Borsuk leśny to zwierzę z rodziny łasicowatych. Popularnie borsuki nazywane są ojcem chrzestnym, wujkiem, samotnikiem lub pustelnikiem. Na terenie Republiki Czeskiej borsuk jest największym zwierzęciem łasicowatym, waży od 10 do 20 kg, ma do 85 cm długości i metrowy ogon. Umiejętności budowlane borsuków są naprawdę godne podziwu. Ich jaskinie, popularnie zwane zamkami, słyną z ogromu. Korytarze o średnicy dochodzącej do ćwierć metra sięgają głębokości pięciu metrów i przecinają się na kilku piętrach. Żywi się owadami, dżdżownicami, nornikami, jajami, nasionami, grzybami, korzeniami, czasem nawet padliną - jest wszystkożerny. Młode urodzone w wieku 1-5 lat otwierają oczy po 3 tygodniach. Są karmione piersią przez około 10 tygodni i usamodzielniają się po 5 miesiącach. Borsuki żyją do 15 lat.
Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.
Kivi owenův je noční pták původem z Nového Zélandu, který je znám svým jedinečným vzhledem a způsobem života. Tento malý pták, který je příslušníkem rodu kiviové, je jsou typický svým tenkým zobákem, hustým peřím, které připomíná srst. Kivi owenův má hnědé peří, které mu pomáhá snadněji se skrývat v hustých keřích a trávě, kde tráví většinu svého času. Jsou to noční ptáci, aktivní hlavně za soumraku. Kivi owenův je často spíše slyšen než viděn. Jeho charakteristický křik, který nejčastěji zaznívá během prvních dvou hodin po setmění, slouží k označení teritoria a také k interakci se svým partnerem. Jednou z nejvýraznějších vlastností kiviů owenových je jejich schopnost snášet velká vejce ve srovnání s jejich malou velikostí těla. Samice kiviů kladou největší vejce ve srovnání s jejich tělem z jakéhokoli druhu ptáků, což je fascinující biologický rys tohoto druhu.
Panda červená je unikátní savec žijící v horských oblastech východní Asie, především v Číně, Nepálu a Tibetu. Je známá svým charakteristickým zbarvením - červenohnědým kožichem, kontrastujícím s bílým obličejem a ušima. Tato krásná zvířata jsou malá a mají štíhlou postavu, která jim umožňuje pohybovat se obratně v hustých horských lesích. Pandy červené jsou přizpůsobeny životu v korunách stromů, kde tráví většinu svého času. Jsou to převážně noční tvorové, kteří se živí převážně bambusem, až 95 % jejich stravy tvoří různé druhy bambusu. Tento bambus je nízký na obsah živin, a proto musí pandy sníst velké množství, aby zajistily dostatek energie. Kromě bambusu mohou pandy červené konzumovat také ovoce, hmyz, vejce a drobné savce. Panda červená je ohrožený druh, a to především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a kácení lesů. Navíc jsou ohrožovány ilegálním lovem a obchodem s jejich kožešinou. Ochrana pand červených je klíčová pro zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů, ve kterých žijí.
Mýval severní je malý a obratný savec, který je původem ze Severní Ameriky, ale byl zavlečen do různých částí světa. Mývali jsou známí svým charakteristickým pruhovaným kožichem, černými kroužky kolem očí a pohyblivým prstovým chodem. Jsou to všežravci s flexibilním stravovacím režimem, což znamená, že se mohou živit různými potravinami včetně ovoce, hmyzu, plodů, ryb a dokonce odpadků. Jedním z výrazných znaků mývalů je jejich schopnost manipulovat s předměty pomocí svých prstů, což z nich činí zručné lovce a sběrače potravy. Mývali jsou také adaptabilní a schopni se přizpůsobit různým prostředím, včetně lidských sídel. Mývali mají také význam v různých kulturách a folkloru, kde jsou někdy zobrazeni jako symbol šibalství a chytrosti.
Hiena cętkowana to stosunkowo duże zwierzę o mocnej budowie ciała; mierzy 95–166 cm, sam ogon ma około 40 cm, a w kłębie około 70–92 cm. Waga najczęściej mieści się w przedziale od 45 do 70 kg. Są aktywne głównie o zmierzchu i w nocy, ale nie jest to bez wyjątku. Hieny spędzają większość dnia w podziemnych norach, które same kopią. Jeśli jednak mają taką możliwość, chętnie zajmują opuszczoną norę nornika, jeżozwierza czy guźca i chętnie opalają się przed swoimi norami. Hieny albo aktywnie polują, albo szukają padliny.
Wiewiórka ruda to gryzoń średniej wielkości. W Republice Czeskiej można go spotkać we wszelkiego rodzaju lasach, parkach, alejach, większych ogrodach lub na zadrzewionych cmentarzach. Ma rude, czarne i czasami brązowe futro. Zwykle dorasta od 19 do 23 cm i waży od 250 do 340 g. Krzaczasty ogon, który pomaga utrzymać równowagę podczas wspinania się i skakania po drzewach, a który wiewiórka wykorzystuje jako „osłonę” ciała podczas snu, ma długość od 14,5 do 20 cm. Wiewiórka ruda prowadzi samotny tryb życia, z wyjątkiem okresu lęgowego i zwykle unika innych wiewiórek. Choć dieta wiewiórek opiera się głównie na roślinach, często zdarza się, że zjadają one także drobne owady, jaja czy pisklęta ptaków śpiewających, jaszczurki czy inne mniejsze ssaki. Obecnie wiewiórka ruda jest najbardziej zagrożona utratą lasów, jej naturalnego siedliska, a w niektórych krajach konkurencją ze strony wprowadzonej wiewiórki szarej. W niewoli mogą żyć ponad 10 lat, ale na wolności ich życie pełne pułapek i niebezpieczeństw jest zwykle znacznie krótsze.
Býk skotský náhorní je plemeno dobytka původem ze Skotska. Tito býci jsou charakterističtí svými velkými rohy, které mohou dosahovat velkého rozpětí. Jejich srst je dlouhá, hustá a často mají charakteristickou hřívu. Býci skotského náhorního plemene jsou odolní a schopní se pohybovat v náročných horských podmínkách. Jsou využíváni pro produkci masa a mléka. Díky svému robustnímu vzhledu a výraznému chování jsou často považováni za symbol skotské krajiny. Ochota přežívat v náročném prostředí a vynikající adaptační schopnosti dělají z býků skotského náhorního plemene jedinečný a obdivovaný dobytek.
Chameleon jemenský je plaz s výraznými schopnostmi přizpůsobení se prostředí. Tento chameleon, původem z jemenských lesů je známý svou schopností měnit barvu kůže podle okolního prostředí a své nálady. Jeho výrazné oči pohybující se nezávisle na sobě mu umožňují snadněji lokalizovat kořist i potenciální nebezpečí. Chameleon jemenský se živí převážně hmyzem a drobnými bezobratlými a svou kořist loví pomocí rychlých a přesných pohybů jazyka, který dokáže vystřelit až na několik desítek centimetrů. Je to fascinující tvor, který si získává pozornost svou proměnlivou barvou a elegantním pohybem.