Orka, znana również jako orka prawdziwa lub orka wielka, jest największym członkiem rodziny delfinów. Jest to wszechstronny drapieżnik znajdujący się na szczycie morskiego łańcucha pokarmowego. Żywi się rybami, żółwiami, ptakami, płetwonogimi, rekinami i innymi waleniami. Orka jest prawdopodobnie zbiorem ponad dziesięciu odrębnych gatunków kryptycznych, obecnie określanych jako ekotypy. Nazwa "orka", czasami używana w językach świata, odzwierciedla jego reputację jako wspaniałego i budzącego strach ssaka morskiego, opisanego w Historia naturalis rzymskiego filozofa Pliniusza Starszego. Z reguły orki nie atakują ludzi, choć zdarzyło się kilka przypadków, w których orki zaatakowały ludzi lub małe łodzie po tym, jak pomyliły je ze swoją ulubioną zdobyczą. Po rozpoznaniu błędu zawsze natychmiast kończyli atak. Odnotowano tylko kilka przypadków, w których trzymane w niewoli orki zaatakowały personel akwarium morskiego. W 2020 r. odnotowano jednak kilka najwyraźniej ukierunkowanych ataków orki na statki w okolicy Cieśniny Gibraltarskiej.
Krab poustevník je mořský bezobratlý živočich vynikjicí svým způsobem života. Na rozdíl od jiných krabů má poustevník měkkou, nechráněnou zadní část těla, kterou si musí zajistit vhodným schránkovitým útočištěm. Aktivně vyhledává a využívá opuštěné lastury, které využívá jako domov, a tím poskytuje nejen fyzickou ochranu, ale i schránku, kterou může přizpůsobit svému rostoucímu tělu. Krab poustevník je mistrem v přizpůsobování se, často mění schránky podle svých potřeb. Tato zajímavá schopnost umožňuje krabům poustevníkům přežívat v různých prostředích a zdůrazňuje jejich úžasnou adaptabilitu v mořském světě.
Żarłacz biały lub żarłacz biały, dawniej często nazywany rekinem ludożernym, to rekin z rodziny laminidae, występujący głównie w wodach przybrzeżnych. Osiąga maksymalną długość około 7 metrów i wagę ponad 3 ton. Żarłacz biały żyje prawie we wszystkich wodach przybrzeżnych różnych oceanów i mórz, gdzie temperatura wody waha się od 12 °C do 24 °C. Żarłacz biały zaliczany jest do ryb epipelagicznych, co oznacza, że większość życia spędza na głębokościach do 200 m. Żyje tam, gdzie występują jego główne ofiary, którymi są płetwonogie, mniejsze walenie, inne rekiny i duże ryby. Dorosłe osobniki mają najczęściej 4–5,4 m długości i zwykle ważą 680–1100 kg. Zachowanie i struktura społeczna tego rekina nie są jeszcze dobrze zbadane. Ze wszystkich gatunków rekinów żarłacze są odpowiedzialne za zdecydowanie najbardziej niesprowokowane ataki na ludzi. Od 1580 r. do 2016 r. odnotowano statystycznie ogółem 314 przypadków napaści. Długość życia wynosi 20-30 lat.
Mečoun obecný je velká ryba, která se vyznačuje svou charakteristickou podlouhlou horní čelistí, která přechází v mečovitý výběžek. Tento druh ryby je aktivním predátorem, který obývá otevřené moře v teplých a mírných vodách po celém světě. Mečouni se často nacházejí ve vodách daleko od pobřeží. Jejich dlouhý meč slouží pravděpodobně k lovu kořisti a obraně. Mečouni jsou vynikajícími lovci, kteří dokáží rychle plavat a proniknout hluboko do mořských vod. Často vyskakuje nad hladinu. Na krátkou vzdálenost vyvine rychlost až 110 km/h.
Narval jednorohý, také nazývaný "mořský jednorožec", představuje unikátního a mystického tvora mořských hlubin. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý spirálovitý zub, který u samců dorůstá délky kolem 2 metrů. Tento zub je ve skutečnosti zrohovatělý zubní kanál, který je skvěle adaptován na potápění do hlubokých vod Arktidy. Narvalové žijí v arktických vodách severní polární oblasti a jsou známí svou schopností potápět se na velké hloubky kolem 800 metrů. Jsou to masožravci, kteří se živí převážně rybami a hlavonožci. Narvalové jsou výborní lovci, kteří využívají svůj dlouhý zub k rybaření a vyhledávání potravy v hlubokých vodách.
Oliheň obecná patří do třídy hlavonožců. Oliheň obecná má deset nezatažitelných ramen, z nichž dvě jsou prodloužena a slouží k lovu, její schránka je redukována na tzv. chitinové pero. Dorůstá délky až 50 cm a může vážit až 1,5 kg. Oliheň obecná je široce rozšířená v teplých a mírných vodách Atlantského oceánu a Středozemního moře. Její potravou jsou převážně ryby, korýši a další bezobratlí. Tento druh je aktivním predátorem, který lovíi rychlými pohyby a využívá svou schopnost měnit barvu těla k maskování a komunikaci.
Tuňák obecný je vysoce migrující druh ryby, který patří do čeledi tuňákovití. Tento druh tuňáka je jedním z největších a nejrychlejších mořských živočichů a obývá otevřené oceány, kde se živí menšími rybami a korýši. Tuňák obecný je známý svou silnou a štíhlou postavou, která mu umožňuje dosahovat vysokých rychlostí a dlouhé migrace při hledání potravy a rozmnožování. Má vysoce efektivní termoregulační systém, který mu umožňuje udržovat vyšší tělesnou teplotu než okolní vod, což mu dává výhodu v chladnějších hloubkách oceánů. Tuňák obecný je důležitým komerčním rybolovným druhem a je vyhledáván pro své chutné a bílkovinami bohaté maso. Vzhledem k nadměrnému rybolovu se však některé populace tuňáka obecného setkávají s tlakem na snížení jejich stavu. Proto jsou prováděna opatření na ochranu a udržitelný management rybolovu s cílem zachovat tyto vzácné a cenné mořské tvory.
Jest typowym przedstawicielem ssaków zamieszkujących Ocean Arktyczny, sporadycznie także Północny Atlantyk. Kły służą morsom do łamania lodu, wykorzystywane są także podczas wychodzenia z wody i poruszania się po lądzie. Używają ich również do odrywania skorupiaków i mięczaków od dna. Jego najlepszym zmysłem jest dotyk, a dotykowe wąsy mogą zaalarmować go o zdobyczy. Ciąża trwa około 12 miesięcy, samica rodzi zwykle jedno, czasem dwa młode, a po urodzeniu mały mors osiąga długość do 1,5 metra i wagę 75 kg. Mors lodowy to masywne zwierzę, którego samce ważą około 1210 kg, a samice 830 kg. Samiec ma 3,2 m długości, a samica 2,7 m.
Chobotnice pobřežní patří mezi fascinující mořské tvory obývající světové oceány. Jejich charakteristickým rysem je osm chapadel, která využívají k pohybu, lovu potravy a komunikaci. Jsou to mistři maskování, dokáží se rychle přizpůsobit okolnímu prostředí a měnit barvu a texturu své kůže, což jim pomáhá uniknout predátorům i úspěšně lovit. Chobotnice pobřežní jsou vysoce inteligentní tvorové s vyspělým centrálním nervovým systémem. Jsou schopny se učit a pamatovat si různé situace, což jim pomáhá při lovu a vyhýbání se nebezpečí. Jejich složitý životní cyklus zahrnuje krátkou dobu života, během které se rychle vyvíjejí a rozmnožují, aby zajistily další generaci těchto úžasných tvorů.