Piloun mnohozubý je druh paryby z čeledi pilounovitých, která obývá teplé a mírně teplé vody tropických a subtropických moří. Dospělí jedinci dosahují až téměř 7 metrů. Tato ryba je známá svou charakteristickou dlouhou a plochou hlavou, která připomíná pilu, jelikož její zuby vystupují ven. Jeho tělo je obvykle šedé, až hnědé barvy s bělavým spodkem. Hlavním potravním zdrojem pilouna mnohozubého jsou různé druhy ryb a bezobratlí živočichové.
Orka, znana również jako orka prawdziwa lub orka wielka, jest największym członkiem rodziny delfinów. Jest to wszechstronny drapieżnik znajdujący się na szczycie morskiego łańcucha pokarmowego. Żywi się rybami, żółwiami, ptakami, płetwonogimi, rekinami i innymi waleniami. Orka jest prawdopodobnie zbiorem ponad dziesięciu odrębnych gatunków kryptycznych, obecnie określanych jako ekotypy. Nazwa "orka", czasami używana w językach świata, odzwierciedla jego reputację jako wspaniałego i budzącego strach ssaka morskiego, opisanego w Historia naturalis rzymskiego filozofa Pliniusza Starszego. Z reguły orki nie atakują ludzi, choć zdarzyło się kilka przypadków, w których orki zaatakowały ludzi lub małe łodzie po tym, jak pomyliły je ze swoją ulubioną zdobyczą. Po rozpoznaniu błędu zawsze natychmiast kończyli atak. Odnotowano tylko kilka przypadków, w których trzymane w niewoli orki zaatakowały personel akwarium morskiego. W 2020 r. odnotowano jednak kilka najwyraźniej ukierunkowanych ataków orki na statki w okolicy Cieśniny Gibraltarskiej.
Ten gatunek płaszczki morskiej często tworzy ławice liczące po kilkadziesiąt osobników. U samców wewnętrzne części płetw brzusznych przekształcają się w wydłużone narządy płciowe. Są jajorodne, samica rodzi zwykle tylko 1 młode. Ciekawe fakty na temat płaszczek pojawiły się w morzach już 150 milionów lat temu. Długość ciała dochodzi do 130 cm, żyją na dnie morskim. Poruszają się bardzo podobnie jak muchy ptasie, dlatego ich płetwy piersiowe często nazywane są „skrzydłami”.
Kareta obecná (Caretta caretta) je oceánský druh želvy, který je rozšířen po celém světě. Průměrný dospělý jedinec měří cca 90 cm a váží kolem 135 kg, ačkoliv byli objeveni i jedinci dorůstající až 270 cm a vážící více než 454 kg. Většinu svého života tráví karety obecné ve slané vodě a v okolí ústí řek, kde samice kladou vejce. Želvy nakladou v průměru 80 až 120 vajec do jednoho hnízda, avšak z každého tisíce vajec nakonec přežije přibližně pouze jedna želvička. Karety obecné jsou proto považované za ohrožený druh a jsou chráněné Mezinárodní unií pro ochranu přírody.
Tuňák obecný je vysoce migrující druh ryby, který patří do čeledi tuňákovití. Tento druh tuňáka je jedním z největších a nejrychlejších mořských živočichů a obývá otevřené oceány, kde se živí menšími rybami a korýši. Tuňák obecný je známý svou silnou a štíhlou postavou, která mu umožňuje dosahovat vysokých rychlostí a dlouhé migrace při hledání potravy a rozmnožování. Má vysoce efektivní termoregulační systém, který mu umožňuje udržovat vyšší tělesnou teplotu než okolní vod, což mu dává výhodu v chladnějších hloubkách oceánů. Tuňák obecný je důležitým komerčním rybolovným druhem a je vyhledáván pro své chutné a bílkovinami bohaté maso. Vzhledem k nadměrnému rybolovu se však některé populace tuňáka obecného setkávají s tlakem na snížení jejich stavu. Proto jsou prováděna opatření na ochranu a udržitelný management rybolovu s cílem zachovat tyto vzácné a cenné mořské tvory.
Delfin butlonose to gatunek delfina z rodzaju Tursiops, często trzymany w delfinariach lub wykorzystywany do celów badawczych. Delfin ma długość ciała od 2,5 do 4 metrów, waży 150-200 kg i żyje 30-36 lat. Delfiny osiągają prędkość do 50 km/h i lubią gonić łodzie. Skoki nad powierzchnię mają zwykle do 10 metrów długości i 4-5 metrów wysokości. Delfin ten poluje na ryby przy dnie i zjada do 7 kg dziennie. Oprócz ryb polują także na mięczaki, skorupiaki i mniejsze rekiny. Ciąża trwa 12 miesięcy. Młode ma 89–101 cm długości. Najpierw rodzą się ogony. Delfiny komunikują się za pomocą narządów oddechowych i języka. Wydają dźwięki przypominające gwizdanie, klaskanie lub skrzypienie. Co 30 minut musi wypłynąć na powierzchnię, żeby zaczerpnąć powietrza.
Mrož lední je robustní mořský savec, známý svým torpédovitým tělem a dlouhými dlapy. Mroži obývají arktické oblasti, zejména severní ledový oceán, jsou přizpůsobeni k životu na ledových polárních krajinách a mají silnou vrstvu podkožního tuku, která jim pomáhá udržovat teplo v chladném prostředí. Mroži jsou výborní plavci a dokáží se pohybovat ve vodě s lehkostí. Jednou z výrazných charakteristik mrože je jeho velký pár dlouhých a silných dlap, které slouží k šplhání po ledu a také k hledání potravy na mořském dně. Jsou také sociálními zvířaty a často se shromažďují v menších skupinách, zvláště během období páření. I přes svou impozantní fyzickou podobu jsou mroži považováni za ohrožený druh, a to zejména kvůli změnám klimatu a úbytku ledových ploch, které jsou pro ně klíčovým prostředím. Ochrana mrožů a jejich prostředí se tak stává důležitou součástí snahy o udržení biodiverzity v arktických oblastech.
Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.
Krab poustevník je mořský bezobratlý živočich vynikjicí svým způsobem života. Na rozdíl od jiných krabů má poustevník měkkou, nechráněnou zadní část těla, kterou si musí zajistit vhodným schránkovitým útočištěm. Aktivně vyhledává a využívá opuštěné lastury, které využívá jako domov, a tím poskytuje nejen fyzickou ochranu, ale i schránku, kterou může přizpůsobit svému rostoucímu tělu. Krab poustevník je mistrem v přizpůsobování se, často mění schránky podle svých potřeb. Tato zajímavá schopnost umožňuje krabům poustevníkům přežívat v různých prostředích a zdůrazňuje jejich úžasnou adaptabilitu v mořském světě.