Je nejrychlejším suchozemským živočichem na světě, na krátké vzdálenosti (500 m) dosahuje rychlosti 112–120 km/h. Z nuly na 100 km/h zrychlí za tři sekundy. Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem nemá úplně zatažitelné drápy, takže nemůže vertikálně šplhat po stromech. Může vyskočit jen na snadno dosažitelné větve. Na druhou stranu mu drápy umožňují lepší přilnavost k terénu ve vysokých rychlostech. Oproti levhartovi je mnohem drobnější a má malou hlavu. Žije především na savanách Afriky, malá populace přežívá i v Asii. Skvrnitý kožich gepardů je výborné maskování při lovu, břicho mají bílé. Oproti ostatním šelmám jsou to denní lovci – hodně se řídí zrakem. Za kořist si vybírají většinou jedince, kteří se vzdálili od stáda, dále staré nebo nemocné kusy. Toto zvíře je symbolem elegance. V přírodě se dožívají 12 let, v zajetí až 20 let.
Mohutná sova, která je dokonale uzpůsobená k životu v severských oblastech - bílým zbarvením, velmi hustým peřím a též hustě porostlými končetinami. Mezi samcem a samicí je obvykle rozdíl ve zbarvení - samice je hustě posetá černými skvrnami, samec bývá sněhobílý, případně s menším množstvím méně výrazných skvrn. Délka těla je 53–65 cm, rozpětí křídel 125–150 cm. Hmotnost u samce se pohybuje v rozmezí 700–2500 g, u samice mezi 780–2950 g. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. V ČR se chovu sovic sněžních věnují zejména zoologické zahrady. V době hnízdění se živí téměř výhradně lumíky, po zbytek roku loví také jiné savce do velikosti zajíce a ptáky do velikosti husy.
Samice ve smečce jsou většinou různě zpřízněné a kojí lvíčata i od jiné samice. Samice váží 120–150 kg. Samice uloví až 3/4 veškeré potravy smečky. Lví samci se přiživují na kořisti lvic. Říjná lvice se samcem oddělí od smečky a užívají si několik dní páření. Páří se přibližně každých 20 minut. V těchto dnech neloví a ani nežerou. Po 105-125 denní březosti se lvici narodí většinou 2-4 mláďata vážící 1-2 kg, která porodí někde v úkrytu a o samotě.
Kivi owenův je noční pták původem z Nového Zélandu, který je znám svým jedinečným vzhledem a způsobem života. Tento malý pták, který je příslušníkem rodu kiviové, je jsou typický svým tenkým zobákem, hustým peřím, které připomíná srst. Kivi owenův má hnědé peří, které mu pomáhá snadněji se skrývat v hustých keřích a trávě, kde tráví většinu svého času. Jsou to noční ptáci, aktivní hlavně za soumraku. Kivi owenův je často spíše slyšen než viděn. Jeho charakteristický křik, který nejčastěji zaznívá během prvních dvou hodin po setmění, slouží k označení teritoria a také k interakci se svým partnerem. Jednou z nejvýraznějších vlastností kiviů owenových je jejich schopnost snášet velká vejce ve srovnání s jejich malou velikostí těla. Samice kiviů kladou největší vejce ve srovnání s jejich tělem z jakéhokoli druhu ptáků, což je fascinující biologický rys tohoto druhu.
Zebry horské jsou velmi dobře přizpůsobeny k pohybu v hornatých oblastech. Žijí v menších stádech, které vede jeden samec. Samice přichází do říje i několikrát za rok. Samice nosí mládě asi rok. Hodinu po porodu se mládě umí postavit na nohy. Mladí samci tvoří nová stáda tak, že odvedou několik samic ze svého původního. Výška v kohoutku u nich dosahuje zhruba 1,2 až 1,3 m. A 2,2 m jsou dlouzí. Mohou vážit až 365 kg. Zebra se dožívá 30 až 40 let v zajetí. Ve volné přírodě 20 až 25 let.
Domácí husy poskytují mnohostranný užitek, především maso, sádlo a peří, případně trus, používaný jako hnojivo. Méně se využívají husí vejce. Husy mohou sloužit také k hlídání. Délka až 100 cm, rozpětí křídel až 130 cm, hmotnost 4?15 kg. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák kuželovitý, s ostrými okraji.
Lemur kata patří mezi endemické druhy lemura obývající ostrov Madagaskar. Své jméno získal díky charakteristickému hlasitému volání, které zní jako „kata, kata“. Tito malí primáti jsou aktivní převážně v noci a jejich noční životní styl je adaptací na konkurenci s jinými druhy lemura, kteří jsou aktivní ve dne. Lemur kata se živí převážně ovocem, nektarem, květy a hmyzem, což z něj činí důležitou složku ekosystému Madagaskaru. Bohužel, populace lemurů kata je ohrožena ničením jejich přirozeného prostředí, zejména odlesňováním a lovem.
Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši. Dospělá panda váží 70–160 kg, je dlouhá 1,2–1,9 m. Ocas pandy je krátký, obvykle jen 10–15 cm dlouhý. Na rozdíl od jiných medvědů se neukládá k zimnímu spánku, neboť si nedokáže vytvořit dostatečné zásoby tuku. Panda velká žije samotářským způsobem života, samci a samice se tak setkávají zpravidla jen při námluvách, v období od března do května. Kopulace je krátkodobá (od 30 sekund do pěti minut), ale opakovaná. Jelikož se embryo vyvíjí velmi rychle, může samice rodit teoreticky už za pouhých 45 dní, ale s ohledem na okolní podmínky také až za šest měsíců.
Jelen evropský je majestátní zvíře, které obývá lesy a horské oblasti Evropy, zvláště v severní části kontinentu. Tito jeleni jsou známí svými impozantními parohy, které každoročně shazují a poté jim znovu narůstají. Samci s rozvětvenými parohy se stávají dominantními vůdci svých skupin a zajišťují tak reprodukční úspěch. Jeleni evropští jsou zvířata noční, aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy vyhledávají potravu a provádějí sociální interakce ve svých společenstvích. Jejich zbarvení, typické hnědé s bílými skvrnami, jim pomáhá se skrývat v lesním prostředí. Jeleni evropští jsou důležitou součástí ekosystémů, kde působí jako klíčoví přizpůsobiví býložravci, kteří ovlivňují rozložení rostlin a dalších organismů v lesních a horských oblastech.