Jedná se o velmi inteligentního hlavonožce žijícího v moři a oceánech. Spolu s krakaticemi patří k největším měkkýšům a největším bezobratlovcům. Žije ve větších hloubkách. Chobotnice velká narůstá do délky 3–5 metrů a váží 10–50 kg. Rekordní jedinec měl však údajně rozpětí chapadel 9,8 metru a vážil až 272 kg. Plazí se po dně pomocí dlouhých chapadel, která jsou pokrytá přísavkami. Úkryt vyhledává v korálech, pod balvany a v puklinách. Dožívá se 4 roků. V ohrožení mění barvu nebo vypustí oblak „inkoustu“, který ji zahalí. Mladí jedinci si vyhrabávají díry pod kameny, v písku nebo ve štěrku, kde nacházejí útočiště před predátory (např. před tuleni, mořskými vydrami, žraloky nebo velkými rybami). Chobotnice velká loví potravu hlavně v noci. Živí se především kraby a humry, jakož i jinými korýši a měkkýši, menšími chobotnicemi a rybami. Potravu často konzumuje ve svém úkrytu.
Kosatka dravá, známá také jako kosatka pravá či kosatka velká, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, ploutvonožce, žraloky a také jiné kytovce. Kosatka dravá je pravděpodobně souborem více než deseti samostatných kryptických druhů označovaných v současné době jako ekotypy. Ve světových jazycích občas používaný název „velryba zabiják“ odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis římského filozofa Plinia staršího. Člověka kosatky zpravidla nenapadají, byť bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária. V roce 2020 však bylo zaznamenáno několik evidentně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu.
Žralok bílý či velký bílý žralok, dříve často nazývaný žralok lidožravý, je žralok z čeledi lamnovitých vyskytující se většinou v pobřežních vodách. Dosahuje maximální délky okolo 7 metrů a hmotnosti i více než 3 tuny. Velký bílý žralok žije téměř ve všech pobřežních vodách rozličných oceánů a moří, kde se teplota vody pohybuje mezi 12 °C až 24 °C. Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m. Žije tam, kde se vyskytuje jeho hlavní kořist, což jsou ploutvonožci, menší kytovci, jiní žraloci a velké ryby. Dospělí jedinci bývají nejčastěji 4–5,4 m dlouzí a obvykle váží 680–1 100 kg. Chování a sociální struktura tohoto žraloka není dosud dobře prozkoumána. Ze všech druhů žraloků jsou velcí bílí zodpovědní za jednoznačně nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi. Od roku 1580 do roku 2016 bylo statisticky evidováno celkem 314 případů napadení. Délka života je 20 - 30 let.
Mrož lední je robustní mořský savec, známý svým torpédovitým tělem a dlouhými dlapy. Mroži obývají arktické oblasti, zejména severní ledový oceán, jsou přizpůsobeni k životu na ledových polárních krajinách a mají silnou vrstvu podkožního tuku, která jim pomáhá udržovat teplo v chladném prostředí. Mroži jsou výborní plavci a dokáží se pohybovat ve vodě s lehkostí. Jednou z výrazných charakteristik mrože je jeho velký pár dlouhých a silných dlap, které slouží k šplhání po ledu a také k hledání potravy na mořském dně. Jsou také sociálními zvířaty a často se shromažďují v menších skupinách, zvláště během období páření. I přes svou impozantní fyzickou podobu jsou mroži považováni za ohrožený druh, a to zejména kvůli změnám klimatu a úbytku ledových ploch, které jsou pro ně klíčovým prostředím. Ochrana mrožů a jejich prostředí se tak stává důležitou součástí snahy o udržení biodiverzity v arktických oblastech.
Je největším zástupcem této čeledi, může dosahovat délky až okolo 6 metrů a hmotnosti více než 500 kg. Žije v tropických a subtropických vodách pobřežních oblastí a kontinentálního šelfu. Od ostatních kladivounů ho kromě velikosti odlišuje i vysoká srpovitě tvarovaná hřbetní ploutev a relativně rovná přední část hlavy. Jedná se o většinou osamoceně žijícího predátora, který loví ryby, paryby, korýše a hlavonožce. Jeho nejoblíbenější kořistí jsou různé druhy rejnoků a trnuch. Kladivoun velký je živorodý druh, samice porodí až 55 mláďat každé dva roky. Ačkoliv může být člověku potenciálně nebezpečný, útočí na potápěče či plavce jen zcela výjimečně. Výsledky studie ukázaly, že kladivouni dokážou ve vertikálním směru vidět plných 360 stupňů světa kolem sebe. Díky tomu mohou současně sledovat kořist, která plave nad nimi i pod nimi.
Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".
Oliheň obecná patří do třídy hlavonožců. Oliheň obecná má deset nezatažitelných ramen, z nichž dvě jsou prodloužena a slouží k lovu, její schránka je redukována na tzv. chitinové pero. Dorůstá délky až 50 cm a může vážit až 1,5 kg. Oliheň obecná je široce rozšířená v teplých a mírných vodách Atlantského oceánu a Středozemního moře. Její potravou jsou převážně ryby, korýši a další bezobratlí. Tento druh je aktivním predátorem, který lovíi rychlými pohyby a využívá svou schopnost měnit barvu těla k maskování a komunikaci.
Krab poustevník je mořský bezobratlý živočich vynikjicí svým způsobem života. Na rozdíl od jiných krabů má poustevník měkkou, nechráněnou zadní část těla, kterou si musí zajistit vhodným schránkovitým útočištěm. Aktivně vyhledává a využívá opuštěné lastury, které využívá jako domov, a tím poskytuje nejen fyzickou ochranu, ale i schránku, kterou může přizpůsobit svému rostoucímu tělu. Krab poustevník je mistrem v přizpůsobování se, často mění schránky podle svých potřeb. Tato zajímavá schopnost umožňuje krabům poustevníkům přežívat v různých prostředích a zdůrazňuje jejich úžasnou adaptabilitu v mořském světě.
Mořský koníček patří mezi fascinující mořské tvory a představuje zvláštní skupinu ryb patřících do čeledi Syngnathidae. Jeho unikátní vzhled zahrnuje štíhlé tělo s malými ploutvemi, které mu umožňují pohybovat se ve vodě s lehkostí. Tito malí mořští tvorové jsou známí svou schopností měnit barvu a tak se dokonale maskovat ve svém prostředí. Obvykle obývají pobřežní a mělké vody, kde se skvěle přizpůsobují korálovým útesům a mořským řasám. Mořský koník představuje unikátní aspekt mořské biodiverzity a je oblíbeným objektem zájmu v akvaristice. Je však důležité zdůraznit potřebu udržování zdravého životního prostředí pro tyto citlivé tvory a respektovat jejich přirozené potřeby.