Rys ostrovid je středně velká šelma, patřící do čeledi kočkovitých. Jedná se o elegantního dravce s krásnou srstí, která může mít různé odstíny od šedé po žlutohnědou, s charakteristickými tmavými skvrnami a proužky. Rys ostrovid se vyznačuje krátkýma, zakulacenýma ušima, která jsou ozdobena dlouhými chlupy. Rys má krátký ocas. Tento rys je známý svou šikovností a obratností při lovu, což mu umožňuje lovit menší savce a ptáky. Rys ostrovid je schopen skočit výš než 3 metry a běžet rychlostí až 60 km/h. Je to noční lovec, který je aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdy využívá svůj vynikající zrak a sluch k nalezení potravy. Rys ostrovid je tichý a nenápadný, což mu pomáhá při lovu, ale také při vyhýbání se predátorům. Ve volné přírodě se rys ostrovid dožívá 10 až 15 let.
Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.
Bývá označován také jako drabař. Divoký velbloud dvouhrbý je v přírodě kriticky ohrožený druh. Ohrožen je pytláctvím a degradací životního prostředí. Začali je častěji lovit také vlci, kteří na ně číhají u ubývajících vodních zdrojů. Divoký velbloud obývá stepi a pouštní oblasti, kde teploty v zimě klesají až k –30 °C a v létě dosahují až +40 °C. Životu v nehostinných podmínkách je výborně přizpůsoben – má dva prsty s pružnými mozoly, které brání boření, má uzavíratelné nozdry a oči před pískem chrání husté řasy. Díky zásobnímu tuku v hrbech vydrží dlouhé týdny bez vody i potravy. Bez problémů překoná až 20% úbytek vody v těle. Nezadržují vodu v hrbech (jak se někdy mylně uvádí), ale ve vystélce žaludku. Ledviny jsou schopné koncentrovat moč a snižovat tak ztrátu vody. Velbloudi vydrží až 40 dní bez potravy a na rozdíl od lam také mnoho dní bez vody. Průměrná délka života velbloudů se pohybuje mezi 40 a 50 lety.
Axolotl mexický je fascinující vodní tvor, který je považován za symbol výjimečné regenerační schopnosti. Tento endemický druh obývá jezera Xochimilco a Chalco v Mexiku, kde se vyskytuje v tekoucí vodě s čistým dnem. Jedná se o bezobratlého obojživelníka, který zůstává po většinu svého života ve svém larválním stádiu, což znamená, že si udržuje žabí podobu po celý svůj životní cyklus. Axolotl je unikátní nejen svým vzhledem, ale také schopností regenerovat téměř jakoukoli část svého těla, včetně mozku, srdce a dokonce i končetin. Tato schopnost mu poskytuje značnou výhodu v přežití a výzkumu. Bohužel je axolotl kriticky ohroženým druhem, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a znečištění vodních toků. Jeho jedinečná povaha a regenerační schopnosti však přitahují pozornost vědců i nadšenců exotické fauny po celém světě. Rozměr zvířátka: 8 cm Vhodné od 3 let
Obývá savany, polopouště a hornaté oblasti v západní a východní Africe a patří k vůbec nejrozšířenějším africkým supům. Patří mezi středně velké supy s hmotností mezi 4 až 7 kg a délkou těla kolem 94 cm. Rozpětí křídel je okolo 218 cm. Má poměrně špatný čich, ale mimořádně dobrý zrak, kterým se řídí při hledání kořisti. Sup africký si staví velké hnízdo z větví a rostlin, do kterého klade jedno vejce (výjimečně až tři). Inkubace okolo 56 dní. Neustále se přibližují ke zdechlině a dokáží takhle znervóznit a přimět k opuštění mršiny například levharta.
Býk skotský náhorní je plemeno dobytka původem ze Skotska. Tito býci jsou charakterističtí svými velkými rohy, které mohou dosahovat velkého rozpětí. Jejich srst je dlouhá, hustá a často mají charakteristickou hřívu. Býci skotského náhorního plemene jsou odolní a schopní se pohybovat v náročných horských podmínkách. Jsou využíváni pro produkci masa a mléka. Díky svému robustnímu vzhledu a výraznému chování jsou často považováni za symbol skotské krajiny. Ochota přežívat v náročném prostředí a vynikající adaptační schopnosti dělají z býků skotského náhorního plemene jedinečný a obdivovaný dobytek.
Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Žije v severních lesích Evropy, Asie a Ameriky. Los byl v Českých zemích vyhuben už v průběhu středověku. Živí se listy bříz, vrb a jeřábů, vodními a bažinnými rostlinami. Vzhledem ke své velikosti zkonzumuje až 50 kilogramů potravy denně a proto je zřejmé, že musí za potravou migrovat. Losi jsou dobře vybaveni pro pohyb v měkké půdě – nohy vybavené roztažitelnými spárky mají velkou našlapovací plochu. Mohou se pohybovat i rychlostí 50 km/h. Dobře plavou. Paroží losího býka může vážit až 60 kg a dosáhnout rozpětí 250 cm. Tvarem připomíná lopaty. Losi ho každý rok shazují. Doba březosti samice je okolo 36 týdnů; samice rodí jedno až tři mláďata, která kojí asi čtyři měsíce. Dožívají se až 20 let.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Želva obrovská je velká suchozemská želva, která žije na Seychelských ostrovech. Patří mezi nejdéle žijící tvory na světě. Délka krunýře dospělé želvy je až 120 cm, může vážit až 200 kg a dožívá se až 160 let. Je tak druhou největší suchozemskou želvou. Karapax (hřbetní část krunýře želvy) má hnědou barvu a tvar vysoké kopule. Mohutné nohy slouží také jako opora těžkého těla. Krk má velmi dlouhý, a velmi velký, což pomáhá želvě využít větví až do jednoho metru od země jako zdroje potravy. I když jsou typicky pomalé a opatrné, jsou schopny značné rychlosti. Jsou také vynikajícími plavci. Nejvíce jsou aktivní v nočních hodinách, kdy tráví čas hledáním potravy. Živí se převážně listy, plody a výhonky rostlin, občas i živočišnými zbytky, jsou tedy býložravci.