Krab poustevník je mořský bezobratlý živočich vynikjicí svým způsobem života. Na rozdíl od jiných krabů má poustevník měkkou, nechráněnou zadní část těla, kterou si musí zajistit vhodným schránkovitým útočištěm. Aktivně vyhledává a využívá opuštěné lastury, které využívá jako domov, a tím poskytuje nejen fyzickou ochranu, ale i schránku, kterou může přizpůsobit svému rostoucímu tělu. Krab poustevník je mistrem v přizpůsobování se, často mění schránky podle svých potřeb. Tato zajímavá schopnost umožňuje krabům poustevníkům přežívat v různých prostředích a zdůrazňuje jejich úžasnou adaptabilitu v mořském světě.
Tuňák obecný je vysoce migrující druh ryby, který patří do čeledi tuňákovití. Tento druh tuňáka je jedním z největších a nejrychlejších mořských živočichů a obývá otevřené oceány, kde se živí menšími rybami a korýši. Tuňák obecný je známý svou silnou a štíhlou postavou, která mu umožňuje dosahovat vysokých rychlostí a dlouhé migrace při hledání potravy a rozmnožování. Má vysoce efektivní termoregulační systém, který mu umožňuje udržovat vyšší tělesnou teplotu než okolní vod, což mu dává výhodu v chladnějších hloubkách oceánů. Tuňák obecný je důležitým komerčním rybolovným druhem a je vyhledáván pro své chutné a bílkovinami bohaté maso. Vzhledem k nadměrnému rybolovu se však některé populace tuňáka obecného setkávají s tlakem na snížení jejich stavu. Proto jsou prováděna opatření na ochranu a udržitelný management rybolovu s cílem zachovat tyto vzácné a cenné mořské tvory.
Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.
Delfin butlonose to gatunek delfina z rodzaju Tursiops, często trzymany w delfinariach lub wykorzystywany do celów badawczych. Delfin ma długość ciała od 2,5 do 4 metrów, waży 150-200 kg i żyje 30-36 lat. Delfiny osiągają prędkość do 50 km/h i lubią gonić łodzie. Skoki nad powierzchnię mają zwykle do 10 metrów długości i 4-5 metrów wysokości. Delfin ten poluje na ryby przy dnie i zjada do 7 kg dziennie. Oprócz ryb polują także na mięczaki, skorupiaki i mniejsze rekiny. Ciąża trwa 12 miesięcy. Młode ma 89–101 cm długości. Najpierw rodzą się ogony. Delfiny komunikują się za pomocą narządów oddechowych i języka. Wydają dźwięki przypominające gwizdanie, klaskanie lub skrzypienie. Co 30 minut musi wypłynąć na powierzchnię, żeby zaczerpnąć powietrza.
Mořský koníček patří mezi fascinující mořské tvory a představuje zvláštní skupinu ryb patřících do čeledi Syngnathidae. Jeho unikátní vzhled zahrnuje štíhlé tělo s malými ploutvemi, které mu umožňují pohybovat se ve vodě s lehkostí. Tito malí mořští tvorové jsou známí svou schopností měnit barvu a tak se dokonale maskovat ve svém prostředí. Obvykle obývají pobřežní a mělké vody, kde se skvěle přizpůsobují korálovým útesům a mořským řasám. Mořský koník představuje unikátní aspekt mořské biodiverzity a je oblíbeným objektem zájmu v akvaristice. Je však důležité zdůraznit potřebu udržování zdravého životního prostředí pro tyto citlivé tvory a respektovat jejich přirozené potřeby.
Žralok modrý patří mezi největší a nejrychlejší druhy žraloků. Obývá hluboké oceány po celém světě. Tento žralok je charakterizován svou modrou barvou na hřbetě a bílým břichem, což mu poskytuje efektivní maskování v otevřeném moři. Dosahuje délky až kolem 4 metrů a hmotnosti okolo 200 kg. Živí se převážně rybami a hlavonožci, a je schopen dlouhých migračních cest za potravou. Modrý žralok je považován za ohrožený druh kvůli nadměrnému rybolovu. Mnoho zemí a mezinárodních organizací se snaží chránit tohoto žraloka prostřednictvím ochranných opatření, včetně omezení rybolovu a vyhlášením chráněných mořských oblastí. Stejně jako ostatní druhy žraloků, i žralok modrý má vyvinuté smysly jako čich, zrak a hmat. Na spodní straně svého čenichu má také speciální receptory, které mu umožňují detekovat elektromagnetické pole vytvářené svaly kořisti. Díky nim dokáže na krátkou vzálenost identifikovat i nehybné živočichy, které prozradí tlukot srdce.
Jest typowym przedstawicielem ssaków zamieszkujących Ocean Arktyczny, sporadycznie także Północny Atlantyk. Kły służą morsom do łamania lodu, wykorzystywane są także podczas wychodzenia z wody i poruszania się po lądzie. Używają ich również do odrywania skorupiaków i mięczaków od dna. Jego najlepszym zmysłem jest dotyk, a dotykowe wąsy mogą zaalarmować go o zdobyczy. Ciąża trwa około 12 miesięcy, samica rodzi zwykle jedno, czasem dwa młode, a po urodzeniu mały mors osiąga długość do 1,5 metra i wagę 75 kg. Mors lodowy to masywne zwierzę, którego samce ważą około 1210 kg, a samice 830 kg. Samiec ma 3,2 m długości, a samica 2,7 m.
To bardzo inteligentny głowonóg żyjący w morzach i oceanach. Razem z mątwami należą do największych mięczaków i największych bezkręgowców. Żyje na większych głębokościach. Duża ośmiornica dorasta do 3-5 metrów długości i waży 10-50 kg. Jednak według doniesień rekordowy osobnik miał rozpiętość macek wynoszącą 9,8 metra i ważył do 272 kg. Czołga się po dnie za pomocą długich macek pokrytych przyssawkami. Szuka schronienia w koralowcach, pod głazami i w szczelinach. Żyje 4 lata. W przypadku zagrożenia zmienia kolor lub uwalnia chmurę „atramentu”, która go pokrywa. Młode osobniki kopią dołki pod kamieniami, w piasku lub żwirze, gdzie znajdują schronienie przed drapieżnikami (np. z fok, wydr morskich, rekinów lub dużych ryb). Duża ośmiornica poluje głównie nocą. Żywią się głównie krabami i homarami, a także innymi skorupiakami i mięczakami, mniejszymi ośmiornicami i rybami. Często zjada pokarm w swojej kryjówce.
Oliheň obecná patří do třídy hlavonožců. Oliheň obecná má deset nezatažitelných ramen, z nichž dvě jsou prodloužena a slouží k lovu, její schránka je redukována na tzv. chitinové pero. Dorůstá délky až 50 cm a může vážit až 1,5 kg. Oliheň obecná je široce rozšířená v teplých a mírných vodách Atlantského oceánu a Středozemního moře. Její potravou jsou převážně ryby, korýši a další bezobratlí. Tento druh je aktivním predátorem, který lovíi rychlými pohyby a využívá svou schopnost měnit barvu těla k maskování a komunikaci.