Netopýři jsou jedinými savci, kteří dokáží skutečně aktivně létat. Jejich přední končetiny jsou přeměněny na křídla, která jsou pokryta kůží a napínacím svalstvem. Netopýři jsou aktivní především v noci a spoléhají se převážně na echolokaci, což jim umožňuje lokalizovat kořist a navigovat ve tmě. Tato rozmanitá skupina zahrnuje mnoho druhů s různými velikostmi, životními strategiemi a preferencemi ohledně potravy. Někteří netopýři se živí hmyzem, jiní zase nektarem, plody nebo dokonce rybami. V některých kulturách jsou netopýři považováni za symbol štěstí, zatímco v jiných se k nim vážou mýty a pověsti. Důležitou roli hrají netopýři i v ekosystémech jako odbourávači škodlivých hmyzů, a mohou tak přispívat k udržení biologické rovnováhy. I přesto, že jsou často spojováni s temnotou a mystériem, jsou neocenitelnými tvory v přírodě s klíčovým významem pro ekosystémy, ve kterých žijí.
Skunk pruhovaný je malý savec žijící v Severní Americe. Tento skunk se vyznačuje černobílým pruhováním na těle a zapáchajícím sekretem, který využívá jako obranný mechanismus, který odpuzuje predátory. Skunkové jsou noční tvorové, kteří se živí velkými druhy hmyzu a malými savci. Jsou známí svou schopností žít v blízkosti lidských obydlí a jsou často považováni za obtížné zvířata kvůli jejich zápachu.
Kivi owenův je noční pták původem z Nového Zélandu, který je znám svým jedinečným vzhledem a způsobem života. Tento malý pták, který je příslušníkem rodu kiviové, je jsou typický svým tenkým zobákem, hustým peřím, které připomíná srst. Kivi owenův má hnědé peří, které mu pomáhá snadněji se skrývat v hustých keřích a trávě, kde tráví většinu svého času. Jsou to noční ptáci, aktivní hlavně za soumraku. Kivi owenův je často spíše slyšen než viděn. Jeho charakteristický křik, který nejčastěji zaznívá během prvních dvou hodin po setmění, slouží k označení teritoria a také k interakci se svým partnerem. Jednou z nejvýraznějších vlastností kiviů owenových je jejich schopnost snášet velká vejce ve srovnání s jejich malou velikostí těla. Samice kiviů kladou největší vejce ve srovnání s jejich tělem z jakéhokoli druhu ptáků, což je fascinující biologický rys tohoto druhu.
Krocan divoký je nejtěžší hrabavý pták. Samec krocana divokého je velký a těžký pták, měří až 120 cm a váží kolem 10 kg. Má dlouhé nohy a krk, krátká a zakulacená křídla a široký ocas. Hlava a krk jsou lysé, s masitými, červenými laloky a výrůstky na hlavě, bradě a krku. Při vzrušení laloky zduří.
Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.
Medvíďata se rodí slepá a hluchá, o hmotností 450 až 900 gramů. Ve věku 4–5 měsíců jsou již schopna pozřít tuhou stravu a až do stáří 2–3 let sbírají zkušenosti od své matky. Do pohlavní zralosti se dostanou při dovršení čtvrtého až šestého roku života. Lední medvěd se ve volné přírodě jen zřídka dožije více než 25 let. Lední medvěd tráví více než polovinu svého života na mořském ledě. Medvěd lední je ze všech medvědů nejvíce specializovaný na masitou stravu, trávicí ústrojí má k tomu přímo uzpůsobené. Živí se převážně lovem a jeho nejčastější kořistí bývají tuleni.
Andulka neboli papoušek vlnkovaný je malý a velmi oblíbený papoušek z Austrálie. Je to ideální pták pro začínajícího chovatele, který potřebuje nabrat zkušenosti. Jedná se o velmi společenského papouška. Lze jej chovat jako “mazlíka” a pak je schopný naučit se i několik jednoduchých slov, nebo jako hejnového ptáka ve venkovní voliéře. V přírodě se andulky vlnkované živí především travními semeny. Ty se v lidské péči nahrazují pomocí různých druhů prosa (žluté, šedé, senegalské, čumíza...), lesknice, loupaným a neloupaným ovsem. Hnízdit může celoročně, obzvláště pak v příhodnou dobu, například s příchodem dešťů. Samička snáší průměrně 5 vajec, které sama zahřívá asi 18 dní. Dorůstá délky těla kolem 18 cm (i s ocasem) a v přírodě dosahuje hmotnosti 26–40 gramů, v zajetí až 60 gramů. Příklady barevných mutací: šedé, modré, žluté, bílé, skořicové, opalíny, recesivní či dominantní straky, duhové atd. Dožívá se 8 – 12 let.
Bizon americký či severoamerický je mohutné zvíře z čeledi turovitých. Obrovská stáda bizonů čítající statisíce, či možná i milióny se kdysi proháněla po celé severní Americe od Aljašky po Mexický záliv. Tělo je pokryto krátkou hnědou srstí, jež v přední části trupu přechází v delší chlupy, které mají na hlavě tmavou barvu. Poslední krční a první hrudní obratle mají velmi dlouhé trnové výběžky, jež tak společně s mohutným svalstvem vytvářejí charakteristický hrb. Vzdálenost mezi rohy je téměř 50 cm. Bizoni mají 32 zubů – 24 stoliček a 8 řezáků. 50 cm dlouhá oháňka slouží k odhánění hmyzu. Zrak je slabý, bizoni rozeznávají pouze pohyb. Naproti tomu mají výborný čich – dokážou větřit až na vzdálenost dvou kilometrů, ucítí trávu pod třiceticentimetrovou pokrývkou sněhu. Ačkoli vypadají těžkopádně, v cvalu dosahují rychlosti okolo 50 km/hod. Tímto tempem jsou schopni běžet půl hodiny i déle. Dožívají se 15 až 20 let.
Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.