Tuňák obecný je vysoce migrující druh ryby, který patří do čeledi tuňákovití. Tento druh tuňáka je jedním z největších a nejrychlejších mořských živočichů a obývá otevřené oceány, kde se živí menšími rybami a korýši. Tuňák obecný je známý svou silnou a štíhlou postavou, která mu umožňuje dosahovat vysokých rychlostí a dlouhé migrace při hledání potravy a rozmnožování. Má vysoce efektivní termoregulační systém, který mu umožňuje udržovat vyšší tělesnou teplotu než okolní vod, což mu dává výhodu v chladnějších hloubkách oceánů. Tuňák obecný je důležitým komerčním rybolovným druhem a je vyhledáván pro své chutné a bílkovinami bohaté maso. Vzhledem k nadměrnému rybolovu se však některé populace tuňáka obecného setkávají s tlakem na snížení jejich stavu. Proto jsou prováděna opatření na ochranu a udržitelný management rybolovu s cílem zachovat tyto vzácné a cenné mořské tvory.
Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.
Ten gatunek płaszczki morskiej często tworzy ławice liczące po kilkadziesiąt osobników. U samców wewnętrzne części płetw brzusznych przekształcają się w wydłużone narządy płciowe. Są jajorodne, samica rodzi zwykle tylko 1 młode. Ciekawe fakty na temat płaszczek pojawiły się w morzach już 150 milionów lat temu. Długość ciała dochodzi do 130 cm, żyją na dnie morskim. Poruszają się bardzo podobnie jak muchy ptasie, dlatego ich płetwy piersiowe często nazywane są „skrzydłami”.
Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.
Piloun mnohozubý je druh paryby z čeledi pilounovitých, která obývá teplé a mírně teplé vody tropických a subtropických moří. Dospělí jedinci dosahují až téměř 7 metrů. Tato ryba je známá svou charakteristickou dlouhou a plochou hlavou, která připomíná pilu, jelikož její zuby vystupují ven. Jeho tělo je obvykle šedé, až hnědé barvy s bělavým spodkem. Hlavním potravním zdrojem pilouna mnohozubého jsou různé druhy ryb a bezobratlí živočichové.
Mrož lední je robustní mořský savec, známý svým torpédovitým tělem a dlouhými dlapy. Mroži obývají arktické oblasti, zejména severní ledový oceán, jsou přizpůsobeni k životu na ledových polárních krajinách a mají silnou vrstvu podkožního tuku, která jim pomáhá udržovat teplo v chladném prostředí. Mroži jsou výborní plavci a dokáží se pohybovat ve vodě s lehkostí. Jednou z výrazných charakteristik mrože je jeho velký pár dlouhých a silných dlap, které slouží k šplhání po ledu a také k hledání potravy na mořském dně. Jsou také sociálními zvířaty a často se shromažďují v menších skupinách, zvláště během období páření. I přes svou impozantní fyzickou podobu jsou mroži považováni za ohrožený druh, a to zejména kvůli změnám klimatu a úbytku ledových ploch, které jsou pro ně klíčovým prostředím. Ochrana mrožů a jejich prostředí se tak stává důležitou součástí snahy o udržení biodiverzity v arktických oblastech.
To bardzo inteligentny głowonóg żyjący w morzach i oceanach. Razem z mątwami należą do największych mięczaków i największych bezkręgowców. Żyje na większych głębokościach. Duża ośmiornica dorasta do 3-5 metrów długości i waży 10-50 kg. Jednak według doniesień rekordowy osobnik miał rozpiętość macek wynoszącą 9,8 metra i ważył do 272 kg. Czołga się po dnie za pomocą długich macek pokrytych przyssawkami. Szuka schronienia w koralowcach, pod głazami i w szczelinach. Żyje 4 lata. W przypadku zagrożenia zmienia kolor lub uwalnia chmurę „atramentu”, która go pokrywa. Młode osobniki kopią dołki pod kamieniami, w piasku lub żwirze, gdzie znajdują schronienie przed drapieżnikami (np. z fok, wydr morskich, rekinów lub dużych ryb). Duża ośmiornica poluje głównie nocą. Żywią się głównie krabami i homarami, a także innymi skorupiakami i mięczakami, mniejszymi ośmiornicami i rybami. Często zjada pokarm w swojej kryjówce.
Mořský koníček patří mezi fascinující mořské tvory a představuje zvláštní skupinu ryb patřících do čeledi Syngnathidae. Jeho unikátní vzhled zahrnuje štíhlé tělo s malými ploutvemi, které mu umožňují pohybovat se ve vodě s lehkostí. Tito malí mořští tvorové jsou známí svou schopností měnit barvu a tak se dokonale maskovat ve svém prostředí. Obvykle obývají pobřežní a mělké vody, kde se skvěle přizpůsobují korálovým útesům a mořským řasám. Mořský koník představuje unikátní aspekt mořské biodiverzity a je oblíbeným objektem zájmu v akvaristice. Je však důležité zdůraznit potřebu udržování zdravého životního prostředí pro tyto citlivé tvory a respektovat jejich přirozené potřeby.
Delfin butlonose to gatunek delfina z rodzaju Tursiops, często trzymany w delfinariach lub wykorzystywany do celów badawczych. Delfin ma długość ciała od 2,5 do 4 metrów, waży 150-200 kg i żyje 30-36 lat. Delfiny osiągają prędkość do 50 km/h i lubią gonić łodzie. Skoki nad powierzchnię mają zwykle do 10 metrów długości i 4-5 metrów wysokości. Delfin ten poluje na ryby przy dnie i zjada do 7 kg dziennie. Oprócz ryb polują także na mięczaki, skorupiaki i mniejsze rekiny. Ciąża trwa 12 miesięcy. Młode ma 89–101 cm długości. Najpierw rodzą się ogony. Delfiny komunikują się za pomocą narządów oddechowych i języka. Wydają dźwięki przypominające gwizdanie, klaskanie lub skrzypienie. Co 30 minut musi wypłynąć na powierzchnię, żeby zaczerpnąć powietrza.