny v podzemních norách, které si samy hrabou. Pokud však mají možnost, rády obsadí opuštěnou noru hrabáče, dikobraza či prasete bradavičnatého a rády se před svými doupaty sluní. Hyeny buď aktivně loví, nebo vyhledávají mršiny.
Prase savanové, je druh prasete žijícího v savanách a otevřených oblastech subsaharské Afriky. Tito zajímaví tvorové jsou charakterističtí svou nezaměnitelným vzhledem. Hlava je velká, má široký rypák, velmi dlouhé, vzhůru zahnuté tesáky, dorůstající u kanců délky až 60 cm a po stranách hlavy dva páry výrůstků, podobných bradavicím. Prasata savanová nejsou příliš společenská, samice žijí s mláďaty a samci jsou spíše samotářští.. Jejich strava zahrnuje trávu, kořínky a různé plody. Jsou známá svým rázovitým chováním, včetně hřebčivých rituálů a houfů, které poskytují ochranu před predátory. Prasata savanová jsou součástí africké fauny a přispívají k rozmanitosti ekosystémů, ve kterých obývají.