Muflon evropský představuje zajímavého zástupce volně žijící zvěře v evropských horách a lesích. Mufloni jsou středně velcí kopytníci. Samci jsou známí svými výraznými, mohutnými rohy, které jsou spirálovitě zatočené. Jejich srst může mít odstíny od světle hnědé po tmavě hnědou až šedou, často s bílým spodkem na břiše. Většinou žijí ve skupinách, kde samci soutěží o dominanci. Mufloni jsou vysoce adaptabilní a dokážou přežít v různých typech prostředí, od skalnatých hor až po lučiny. Jejich přirozená odolnost a schopnost se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám přispívají k tomu, že jsou úspěšným druhem ve volné přírodě.
Panda wielka żyje niemal bez przerwy w bambusowych zaroślach. Technicznie rzecz biorąc, jest wszystkożercą, ponieważ czasami żywi się jajami i zjada niektóre owady wraz z bambusem. Są dla niej niezbędnym źródłem białka. Uszy jej się trzęsą, kiedy żuje. Dorosła panda waży 70–160 kg i mierzy 1,2–1,9 m długości. Ogon pandy jest krótki, zwykle ma tylko 10–15 cm długości. W przeciwieństwie do innych niedźwiedzi nie zapada w stan hibernacji, ponieważ nie jest w stanie zgromadzić wystarczających zapasów tłuszczu. Panda wielka prowadzi samotny tryb życia, dlatego samce i samice spotykają się zwykle tylko podczas zalotów, od marca do maja. Kopulacja jest krótkotrwała (od 30 sekund do pięciu minut), ale powtarzana. Ponieważ zarodek rozwija się bardzo szybko, samica może teoretycznie urodzić w ciągu zaledwie 45 dni, ale w zależności od warunków otoczenia może to zająć również do sześciu miesięcy.
Lev je největší a nejsilnější africký predátor. Lev berberský je jedním z větších poddruhů lva. Samci mají výraznou hřívu na krku, která u některých poddruhů pokračuje přes břicho až ke slabinám. Hříva samcům narůstá ve 2-3 letech. Oči jsou důležitým smyslem lvů a lvi mají téměř dokonalou schopnost vidět ve tmě, díky luminiscenční vrstvě, která dokáže odrážet i slabé paprsky světla. Lev vidí ve tmě asi 6-7x lépe než člověk. Lvi loví většinou společně. Dokáže zabít i žirafu, která se ale umí účinně bránit a dokáže lvovi roztříštit svým kopancem lebku. Lví samec dokáže spořádat na posezení až 45 kg masa a pak několik dní tráví. Ve volné přírodě se dožívá 10–14 let. Samci váží 150-250 kg.
Lemur kata patří mezi endemické druhy lemura obývající ostrov Madagaskar. Své jméno získal díky charakteristickému hlasitému volání, které zní jako „kata, kata“. Tito malí primáti jsou aktivní převážně v noci a jejich noční životní styl je adaptací na konkurenci s jinými druhy lemura, kteří jsou aktivní ve dne. Lemur kata se živí převážně ovocem, nektarem, květy a hmyzem, což z něj činí důležitou složku ekosystému Madagaskaru. Bohužel, populace lemurů kata je ohrožena ničením jejich přirozeného prostředí, zejména odlesňováním a lovem.
Saichania („piękna”) była roślinożernym, opancerzonym dinozaurem z rodziny Ankylosauridae. Żył w okresie górnej kredy na terenach dzisiejszej Mongolii. Saichania osiągała długość od około 5,2 do 7 metrów i wagę około dwóch ton. Całe krępe ciało tego opancerzonego dinozaura było pokryte kolcami i masywną zbroją. Na czaszce odkryto nawet ślady przystosowania się do życia w klimacie pustynnym (gruczoł solny w pobliżu pyska itp.).). Zbroja była najwyraźniej używana przez tego ankylozaura do obrony przed dużymi teropodami, takimi jak Tarbozaur.
Dospělí samci jsou typičtí vybarvením. Obličej a sedací mozoly mají výrazně modré, červené a fialové zbarvení. To slouží v pralese jako signál pro ostatní členy tlupy. Samec má také dlouhé, silné špičáky. Samice a mláďata mandrila jsou mnohem nenápadnější než vzrostlí samci. Mladí mandrilové obojího pohlaví mají stejné zbarvení jako samice. Samci dosáhnou svého úplného vybarvení teprve v pěti až šesti letech, až když jsou pohlavně dospělí. Velikost: délka těla 70–95 cm, délka ocasu: 7–19 cm, hmotnost: samci až 20–30 kg, samice 10–15 kg. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Z rostlinné převažují plody, ale také listy, semena, ořechy, výhonky, manioky nebo plody olejníku. Z živočišné potravy převažují bezobratlí, ryby a krabi. Pojídá také ptáky a jejich vejce.
Zając żyje niemal na całym świecie. Najlepiej nadaje się na obszary nizinne i pagórkowate w ciepłych regionach, gdzie żyzne pola przeplatają się z małymi lasami. Długość ciała zarówno zająca, jak i zająca wynosi od 60 do 80 cm. Ogon (pióro) ma długość od 7 do 11 cm. Waga zająca wynosi od 3,5 do 7 kg. Wśród zmysłów doskonale rozwinięty jest słuch, na mniejszą odległość bardzo dobry jest także węch. Jego wzrok jest słabszy, zauważa jedynie ruch. Zając prowadzi samotny tryb życia. Podczas wypasu porusza się bardzo powoli, podskakuje i cicho mamrocze. Często pozuje i obserwuje otoczenie. Kiedy jest zaniepokojony, ratuje się szybkim biegiem. Może osiągnąć prędkość do 60 km na godzinę. Potrafi nawet błyskawicznie zmieniać kierunek, zygzakiem, a jego skoki mają długość do 7 m. Jego pożywieniem są rośliny uprawne, trawy, chwasty, pędy krzewów i drzew. Lubi też obgryzać korę drzew. Każdy króliczek rodzi od 7 do 10 króliczków rocznie. Jednak wiele z nich ginie, zwłaszcza podczas deszczowej pogody, a w ciągu roku przeżywa tylko 2–4 młodych. Zając może dożyć 12 lat, ale na wolności tylko nieliczne osobniki przeżywają trzeci rok życia.
Koala medvídkovitý endemický savec v Austrálii. Tento roztomilý tvor se vyznačuje svou šedou a bílou srstí, kulatým obličejem a výraznýma ušima. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce a 5 kg u drobné samice. Koalové konzumují pouze eukalyptové listy. Díky svým dlouhým, zakřiveným drápům jsou schopni se dobře chytit a držet se větvích stromů. Jsou to stromoví býložravci a většinu času tráví spící na větvích eukalyptovníků. Koalové jsou symbolickými tvory pro australskou faunu a jsou chráněni kvůli svému ohroženému statusu a křehkému prostředí, ve kterém žijí.
Rys ostrovid je středně velká šelma, patřící do čeledi kočkovitých. Jedná se o elegantního dravce s krásnou srstí, která může mít různé odstíny od šedé po žlutohnědou, s charakteristickými tmavými skvrnami a proužky. Rys ostrovid se vyznačuje krátkýma, zakulacenýma ušima, která jsou ozdobena dlouhými chlupy. Rys má krátký ocas. Tento rys je známý svou šikovností a obratností při lovu, což mu umožňuje lovit menší savce a ptáky. Rys ostrovid je schopen skočit výš než 3 metry a běžet rychlostí až 60 km/h. Je to noční lovec, který je aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdy využívá svůj vynikající zrak a sluch k nalezení potravy. Rys ostrovid je tichý a nenápadný, což mu pomáhá při lovu, ale také při vyhýbání se predátorům. Ve volné přírodě se rys ostrovid dožívá 10 až 15 let.