ZOOted Bizón americký zooted plast 11cm v sáčku

Mýval severní je malý a obratný savec, který je původem ze Severní Ameriky, ale byl zavlečen do různých částí světa. Mývali jsou známí svým charakteristickým pruhovaným kožichem, černými kroužky kolem očí a pohyblivým prstovým chodem. Jsou to všežravci s flexibilním stravovacím režimem, což znamená, že se mohou živit různými potravinami včetně ovoce, hmyzu, plodů, ryb a dokonce odpadků. Jedním z výrazných znaků mývalů je jejich schopnost manipulovat s předměty pomocí svých prstů, což z nich činí zručné lovce a sběrače potravy. Mývali jsou také adaptabilní a schopni se přizpůsobit různým prostředím, včetně lidských sídel. Mývali mají také význam v různých kulturách a folkloru, kde jsou někdy zobrazeni jako symbol šibalství a chytrosti.

Pštros je největší žijící pták a zároveň nejrychlejší pozemní pták, může dosáhnout rychlosti až 70 km/h (když uniká před predátorem) nebo běžet rychlostí 50 km/h po dobu jedné hodiny, což z něj dělá nejrychlejší dvounohé zvíře na světě. Je nelétavý. Pštrosi obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. Pštros je pták s nejdelším krkem. Při vydávání charakteristického přidušeného křiku se holý krk v horní části nafukuje. K ochraně jejich očí před prachem a pískem slouží pštrosům také třetí víčko – mžurka, která se zavírá horizontálně od vnitřního očního koutku k vnějšímu. Traduje se, že jejich zvykem je při ohrožení strčit hlavu do písku, ovšem není tomu tak. Živí se převážně semeny, trávou, ovocem, květinami a příležitostně i hmyzem jako kobylky. Protože pštrosi nemají zuby, polykají oblázky, které jim pomáhají drtit potravu v žaludku. Můžou jich tam mít najednou až 1 kg. Na rozdíl od většiny ptáků nemá pštros vole, slepé střevo je dlouhé 71 cm. Několik dní vydrží bez vody, vystačí si s vodou z metabolismu a potravy. Pštros je typicky společenský pták, žijící v kočujících skupinách o velikosti 5–50 jedinců. Během prvního roku života mláďata rostou o 25 cm za měsíc. Po jednom roce života váží mladý pštros okolo 45 kg. Pštrosi se mohou dožívat až 75 let.

Rys ostrovid je středně velká šelma, patřící do čeledi kočkovitých. Jedná se o elegantního dravce s krásnou srstí, která může mít různé odstíny od šedé po žlutohnědou, s charakteristickými tmavými skvrnami a proužky. Rys ostrovid se vyznačuje krátkýma, zakulacenýma ušima, která jsou ozdobena dlouhými chlupy. Rys má krátký ocas. Tento rys je známý svou šikovností a obratností při lovu, což mu umožňuje lovit menší savce a ptáky. Rys ostrovid je schopen skočit výš než 3 metry a běžet rychlostí až 60 km/h. Je to noční lovec, který je aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdy využívá svůj vynikající zrak a sluch k nalezení potravy. Rys ostrovid je tichý a nenápadný, což mu pomáhá při lovu, ale také při vyhýbání se predátorům. Ve volné přírodě se rys ostrovid dožívá 10 až 15 let.

Tučňák císařský je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků. Je endemitem Antarktidy. Samec má stejné zbarvení peří jako samice, bývá však o něco vyšší a těžší. Obecně druh dosahuje výšky až 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Tučňák císařský je známý svými cestami, které dospělí jedinci každý rok uskutečňují kvůli páření a krmení mláďat. Protože tučňák císařský nestaví žádné hnízdo, které by mu sloužilo ke znovunalezení svého partnera nebo mláděte, musí spoléhat na zvukovou komunikaci. Používá složité směsice zvuků, které jsou pro rozpoznání rodičů, mláďat a partnerů zásadní. Tučňák císařský se rozmnožuje v nejstudenějším prostředí ze všech ptáků – teplota vzduchu může klesnout na -40 °C a vítr může dosáhnout rychlosti až 144 km/h. Teplota vody je -1,8 °C, což je mnohem méně než průměrná teplota tučňákova těla (39 °C). Ochrana peří - tučňáci si pravidelně pera zobákem a křídly promašťují olejem (žluklým sekretem), který se tvoří u zadních per, tedy kořene ocasu. Peří je pak tímto zcela vodotěsné (nenasákne a neprofoukne - zabrání pronikání vody a zachová se izolace, kterou zajišťuje vrstva vzduchu mezi kůží a peřím). V přírodě tučňák císařský žije většinou okolo 20 let.