Je nejrychlejším suchozemským živočichem na světě, na krátké vzdálenosti (500 m) dosahuje rychlosti 112–120 km/h. Z nuly na 100 km/h zrychlí za tři sekundy. Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem nemá úplně zatažitelné drápy, takže nemůže vertikálně šplhat po stromech. Může vyskočit jen na snadno dosažitelné větve. Na druhou stranu mu drápy umožňují lepší přilnavost k terénu ve vysokých rychlostech. Oproti levhartovi je mnohem drobnější a má malou hlavu. Žije především na savanách Afriky, malá populace přežívá i v Asii. Skvrnitý kožich gepardů je výborné maskování při lovu, břicho mají bílé. Oproti ostatním šelmám jsou to denní lovci – hodně se řídí zrakem. Za kořist si vybírají většinou jedince, kteří se vzdálili od stáda, dále staré nebo nemocné kusy. Toto zvíře je symbolem elegance. V přírodě se dožívají 12 let, v zajetí až 20 let.
Vlk obecný byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Jeho početnost výrazně klesala od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena. Měří 66?81 cm a váží 35?45 kg. Žije a loví ve smečce, které můžeme vnímat jako rodiny. Smečka má i víc jak 10 členů, běžně 2–8. Hravě uloví jelena i divoká prasata. Nejdůležitějšími vlčími smysly jsou čich a sluch. Čich je stokrát až milionkrát lepší než u člověka. Vlk dokáže svoji kořist zvětřit na vzdálenost několika kilometrů. Rychlost běhu: 58 km/h. Vlk dokáže běžet rychlostí 25–50 km/h do vzdálenosti až okolo 20 km. Rychlost se samozřejmě mění v závislosti na terénu a důvodu běhu. Denně může urazit mnoho desítek a někdy i několik stovek kilometrů. V zajetí se vlci dožívají přibližně 12–15 let, ve volné přírodě to bývá méně.
Koala medvídkovitý endemický savec v Austrálii. Tento roztomilý tvor se vyznačuje svou šedou a bílou srstí, kulatým obličejem a výraznýma ušima. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce a 5 kg u drobné samice. Koalové konzumují pouze eukalyptové listy. Díky svým dlouhým, zakřiveným drápům jsou schopni se dobře chytit a držet se větvích stromů. Jsou to stromoví býložravci a většinu času tráví spící na větvích eukalyptovníků. Koalové jsou symbolickými tvory pro australskou faunu a jsou chráněni kvůli svému ohroženému statusu a křehkému prostředí, ve kterém žijí.
Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy. Nejčastěji obývají deštné pralesy. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Zvládnou šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Gorily horské jsou býložravci a tak jejich stravu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky a v menší míře se živí i ovocem (asi 1,7 % potravy). Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít. samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci.
Je rozšířena v jižní Africe, Botswaně, Namíbii, na jihu Zimbabwe a Angoly. V křovinatých oblastech i savanách a polopouštích. Žirafa je nejvyšší zvíře na zeměkouli. Je to celkově zvláštní zvíře. Žirafy jsou klidná a mírumilovná zvířata. Tvoří menší stáda většinou o 5-12 kusech, jsou ale známy i případy, kdy mělo stádo přes 150 kusů. Stádo vede stará a zkušená samice, která řídí veškerý život uvnitř. Živí se rostlinnou potravou. Okusuje větvičky a listí nejčastěji na akáciích, které omotává svým fialovým až 40 cm dlouhým jazykem. Žirafa vydrží poměrně dlouho bez vody (některé zdroje uvádí 30 dnů i víc) a v období sucha si vystačí s vodou z potravy. Při pití musí žirafa roztáhnout přední nohy, aby dosáhla na hladinu vody a je v této pozici velice zranitelná. Proto bývá u pití ostražitá. Běhá rychlostí až 50 km/h. V přírodě se dožívá 20–25 let, v zajetí až 33 let.
Rys ostrovid je středně velká šelma, patřící do čeledi kočkovitých. Jedná se o elegantního dravce s krásnou srstí, která může mít různé odstíny od šedé po žlutohnědou, s charakteristickými tmavými skvrnami a proužky. Rys ostrovid se vyznačuje krátkýma, zakulacenýma ušima, která jsou ozdobena dlouhými chlupy. Rys má krátký ocas. Tento rys je známý svou šikovností a obratností při lovu, což mu umožňuje lovit menší savce a ptáky. Rys ostrovid je schopen skočit výš než 3 metry a běžet rychlostí až 60 km/h. Je to noční lovec, který je aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdy využívá svůj vynikající zrak a sluch k nalezení potravy. Rys ostrovid je tichý a nenápadný, což mu pomáhá při lovu, ale také při vyhýbání se predátorům. Ve volné přírodě se rys ostrovid dožívá 10 až 15 let.
Velbloud jednohrbý je označovaný často jako dromedár nebo dromedář. V přírodě už je vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě. Zde slouží k přenášení těžkých nákladů nebo jako dopravní prostředek. Typickým znakem dromedára je jeden hrb na hřbetě, který pohlcuje teplo a chrání tak zvíře před sluncem. Kromě toho obsahuje zásobní tuk, jehož odbouráváním se uvolňuje energie a voda. Velbloud jednohrbý je velké zvíře s dlouhýma nohama dlouhé 2,2 až 3,4 m a vážící 450–550 kg. Má krémově světle hnědou hrubou srst nejdelší na temeni, krku, hrdle a hrbu a ocas měřící 50 cm. Na očích má dvouvrstvé řasy, které ho ochraňují před vniknutím písku do očí. Průměrná délka života velbloudů se pohybuje kolem 40 let.
Kudu velký patří mezi antilopy s nejdelšími rohy. Ty rostou jen samcům a jsou šroubovitě stočené. Rohy začínají růst v 6–12 měsících a šroubovitě se stáčí až ve 2 letech věku. Samci jsou větší než samice, dorůstají délky těla 185–245 cm a váhy 190–270 kg. Dalším výrazným znakem je bílý pruh mezi očima a u samců dlouhá srst na krku. Samci většinou žijí samotářským životem, samice se sdružují do poměrně malých stád tvořených obvykle 6 – 10 dospělými jedinci a jejich mláďaty. Samice rodí nejčastěji jedno, občas dvě mláďata. Březí samice opouští před porodem stádo. Novorozené mládě ukrývá asi 4 – 5 týdnů v hustém porostu, aby ho chránila před predátory. V 6 měsících je mládě na matce zcela nezávislé. V zajetí se dožívá až 20 let.
Saichania („krásná“) byl býložravý, obrněný dinosaurus z čeledi Ankylosauridae. Žil v období svrchní křídy na území dnešního Mongolska. Saichania dosahovala délky asi 5,2 až 7 metrů a hmotnosti kolem dvou tun. Celé zavalité tělo tohoto obrněného dinosaura bylo pokryto ostny a mohutným tělním pancířem. Na lebce byly dokonce objeveny stopy po adaptacích na život v pouštním klimatu (solná žláza u čenichu apod.). Brnění zřejmě tento ankylosaurid používal při obraně před velkými teropody, jako byl například Tarbosaurus.
Vlk obecný byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Jeho početnost výrazně klesala od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena. Měří 66?81 cm a váží 35?45 kg. Žije a loví ve smečce, které můžeme vnímat jako rodiny. Smečka má i víc jak 10 členů, běžně 2–8. Hravě uloví jelena i divoká prasata. Nejdůležitějšími vlčími smysly jsou čich a sluch. Čich je stokrát až milionkrát lepší než u člověka. Vlk dokáže svoji kořist zvětřit na vzdálenost několika kilometrů. Rychlost běhu: 58 km/h. Vlk dokáže běžet rychlostí 25–50 km/h do vzdálenosti až okolo 20 km. Rychlost se samozřejmě mění v závislosti na terénu a důvodu běhu. Denně může urazit mnoho desítek a někdy i několik stovek kilometrů. V zajetí se vlci dožívají přibližně 12–15 let, ve volné přírodě to bývá méně.
Koala medvídkovitý endemický savec v Austrálii. Tento roztomilý tvor se vyznačuje svou šedou a bílou srstí, kulatým obličejem a výraznýma ušima. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce a 5 kg u drobné samice. Koalové konzumují pouze eukalyptové listy. Díky svým dlouhým, zakřiveným drápům jsou schopni se dobře chytit a držet se větvích stromů. Jsou to stromoví býložravci a většinu času tráví spící na větvích eukalyptovníků. Koalové jsou symbolickými tvory pro australskou faunu a jsou chráněni kvůli svému ohroženému statusu a křehkému prostředí, ve kterém žijí.
Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy. Nejčastěji obývají deštné pralesy. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Zvládnou šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Gorily horské jsou býložravci a tak jejich stravu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky a v menší míře se živí i ovocem (asi 1,7 % potravy). Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít. samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci.
Je rozšířena v jižní Africe, Botswaně, Namíbii, na jihu Zimbabwe a Angoly. V křovinatých oblastech i savanách a polopouštích. Žirafa je nejvyšší zvíře na zeměkouli. Je to celkově zvláštní zvíře. Žirafy jsou klidná a mírumilovná zvířata. Tvoří menší stáda většinou o 5-12 kusech, jsou ale známy i případy, kdy mělo stádo přes 150 kusů. Stádo vede stará a zkušená samice, která řídí veškerý život uvnitř. Živí se rostlinnou potravou. Okusuje větvičky a listí nejčastěji na akáciích, které omotává svým fialovým až 40 cm dlouhým jazykem. Žirafa vydrží poměrně dlouho bez vody (některé zdroje uvádí 30 dnů i víc) a v období sucha si vystačí s vodou z potravy. Při pití musí žirafa roztáhnout přední nohy, aby dosáhla na hladinu vody a je v této pozici velice zranitelná. Proto bývá u pití ostražitá. Běhá rychlostí až 50 km/h. V přírodě se dožívá 20–25 let, v zajetí až 33 let.
Rys ostrovid je středně velká šelma, patřící do čeledi kočkovitých. Jedná se o elegantního dravce s krásnou srstí, která může mít různé odstíny od šedé po žlutohnědou, s charakteristickými tmavými skvrnami a proužky. Rys ostrovid se vyznačuje krátkýma, zakulacenýma ušima, která jsou ozdobena dlouhými chlupy. Rys má krátký ocas. Tento rys je známý svou šikovností a obratností při lovu, což mu umožňuje lovit menší savce a ptáky. Rys ostrovid je schopen skočit výš než 3 metry a běžet rychlostí až 60 km/h. Je to noční lovec, který je aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdy využívá svůj vynikající zrak a sluch k nalezení potravy. Rys ostrovid je tichý a nenápadný, což mu pomáhá při lovu, ale také při vyhýbání se predátorům. Ve volné přírodě se rys ostrovid dožívá 10 až 15 let.
Velbloud jednohrbý je označovaný často jako dromedár nebo dromedář. V přírodě už je vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě. Zde slouží k přenášení těžkých nákladů nebo jako dopravní prostředek. Typickým znakem dromedára je jeden hrb na hřbetě, který pohlcuje teplo a chrání tak zvíře před sluncem. Kromě toho obsahuje zásobní tuk, jehož odbouráváním se uvolňuje energie a voda. Velbloud jednohrbý je velké zvíře s dlouhýma nohama dlouhé 2,2 až 3,4 m a vážící 450–550 kg. Má krémově světle hnědou hrubou srst nejdelší na temeni, krku, hrdle a hrbu a ocas měřící 50 cm. Na očích má dvouvrstvé řasy, které ho ochraňují před vniknutím písku do očí. Průměrná délka života velbloudů se pohybuje kolem 40 let.
Kudu velký patří mezi antilopy s nejdelšími rohy. Ty rostou jen samcům a jsou šroubovitě stočené. Rohy začínají růst v 6–12 měsících a šroubovitě se stáčí až ve 2 letech věku. Samci jsou větší než samice, dorůstají délky těla 185–245 cm a váhy 190–270 kg. Dalším výrazným znakem je bílý pruh mezi očima a u samců dlouhá srst na krku. Samci většinou žijí samotářským životem, samice se sdružují do poměrně malých stád tvořených obvykle 6 – 10 dospělými jedinci a jejich mláďaty. Samice rodí nejčastěji jedno, občas dvě mláďata. Březí samice opouští před porodem stádo. Novorozené mládě ukrývá asi 4 – 5 týdnů v hustém porostu, aby ho chránila před predátory. V 6 měsících je mládě na matce zcela nezávislé. V zajetí se dožívá až 20 let.
Saichania („krásná“) byl býložravý, obrněný dinosaurus z čeledi Ankylosauridae. Žil v období svrchní křídy na území dnešního Mongolska. Saichania dosahovala délky asi 5,2 až 7 metrů a hmotnosti kolem dvou tun. Celé zavalité tělo tohoto obrněného dinosaura bylo pokryto ostny a mohutným tělním pancířem. Na lebce byly dokonce objeveny stopy po adaptacích na život v pouštním klimatu (solná žláza u čenichu apod.). Brnění zřejmě tento ankylosaurid používal při obraně před velkými teropody, jako byl například Tarbosaurus.
Vlk obecný byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Jeho početnost výrazně klesala od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena. Měří 66?81 cm a váží 35?45 kg. Žije a loví ve smečce, které můžeme vnímat jako rodiny. Smečka má i víc jak 10 členů, běžně 2–8. Hravě uloví jelena i divoká prasata. Nejdůležitějšími vlčími smysly jsou čich a sluch. Čich je stokrát až milionkrát lepší než u člověka. Vlk dokáže svoji kořist zvětřit na vzdálenost několika kilometrů. Rychlost běhu: 58 km/h. Vlk dokáže běžet rychlostí 25–50 km/h do vzdálenosti až okolo 20 km. Rychlost se samozřejmě mění v závislosti na terénu a důvodu běhu. Denně může urazit mnoho desítek a někdy i několik stovek kilometrů. V zajetí se vlci dožívají přibližně 12–15 let, ve volné přírodě to bývá méně.
Koala medvídkovitý endemický savec v Austrálii. Tento roztomilý tvor se vyznačuje svou šedou a bílou srstí, kulatým obličejem a výraznýma ušima. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce a 5 kg u drobné samice. Koalové konzumují pouze eukalyptové listy. Díky svým dlouhým, zakřiveným drápům jsou schopni se dobře chytit a držet se větvích stromů. Jsou to stromoví býložravci a většinu času tráví spící na větvích eukalyptovníků. Koalové jsou symbolickými tvory pro australskou faunu a jsou chráněni kvůli svému ohroženému statusu a křehkému prostředí, ve kterém žijí.