Dospělí samci jsou typičtí vybarvením. Obličej a sedací mozoly mají výrazně modré, červené a fialové zbarvení. To slouží v pralese jako signál pro ostatní členy tlupy. Samec má také dlouhé, silné špičáky. Samice a mláďata mandrila jsou mnohem nenápadnější než vzrostlí samci. Mladí mandrilové obojího pohlaví mají stejné zbarvení jako samice. Samci dosáhnou svého úplného vybarvení teprve v pěti až šesti letech, až když jsou pohlavně dospělí. Velikost: délka těla 70–95 cm, délka ocasu: 7–19 cm, hmotnost: samci až 20–30 kg, samice 10–15 kg. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Z rostlinné převažují plody, ale také listy, semena, ořechy, výhonky, manioky nebo plody olejníku. Z živočišné potravy převažují bezobratlí, ryby a krabi. Pojídá také ptáky a jejich vejce.
Axolotl mexický je fascinující vodní tvor, který je považován za symbol výjimečné regenerační schopnosti. Tento endemický druh obývá jezera Xochimilco a Chalco v Mexiku, kde se vyskytuje v tekoucí vodě s čistým dnem. Jedná se o bezobratlého obojživelníka, který zůstává po většinu svého života ve svém larválním stádiu, což znamená, že si udržuje žabí podobu po celý svůj životní cyklus. Axolotl je unikátní nejen svým vzhledem, ale také schopností regenerovat téměř jakoukoli část svého těla, včetně mozku, srdce a dokonce i končetin. Tato schopnost mu poskytuje značnou výhodu v přežití a výzkumu. Bohužel je axolotl kriticky ohroženým druhem, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a znečištění vodních toků. Jeho jedinečná povaha a regenerační schopnosti však přitahují pozornost vědců i nadšenců exotické fauny po celém světě. Rozměr zvířátka: 8 cm Vhodné od 3 let
Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Mohutná sova, která je dokonale uzpůsobená k životu v severských oblastech - bílým zbarvením, velmi hustým peřím a též hustě porostlými končetinami. Mezi samcem a samicí je obvykle rozdíl ve zbarvení - samice je hustě posetá černými skvrnami, samec bývá sněhobílý, případně s menším množstvím méně výrazných skvrn. Délka těla je 53–65 cm, rozpětí křídel 125–150 cm. Hmotnost u samce se pohybuje v rozmezí 700–2500 g, u samice mezi 780–2950 g. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. V ČR se chovu sovic sněžních věnují zejména zoologické zahrady. V době hnízdění se živí téměř výhradně lumíky, po zbytek roku loví také jiné savce do velikosti zajíce a ptáky do velikosti husy.
Krocan divoký je nejtěžší hrabavý pták. Samec krocana divokého je velký a těžký pták, měří až 120 cm a váží kolem 10 kg. Má dlouhé nohy a krk, krátká a zakulacená křídla a široký ocas. Hlava a krk jsou lysé, s masitými, červenými laloky a výrůstky na hlavě, bradě a krku. Při vzrušení laloky zduří.
Mravenečník velký je suchozemský savec obývající lesy a tropické oblasti Střední a Jižní Ameriky. Tento druh je známý svým charakteristickým vzhledem, včetně dlouhého a štíhlého těla, dlouhého ocasu a dlouhého čenichu, který používá k vyhledávání termitů a mravenců, které jsou jeho hlavní potravou. Mravenečník velký má dlouhý jazyk, kterým dokáže proniknout do hnízd termitů a mravenců a vytáhnout potravu. Mravenečník velký měří až 60 cm a má až 12,5 mm široký jazyk. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz.
Sob polární je majestátní tvor žijící v extrémních podmínkách Arktidy. Jeho robustní postava, hustá srst a široké kopyto mu umožňují přežít v drsném arktickém prostředí, kde teploty klesají pod bodu mrazu. Sobové jsou známí svou schopností migrovat na velké vzdálenosti přes zamrzlé tundry, hledajíce potravu a vhodné pastviny. Jsou klíčovou součástí života mnoha severních komunit a kultur, poskytují potravu, srst a kožešinu, a jsou často předmětem mýtů a legend původních obyvatel Arktidy. Nicméně, s rostoucím tlakem na arktické prostředí a změnami klimatu čelí sob polární novým výzvám, které ohrožují jeho přežití a ekosystémy, na kterých závisí.
Medvíďata se rodí slepá a hluchá, o hmotností 450 až 900 gramů. Ve věku 4–5 měsíců jsou již schopna pozřít tuhou stravu a až do stáří 2–3 let sbírají zkušenosti od své matky. Do pohlavní zralosti se dostanou při dovršení čtvrtého až šestého roku života. Lední medvěd se ve volné přírodě jen zřídka dožije více než 25 let. Lední medvěd tráví více než polovinu svého života na mořském ledě. Medvěd lední je ze všech medvědů nejvíce specializovaný na masitou stravu, trávicí ústrojí má k tomu přímo uzpůsobené. Živí se převážně lovem a jeho nejčastější kořistí bývají tuleni.
Axolotl mexický je fascinující vodní tvor, který je považován za symbol výjimečné regenerační schopnosti. Tento endemický druh obývá jezera Xochimilco a Chalco v Mexiku, kde se vyskytuje v tekoucí vodě s čistým dnem. Jedná se o bezobratlého obojživelníka, který zůstává po většinu svého života ve svém larválním stádiu, což znamená, že si udržuje žabí podobu po celý svůj životní cyklus. Axolotl je unikátní nejen svým vzhledem, ale také schopností regenerovat téměř jakoukoli část svého těla, včetně mozku, srdce a dokonce i končetin. Tato schopnost mu poskytuje značnou výhodu v přežití a výzkumu. Bohužel je axolotl kriticky ohroženým druhem, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a znečištění vodních toků. Jeho jedinečná povaha a regenerační schopnosti však přitahují pozornost vědců i nadšenců exotické fauny po celém světě. Rozměr zvířátka: 8 cm Vhodné od 3 let
Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Mohutná sova, která je dokonale uzpůsobená k životu v severských oblastech - bílým zbarvením, velmi hustým peřím a též hustě porostlými končetinami. Mezi samcem a samicí je obvykle rozdíl ve zbarvení - samice je hustě posetá černými skvrnami, samec bývá sněhobílý, případně s menším množstvím méně výrazných skvrn. Délka těla je 53–65 cm, rozpětí křídel 125–150 cm. Hmotnost u samce se pohybuje v rozmezí 700–2500 g, u samice mezi 780–2950 g. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. V ČR se chovu sovic sněžních věnují zejména zoologické zahrady. V době hnízdění se živí téměř výhradně lumíky, po zbytek roku loví také jiné savce do velikosti zajíce a ptáky do velikosti husy.
Krocan divoký je nejtěžší hrabavý pták. Samec krocana divokého je velký a těžký pták, měří až 120 cm a váží kolem 10 kg. Má dlouhé nohy a krk, krátká a zakulacená křídla a široký ocas. Hlava a krk jsou lysé, s masitými, červenými laloky a výrůstky na hlavě, bradě a krku. Při vzrušení laloky zduří.
Mravenečník velký je suchozemský savec obývající lesy a tropické oblasti Střední a Jižní Ameriky. Tento druh je známý svým charakteristickým vzhledem, včetně dlouhého a štíhlého těla, dlouhého ocasu a dlouhého čenichu, který používá k vyhledávání termitů a mravenců, které jsou jeho hlavní potravou. Mravenečník velký má dlouhý jazyk, kterým dokáže proniknout do hnízd termitů a mravenců a vytáhnout potravu. Mravenečník velký měří až 60 cm a má až 12,5 mm široký jazyk. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz.
Sob polární je majestátní tvor žijící v extrémních podmínkách Arktidy. Jeho robustní postava, hustá srst a široké kopyto mu umožňují přežít v drsném arktickém prostředí, kde teploty klesají pod bodu mrazu. Sobové jsou známí svou schopností migrovat na velké vzdálenosti přes zamrzlé tundry, hledajíce potravu a vhodné pastviny. Jsou klíčovou součástí života mnoha severních komunit a kultur, poskytují potravu, srst a kožešinu, a jsou často předmětem mýtů a legend původních obyvatel Arktidy. Nicméně, s rostoucím tlakem na arktické prostředí a změnami klimatu čelí sob polární novým výzvám, které ohrožují jeho přežití a ekosystémy, na kterých závisí.
Medvíďata se rodí slepá a hluchá, o hmotností 450 až 900 gramů. Ve věku 4–5 měsíců jsou již schopna pozřít tuhou stravu a až do stáří 2–3 let sbírají zkušenosti od své matky. Do pohlavní zralosti se dostanou při dovršení čtvrtého až šestého roku života. Lední medvěd se ve volné přírodě jen zřídka dožije více než 25 let. Lední medvěd tráví více než polovinu svého života na mořském ledě. Medvěd lední je ze všech medvědů nejvíce specializovaný na masitou stravu, trávicí ústrojí má k tomu přímo uzpůsobené. Živí se převážně lovem a jeho nejčastější kořistí bývají tuleni.
Axolotl mexický je fascinující vodní tvor, který je považován za symbol výjimečné regenerační schopnosti. Tento endemický druh obývá jezera Xochimilco a Chalco v Mexiku, kde se vyskytuje v tekoucí vodě s čistým dnem. Jedná se o bezobratlého obojživelníka, který zůstává po většinu svého života ve svém larválním stádiu, což znamená, že si udržuje žabí podobu po celý svůj životní cyklus. Axolotl je unikátní nejen svým vzhledem, ale také schopností regenerovat téměř jakoukoli část svého těla, včetně mozku, srdce a dokonce i končetin. Tato schopnost mu poskytuje značnou výhodu v přežití a výzkumu. Bohužel je axolotl kriticky ohroženým druhem, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a znečištění vodních toků. Jeho jedinečná povaha a regenerační schopnosti však přitahují pozornost vědců i nadšenců exotické fauny po celém světě. Rozměr zvířátka: 8 cm Vhodné od 3 let
Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.