Byl to po dvou chodící masožravý dinosaurus dlouhý kolem 7 metrů a vážící asi 350 - 400 kg. Žil přibližně před 193 miliony let v období spodní jury. Pojmenován je podle dvou typických půlkruhových hřebenů na lebce.
Spinosaurus je rod teropodního dinosaura, který žil před více než 95 miliony lety během období pozdní křídy. Jedná se o jednoho z největších známých teropodů, jehož charakteristickým znakem byla výrazná plachta na hřbetě, pravděpodobně sloužící k regulaci teploty těla. Spinosaurus měl dlouhý a úzký čenich, čelisti ozubené velkými zuby vhodnými pro lovení potravy. Jeho přední končetiny byly mohutné a nesly dlouhé drápy, což nasvědčuje schopnosti lovit kořist i pod vodou. Tento dinosaurus byl pravděpodobně specializovaným dravcem žijícím ve vodním prostředí. Vědecká studia o Spinosaurovi se neustále vyvíjejí a nové poznatky posouvají naše porozumění tomuto impozantnímu tvoru. Odhalení fosilií Spinosaura přispělo k našemu poznání o biodiverzitě a evoluci dinosaurů v období křídy a o rozmanitosti jejich ekosystémů.
Carnotaurus neboli "masožravý býk" patří do skupiny menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), z období jury a křídy. Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny), žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny. Na hlavě měl 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi a byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, carnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. Čím se carnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromaeosauridy. Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6 cm. Dráp nesloužil jako řezná zbraň, ale jako nástroj, díky němuž mohl lovec imobilizovat kořist, nebo se na ni udržet, pokud se jednalo o větší zvíře. Tento malý teropod žil v období svrchní křídy asi před 75 až 71 miliony let. V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě „úchytů“ na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem.
Parasaurolophus byl rod velkého, asi 10 metrů dlouhého býložravého kachnozobého dinosaura ze skupiny Ornithopoda. Výška: 5 metrů. Délka: 9,5 metru. Nejnápadnějším znakem tohoto býložravce byl dlouhý trubicovitý hřeben na hlavě napojený na nosní dutiny zvířete. Sloužil hlavně ke komunikaci mezi členy vlastního druhu prostřednictvím hlasitých zvuků, k rozlišení od příbuzných druhů a částečně pomáhal ovládat tělesnou teplotu. Za bezzubým zobákem se nacházelo množství malých zubů, které zpracovávaly potravu způsobem připomínajícím přežvykování dnešních býložravých savců.
Tyrannosaurus rex je v současnosti asi nejznámější dravý dinosaurus. Název je odvozen z řeckého tyrannos = vládce, resp. krutovládce a latinského rex = král. Je zde reálný odhad, že největší tyranosauři běžně dosahovali parametrů okolo 14 m délky a 7,5 t hmotnosti. V lovu mu pomáhal skvělý zrak a čich. Inteligencí zrovna ale nevynikal, jeho EQ (emocionální kvocient) ale byl 2,5 krát větší než u současných krokodýlů. Tyrannosaurus měl nepředstavitelnou sílu stisku čelistí. Dospělosti t-rex dosahoval v cca 18 letech a dožívali se okolo 30 roků. Byl to lovec i mrchožrout, který nepohrdl žádným masem.
Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.
Stegosaurus byl jedním z největších zástupců své čeledi, mohl dorůstat délky až kolem 9 metrů. Běžně velké exempláře dosahovaly délky asi 6,5 metru a hmotnosti 3500 kg. Stegosaurus je nejznámější ze všech obrněných dinosaurů. Byl to poměrně velký kvadripední živočich (pohybující se po čtyřech končetinách). Když bylo zvíře napadeno útočníkem, rozhoupalo ocas ze strany na stranu a ostny tak mohly způsobit těžká zranění útočícím masožravým dinosaurům. Nebyl to žádný rychlý běžec. Jeho rychlost chůze podle dochovaných stop nepřesahovala asi 6–7 km/h. Stegosaurus byl velké zvíře a k tomu býložravec. Musel tedy mít potřebné množství rostlinné potravy, je pravděpodobné, že rozsekával nízko rostoucí vegetaci a pak ji rychle polykal do velkého břicha.
Spinosaurus je rod teropodního dinosaura, který žil před více než 95 miliony lety během období pozdní křídy. Jedná se o jednoho z největších známých teropodů, jehož charakteristickým znakem byla výrazná plachta na hřbetě, pravděpodobně sloužící k regulaci teploty těla. Spinosaurus měl dlouhý a úzký čenich, čelisti ozubené velkými zuby vhodnými pro lovení potravy. Jeho přední končetiny byly mohutné a nesly dlouhé drápy, což nasvědčuje schopnosti lovit kořist i pod vodou. Tento dinosaurus byl pravděpodobně specializovaným dravcem žijícím ve vodním prostředí. Vědecká studia o Spinosaurovi se neustále vyvíjejí a nové poznatky posouvají naše porozumění tomuto impozantnímu tvoru. Odhalení fosilií Spinosaura přispělo k našemu poznání o biodiverzitě a evoluci dinosaurů v období křídy a o rozmanitosti jejich ekosystémů.
Carnotaurus neboli "masožravý býk" patří do skupiny menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), z období jury a křídy. Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny), žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny. Na hlavě měl 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi a byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, carnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. Čím se carnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromaeosauridy. Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6 cm. Dráp nesloužil jako řezná zbraň, ale jako nástroj, díky němuž mohl lovec imobilizovat kořist, nebo se na ni udržet, pokud se jednalo o větší zvíře. Tento malý teropod žil v období svrchní křídy asi před 75 až 71 miliony let. V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě „úchytů“ na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem.
Parasaurolophus byl rod velkého, asi 10 metrů dlouhého býložravého kachnozobého dinosaura ze skupiny Ornithopoda. Výška: 5 metrů. Délka: 9,5 metru. Nejnápadnějším znakem tohoto býložravce byl dlouhý trubicovitý hřeben na hlavě napojený na nosní dutiny zvířete. Sloužil hlavně ke komunikaci mezi členy vlastního druhu prostřednictvím hlasitých zvuků, k rozlišení od příbuzných druhů a částečně pomáhal ovládat tělesnou teplotu. Za bezzubým zobákem se nacházelo množství malých zubů, které zpracovávaly potravu způsobem připomínajícím přežvykování dnešních býložravých savců.
Tyrannosaurus rex je v současnosti asi nejznámější dravý dinosaurus. Název je odvozen z řeckého tyrannos = vládce, resp. krutovládce a latinského rex = král. Je zde reálný odhad, že největší tyranosauři běžně dosahovali parametrů okolo 14 m délky a 7,5 t hmotnosti. V lovu mu pomáhal skvělý zrak a čich. Inteligencí zrovna ale nevynikal, jeho EQ (emocionální kvocient) ale byl 2,5 krát větší než u současných krokodýlů. Tyrannosaurus měl nepředstavitelnou sílu stisku čelistí. Dospělosti t-rex dosahoval v cca 18 letech a dožívali se okolo 30 roků. Byl to lovec i mrchožrout, který nepohrdl žádným masem.
Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.
Stegosaurus byl jedním z největších zástupců své čeledi, mohl dorůstat délky až kolem 9 metrů. Běžně velké exempláře dosahovaly délky asi 6,5 metru a hmotnosti 3500 kg. Stegosaurus je nejznámější ze všech obrněných dinosaurů. Byl to poměrně velký kvadripední živočich (pohybující se po čtyřech končetinách). Když bylo zvíře napadeno útočníkem, rozhoupalo ocas ze strany na stranu a ostny tak mohly způsobit těžká zranění útočícím masožravým dinosaurům. Nebyl to žádný rychlý běžec. Jeho rychlost chůze podle dochovaných stop nepřesahovala asi 6–7 km/h. Stegosaurus byl velké zvíře a k tomu býložravec. Musel tedy mít potřebné množství rostlinné potravy, je pravděpodobné, že rozsekával nízko rostoucí vegetaci a pak ji rychle polykal do velkého břicha.
Spinosaurus je rod teropodního dinosaura, který žil před více než 95 miliony lety během období pozdní křídy. Jedná se o jednoho z největších známých teropodů, jehož charakteristickým znakem byla výrazná plachta na hřbetě, pravděpodobně sloužící k regulaci teploty těla. Spinosaurus měl dlouhý a úzký čenich, čelisti ozubené velkými zuby vhodnými pro lovení potravy. Jeho přední končetiny byly mohutné a nesly dlouhé drápy, což nasvědčuje schopnosti lovit kořist i pod vodou. Tento dinosaurus byl pravděpodobně specializovaným dravcem žijícím ve vodním prostředí. Vědecká studia o Spinosaurovi se neustále vyvíjejí a nové poznatky posouvají naše porozumění tomuto impozantnímu tvoru. Odhalení fosilií Spinosaura přispělo k našemu poznání o biodiverzitě a evoluci dinosaurů v období křídy a o rozmanitosti jejich ekosystémů.
Carnotaurus neboli "masožravý býk" patří do skupiny menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), z období jury a křídy. Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny), žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny. Na hlavě měl 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi a byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, carnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. Čím se carnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny.