Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.
Lama alpaka, původem z And, je oceňované hospodářské zvíře i přátelský společník. Své místo našlo v podhorských oblastech Jižní Ameriky, kde se stalo nedílnou součástí života tamních komunit. Alpaky jsou známé svou jemnou vlnou, která je ceněna pro svoji měkkost a tepelné vlastnosti. Tyto zvířata jsou také ekonomicky významná pro své maso a vlnu, což přispívá k obživě mnoha lidí v oblastech And. Díky své přátelské povaze a schopnosti adaptace na různé podmínky se staly alpaky oblíbenými zvířaty po celém světě. Jsou také ceněny pro svou odolnost vůči vysokohorskému prostředí a schopností přežít v extrémních podmínkách. Pro mnohé komunity v Andách jsou alpaky nejen zdrojem obživy, ale také součástí kulturní identity a tradic.
Býk skotský náhorní je plemeno dobytka původem ze Skotska. Tito býci jsou charakterističtí svými velkými rohy, které mohou dosahovat velkého rozpětí. Jejich srst je dlouhá, hustá a často mají charakteristickou hřívu. Býci skotského náhorního plemene jsou odolní a schopní se pohybovat v náročných horských podmínkách. Jsou využíváni pro produkci masa a mléka. Díky svému robustnímu vzhledu a výraznému chování jsou často považováni za symbol skotské krajiny. Ochota přežívat v náročném prostředí a vynikající adaptační schopnosti dělají z býků skotského náhorního plemene jedinečný a obdivovaný dobytek.
Tento stromový savec zavalitého těla bývá dlouhý 50 až 60 cm a vážívá 4 až 4,5 kg. Má krátký ocas (5 cm), jeho hlava je oblá s tupým nosem, ušní boltce nemá. Končetiny jsou poměrně slabé, přední jsou téměř dvakrát tak dlouhé jako zadní, všechna chodidla jsou zakončena třemi srostlými prsty se silnými, zahnutými drápy z nichž prostřední je nejdelší (až 7,5 cm). Samice má na hrudi dvě mléčné žlázy. Dlouhý krk obsahuje devět obratlů a je velmi pohyblivý, dovoluje otočit hlavu o více než 180°.
Je rozšířena v jižní Africe, Botswaně, Namíbii, na jihu Zimbabwe a Angoly. V křovinatých oblastech i savanách a polopouštích. Žirafa je nejvyšší zvíře na zeměkouli. Je to celkově zvláštní zvíře. Žirafy jsou klidná a mírumilovná zvířata. Tvoří menší stáda většinou o 5-12 kusech, jsou ale známy i případy, kdy mělo stádo přes 150 kusů. Stádo vede stará a zkušená samice, která řídí veškerý život uvnitř. Živí se rostlinnou potravou. Okusuje větvičky a listí nejčastěji na akáciích, které omotává svým fialovým až 40 cm dlouhým jazykem. Žirafa vydrží poměrně dlouho bez vody (některé zdroje uvádí 30 dnů i víc) a v období sucha si vystačí s vodou z potravy. Při pití musí žirafa roztáhnout přední nohy, aby dosáhla na hladinu vody a je v této pozici velice zranitelná. Proto bývá u pití ostražitá. Běhá rychlostí až 50 km/h. V přírodě se dožívá 20–25 let, v zajetí až 33 let.
Svišť je větší hlodavec patřící do čeledi veverkovitých. V Evropě žijí svišti například v Alpách nebo ve slovenských Tatrách. Ozývají se varovným ostrým hvizdem, na který reagují i jiná zvířata, například kamzíci. Není to ovšem pískání v pravém slova smyslu, neboť svišť hlas vydává s otevřenou tlamou a tvoří ho v hrdle. Živí se převážně rostlinnou stravou, jako jsou tráva, byliny, kořínky a listy. Jsou aktivní zejména během teplejších měsíců a během zimního období často hibernují v hlubokých norách, kde se ukrývají před nepříznivými podmínkami. Svišťové mají důležitou roli v ekosystémech, kde působí jako potrava pro různé predátory a svou činností ovlivňují rozložení vegetace v jejich prostředí.
Antilopa Derbyho je největší ze všech antilop, která obývá otevřené savany s hustým porostem. Jsou to převážně denní živočichové, ale výjimkou není zpozorovat tuto antilopu i na večer nebo v noci. Živí se převážně listy, větvičkami a různými výhonky, patří mezi okusovače. Žijí převážně v kočovných skupinách tvořených zhruba z dvaceti zvířat, ačkoli je možné je zahlédnout i v párech. Antilopa Derbyho dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Obě pohlaví mají poměrně dlouhé, ostré a zakroucené rohy, které jsou u samců většinou větší (až 120cm). Mládě má již po narození typické pruhování, které se po celý život nezmění a pro každého jedince je jedinečné jako otisk prstu.
Hroch je bezesporu jedno z nejpopulárnějších afrických zvířat. Neodmyslitelně patří k obrázku teplých řek, kde se stáda hrochů lenivě povalují na mělčině. Jsou to zdatní potápěči a na jedno nadechnutí vydrží pod hladinou až 10 minut, hluboké vodě se však vyhýbají, nedovedou aktivně plavat. Hroch je nejtěžším recentním druhem sudokopytníka a třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 360 cm, dosahuje výšky v kohoutku 165 cm a hmotnosti přes tři tuny. Hroch si získává část potravy ve vodě, pomocí zubů vyrývá ze dna oddenky a kořeny, např. lotosu. Hroší žaludek je trojdílný, mimořádně objemný a žije v něm mnoho druhů symbiotických prvoků. Díky nim je hroch schopen strávit i velmi hrubou a vláknitou potravu. Hroch sežere denně 30–40 kg rostlinné potravy, což je v poměru k jeho velikosti relativně málo.
Zebry horské jsou velmi dobře přizpůsobeny k pohybu v hornatých oblastech. Žijí v menších stádech, které vede jeden samec. Samice přichází do říje i několikrát za rok. Samice nosí mládě asi rok. Hodinu po porodu se mládě umí postavit na nohy. Mladí samci tvoří nová stáda tak, že odvedou několik samic ze svého původního. Výška v kohoutku u nich dosahuje zhruba 1,2 až 1,3 m. A 2,2 m jsou dlouzí. Mohou vážit až 365 kg. Zebra se dožívá 30 až 40 let v zajetí. Ve volné přírodě 20 až 25 let.