Mýval severní je malý a obratný savec, který je původem ze Severní Ameriky, ale byl zavlečen do různých částí světa. Mývali jsou známí svým charakteristickým pruhovaným kožichem, černými kroužky kolem očí a pohyblivým prstovým chodem. Jsou to všežravci s flexibilním stravovacím režimem, což znamená, že se mohou živit různými potravinami včetně ovoce, hmyzu, plodů, ryb a dokonce odpadků. Jedním z výrazných znaků mývalů je jejich schopnost manipulovat s předměty pomocí svých prstů, což z nich činí zručné lovce a sběrače potravy. Mývali jsou také adaptabilní a schopni se přizpůsobit různým prostředím, včetně lidských sídel. Mývali mají také význam v různých kulturách a folkloru, kde jsou někdy zobrazeni jako symbol šibalství a chytrosti.
Rys ostrovid je středně velká šelma, patřící do čeledi kočkovitých. Jedná se o elegantního dravce s krásnou srstí, která může mít různé odstíny od šedé po žlutohnědou, s charakteristickými tmavými skvrnami a proužky. Rys ostrovid se vyznačuje krátkýma, zakulacenýma ušima, která jsou ozdobena dlouhými chlupy. Rys má krátký ocas. Tento rys je známý svou šikovností a obratností při lovu, což mu umožňuje lovit menší savce a ptáky. Rys ostrovid je schopen skočit výš než 3 metry a běžet rychlostí až 60 km/h. Je to noční lovec, který je aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdy využívá svůj vynikající zrak a sluch k nalezení potravy. Rys ostrovid je tichý a nenápadný, což mu pomáhá při lovu, ale také při vyhýbání se predátorům. Ve volné přírodě se rys ostrovid dožívá 10 až 15 let.
Wielbłąd jednogarbny jest często określany jako dromader lub dromader. Na wolności wymarł już i żyje wyłącznie w formie udomowionej. Tutaj służy do przenoszenia ciężkich ładunków lub jako środek transportu. Cechą charakterystyczną dromadera jest pojedynczy garb na grzbiecie, który pochłania ciepło i tym samym chroni zwierzę przed słońcem. Ponadto zawiera zmagazynowany tłuszcz, którego rozkład uwalnia energię i wodę. Wielbłąd jednogarbny jest dużym zwierzęciem o długich nogach, mierzącym od 2,2 do 3,4 m długości i wadze 450–550 kg. Ma kremową, jasnobrązową, gruboziarnistą sierść, najdłuższą na czubku, szyi, gardle i garbie oraz ogon mierzący 50 cm. Na oczach ma dwuwarstwowe rzęsy, które chronią go przed dostawaniem się piasku do oczu. Średnia długość życia wielbłądów wynosi około 40 lat.
Nosorożec żyje na sawannach, na terenach zalesionych i zarośniętych. Jest to zwierzę masywne, dorosłe osobniki mierzą 132-180 cm w kłębie, długość ciała sięga 2,8-3,8 m, a ogon mierzy 60 cm. Nosorożce ważą od 800 do 1400 kg. Jest roślinożercą, populacja nosorożca dwurożnego występuje głównie w rezerwatach afrykańskich. Nosorożec dwurożny jest zwierzęciem samotnym. To nieśmiałe zwierzę, które jest czujne. Jest krótkowzroczny. Z drugiej strony ma dobry słuch i węch, a gdy już przekona się, że nie ma zagrożenia, uspokaja się. Pasie się głównie o zmierzchu i w nocy. W ciągu dnia woli tarzać się w błocie lub odpoczywać w cieniu. Matka prowadzi młode za sobą. Szacuje się, że 90% dorosłych nosorożców jest zabijanych przez kłusowników dla rogów.
Jego pierwotną ojczyzną są Indie i Sri Lanka, gdzie najczęściej przebywają w lasach liściastych, zaroślach, ale także na terenach trawiastych. Pawie są często trzymane na wolności w parkach zamkowych i ogrodach zoologicznych. Paw jest narodowym ptakiem Indii. Samiec pawia w koronie ma niebieską głowę, szyję i brzuch. Tylne pióra są zielonkawo-brązowe, a skrzydła brązowe i czarne paski. „Ogon” pawi nie jest w rzeczywistości prawdziwym ogonem, ale raczej bardzo wydłużonymi górnymi piórami ogona, które tworzą tzw. "chodnik". Na końcu każdego pióra skrzydła znajduje się „pawie oko”. Samce mogą mierzyć ponad 2 metry nawet z pióropuszem. Zarówno samce, jak i samice mają na głowie kilkucentymetrową koronę. Nawet pawie mogą rozłożyć pióra ogona, gdy są zagrożone, ale są one znacznie mniejsze niż u koguta. Samice składają 4–8 jasnobrązowych jaj. Młode wylęgają się po 28 dniach. Samica opiekuje się pisklętami samotnie. Pawie mogą żyć do piętnastu lat.
Lama alpaka, původem z And, je oceňované hospodářské zvíře i přátelský společník. Své místo našlo v podhorských oblastech Jižní Ameriky, kde se stalo nedílnou součástí života tamních komunit. Alpaky jsou známé svou jemnou vlnou, která je ceněna pro svoji měkkost a tepelné vlastnosti. Tyto zvířata jsou také ekonomicky významná pro své maso a vlnu, což přispívá k obživě mnoha lidí v oblastech And. Díky své přátelské povaze a schopnosti adaptace na různé podmínky se staly alpaky oblíbenými zvířaty po celém světě. Jsou také ceněny pro svou odolnost vůči vysokohorskému prostředí a schopností přežít v extrémních podmínkách. Pro mnohé komunity v Andách jsou alpaky nejen zdrojem obživy, ale také součástí kulturní identity a tradic.
Samce tego gatunku dorastają do 1,4 m wysokości i wagi 90 kg. Samice są nieco mniejsze, osiągają średni wzrost 90 cm i wagę 45 kg. Żyje wyłącznie na indonezyjskiej wyspie Sumatra. Orangutan jest prawie nie do pomylenia. Typowa jest rdzawa sierść, która jest długa i płynna. Rośnie „przeciwnie” na ramionach – od ramienia do łokcia i od nadgarstka do łokcia. Orangutany to największe ssaki zamieszkujące drzewa, które schodzą na ziemię bardzo rzadko i niezbyt to lubią. Większość życia spędzają w koronach drzew – tam śpią, szukają pożywienia, łączą się w pary i wychowują młode. Na nocny i dzienny odpoczynek każdy dorosły orangutan buduje wygodne gniazdo. Na wolności dożywają około 50 lat.
Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.
Sob polární je majestátní tvor žijící v extrémních podmínkách Arktidy. Jeho robustní postava, hustá srst a široké kopyto mu umožňují přežít v drsném arktickém prostředí, kde teploty klesají pod bodu mrazu. Sobové jsou známí svou schopností migrovat na velké vzdálenosti přes zamrzlé tundry, hledajíce potravu a vhodné pastviny. Jsou klíčovou součástí života mnoha severních komunit a kultur, poskytují potravu, srst a kožešinu, a jsou často předmětem mýtů a legend původních obyvatel Arktidy. Nicméně, s rostoucím tlakem na arktické prostředí a změnami klimatu čelí sob polární novým výzvám, které ohrožují jeho přežití a ekosystémy, na kterých závisí.