Býk skotský náhorní je plemeno dobytka původem ze Skotska. Tito býci jsou charakterističtí svými velkými rohy, které mohou dosahovat velkého rozpětí. Jejich srst je dlouhá, hustá a často mají charakteristickou hřívu. Býci skotského náhorního plemene jsou odolní a schopní se pohybovat v náročných horských podmínkách. Jsou využíváni pro produkci masa a mléka. Díky svému robustnímu vzhledu a výraznému chování jsou často považováni za symbol skotské krajiny. Ochota přežívat v náročném prostředí a vynikající adaptační schopnosti dělají z býků skotského náhorního plemene jedinečný a obdivovaný dobytek.
Jest drugim co do wielkości naczelnym na świecie. Występuje jedynie na niewielkim obszarze na terenie górzystym na granicy Demokratycznej Republiki Konga, Ugandy i Rwandy. Zamieszkują najczęściej lasy deszczowe. Samiec może mierzyć ponad 170 cm (przy rozpiętości kończyn przednich 200–270 cm). Samice są zawsze mniejsze, nie przekraczają 150 cm. Potrafią wspinać się na drzewa o wysokości do 40 metrów. Pomimo swojej wielkości i siły goryl górski nie jest stworzeniem agresywnym. Goryle górskie są roślinożercami, dlatego ich dieta składa się głównie z niskich roślin zielonych, liści, pędów, w mniejszym stopniu żywią się także owocami (około 1,7% ich diety). Ich dieta jest bogata w wodę, więc nie muszą pić. samice rodzą młode raz na cztery lata lub nawet później. Ciekawostką jest to, że nawet niedominujące samce mogą się rozmnażać, lecz odsetek produkowanego przez nie potomstwa jest stosunkowo niski. Kobieta może zajść w ciążę tylko 3 dni w miesiącu.
Struś to największy żyjący ptak, a zarazem najszybszy ptak lądowy, potrafi osiągnąć prędkość do 70 km/h (w ucieczce przed drapieżnikiem) lub biec z prędkością 50 km/h przez godzinę, co czyni go najszybszym dwunożnym zwierzęciem na świecie. świat. Jest nielotny. Strusie ważą zwykle od 90 do 130 kg, chociaż odnotowano przypadki ważenia samców do 155 kg. Struś to ptak o najdłuższej szyi. Odsłonięta szyja u góry nadmuchuje się, wydając charakterystyczny stłumiony krzyk. Aby chronić oczy przed kurzem i piaskiem, strusie mają również trzecią powiekę – źrenicę zamykającą się poziomo od wewnętrznego kącika oka do zewnętrznego. Mówi się, że w obliczu zagrożenia chowają głowę w piasek, ale tak nie jest. Żywią się głównie nasionami, trawą, owocami, kwiatami i czasami owadami, takimi jak koniki polne. Ponieważ strusie nie mają zębów, połykają kamyki, które pomagają im rozdrobnić pokarm w żołądkach. Jednorazowo mogą mieć tam nawet 1 kg. W przeciwieństwie do większości ptaków struś nie ma jelita ślepego, jego długość wynosi 71 cm. Bez wody mogą wytrzymać kilka dni, czerpiąc z wody pochodzącej z metabolizmu i pożywienia. Struś jest ptakiem typowo towarzyskim, żyjącym w grupach migrujących liczących od 5 do 50 osobników. W pierwszym roku życia młode rosną o 25 cm miesięcznie. Po roku życia młody struś waży około 45 kg. Strusie mogą żyć do 75 lat.
Medvěd hnědý je medvědovitá šelma a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky. Medvěd je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, 5 až 10 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Hmotnost: 100–550 kg, výška v kohoutku až 150 cm. Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne, ale pokud už žil v blízkosti lidí, tak přešel k nočnímu způsobu života. Medvěd hnědý je všežravec. Živí se širokou paletou rostlinné (lesní plody, kořínky, zemědělské plodiny, houby) i živočišné stravy (nejčastěji ryby, hmyz nebo malí až středně velcí savci). I přes jeho zabijáckou pověst tvoří až 90 % potravy medvěda hnědého rostlinná strava. Mláďata se rodí po 6–8měsíční březosti při zimním spánku. Medvěd hnědý žije asi 20–30 let.
Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.
Dospělí samci jsou typičtí vybarvením. Obličej a sedací mozoly mají výrazně modré, červené a fialové zbarvení. To slouží v pralese jako signál pro ostatní členy tlupy. Samec má také dlouhé, silné špičáky. Samice a mláďata mandrila jsou mnohem nenápadnější než vzrostlí samci. Mladí mandrilové obojího pohlaví mají stejné zbarvení jako samice. Samci dosáhnou svého úplného vybarvení teprve v pěti až šesti letech, až když jsou pohlavně dospělí. Velikost: délka těla 70–95 cm, délka ocasu: 7–19 cm, hmotnost: samci až 20–30 kg, samice 10–15 kg. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Z rostlinné převažují plody, ale také listy, semena, ořechy, výhonky, manioky nebo plody olejníku. Z živočišné potravy převažují bezobratlí, ryby a krabi. Pojídá také ptáky a jejich vejce.
Surykatki zamieszkują suche sawanny, pustynie i półpustynie we wnętrzu Republiki Południowej Afryki. Chowają się przed słońcem i drapieżnikami w szczelinach skalnych, kopcach termitów i norach, za innymi ssakami lub same je kopią. Surykatki poruszają się w grupach liczących do 30 osobników o ścisłej strukturze społecznej. Na czele grupy stoi para dominująca, która zazwyczaj jako jedyna się rozmnaża. Jeśli niedominująca samica ma młode, o tym, czy przeżyją, decyduje lider pary. Dominująca samica może znęcać się nad podporządkowanymi sobie samicami, wyciągać ich młode z nor, a nawet je zabijać. Surykatki jedzą także jadowite węże, pająki i skorpiony, gdyż surykatki radzą sobie z ich trucizną i są na nią odporne. Nazwa surykatka ma pochodzenie francuskie, gdzie souris-chat oznacza coś w rodzaju „myszy-kota”.
Labuť velká je majestátní pták, který je známý svou elegantní postavou a nádherným bílým peřím. Je to jedna z největších labutí na světě a vyznačuje se dlouhým, oblým krkem a oranžovým zobákem. Labutě velké jsou běžně viděny na jezerech, rybnících a pomalu tekoucích řekách. Tyto krásné ptáky jsou společenská stvoření a často se shromažďují ve velkých hejnech. Mají silný rodinný instinkt a jsou známé svým věrným partnerstvím, často zůstávají spolu po celý život. Hnízda labutí jsou obvykle umístěna u vody na ostrůvcích nebo na břehu, kde si staví hnízdo z větví a rákosu. Labuť velká je symbolem elegance a krásy v mnoha kulturách po celém světě. Je často spojována s romantikou a pohádkami a její přítomnost na vodě dodává míru a harmonii.
Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.