Carnotaurus neboli "masožravý býk" patří do skupiny menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), z období jury a křídy. Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny), žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny. Na hlavě měl 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi a byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, carnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. Čím se carnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Spinosaurus „Trnitý ještěr“ byl rod obřího masožravého dinosaura (teropoda). Vážil kolem dvanácti tun a na délku měřil až šestnáct metrů. Pro představu, jenom jeho lebka byla dlouhá asi 2 metry. Největší známý masožravý dinosaurus byl obrovský dravec s téměř metrovými úzkými čelistmi plných zubů. Novější odhady hmotnosti spinosaura dosahují přibližně 6,4 až 7,5 tuny, což z něj stále činí jednoho z pěti největších dosud známých teropodních dinosaurů.
Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.
Velociraptor byl poměrně malý, srpodrápý teropodní dinosaurus, patřící mezi dravé dromaeosauridy. Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6 cm. Dráp nesloužil jako řezná zbraň, ale jako nástroj, díky němuž mohl lovec imobilizovat kořist, nebo se na ni udržet, pokud se jednalo o větší zvíře. Tento malý teropod žil v období svrchní křídy asi před 75 až 71 miliony let. V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě „úchytů“ na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem.
Spinosaurus je rod teropodního dinosaura, který žil před více než 95 miliony lety během období pozdní křídy. Jedná se o jednoho z největších známých teropodů, jehož charakteristickým znakem byla výrazná plachta na hřbetě, pravděpodobně sloužící k regulaci teploty těla. Spinosaurus měl dlouhý a úzký čenich, čelisti ozubené velkými zuby vhodnými pro lovení potravy. Jeho přední končetiny byly mohutné a nesly dlouhé drápy, což nasvědčuje schopnosti lovit kořist i pod vodou. Tento dinosaurus byl pravděpodobně specializovaným dravcem žijícím ve vodním prostředí. Vědecká studia o Spinosaurovi se neustále vyvíjejí a nové poznatky posouvají naše porozumění tomuto impozantnímu tvoru. Odhalení fosilií Spinosaura přispělo k našemu poznání o biodiverzitě a evoluci dinosaurů v období křídy a o rozmanitosti jejich ekosystémů.
Žil asi před 76 až 72 miliony let na území dnešní centrální a východní Asie. Měl kostěný hřeben na hlavě, který dosahoval délky 1,6 metru a hmotnosti zhruba 22 kg a z patra mu rostly do dutiny ústní dva kostěné výrůstky. Podle vědecké studie z roku 2015 mohla mít vajíčka oviraptorů (nebo jejich blízkých příbuzných) zeleno-modrou barvu. Vědci to zjistili rozborem původních biologických pigmentů ze skořápek zkamenělých vajec starých kolem 66 milionů let.
Cryolophosaurus byl dinosaurus žijící před asi 190 miliony lety v období pozdního triasu na území dnešní Antarktidy. Tento dravec byl relativně velký a vynikal svým výrazným křídovitým hřebenem na hlavě, který mu dal jeho charakteristické jméno. S délkou těla dosahující až kolem 6 metrů patřil mezi středně velké dinosaury. Cryolophosaurus byl objeven v 90. letech 20. století v Antarktidě a představuje jednoho z mála známých dinosaurů z tohoto kontinentu. Jeho objev přispěl k poznání o prehistorických ekosystémech na Antarktidě a o evoluci dinosaurů v extrémních podmínkách.
Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.