Delfín skákavý je druh delfína z rodu Tursiops, často chovaný v delfináriích nebo používaný pro výzkumné účely. Delfín má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry, váží 150–200kg, a dožívá se 30–36 let. Delfíni dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké. Ryby loví tento delfín spíš u dna a spotřebuje až 7 kg za den. Kromě ryb loví i měkkýše, korýše a menší žraloky. Březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání. Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.
Kosatka dravá, známá také jako kosatka pravá či kosatka velká, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, ploutvonožce, žraloky a také jiné kytovce. Kosatka dravá je pravděpodobně souborem více než deseti samostatných kryptických druhů označovaných v současné době jako ekotypy. Ve světových jazycích občas používaný název „velryba zabiják“ odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis římského filozofa Plinia staršího. Člověka kosatky zpravidla nenapadají, byť bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária. V roce 2020 však bylo zaznamenáno několik evidentně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu.
Tuňák obecný je vysoce migrující druh ryby, který patří do čeledi tuňákovití. Tento druh tuňáka je jedním z největších a nejrychlejších mořských živočichů a obývá otevřené oceány, kde se živí menšími rybami a korýši. Tuňák obecný je známý svou silnou a štíhlou postavou, která mu umožňuje dosahovat vysokých rychlostí a dlouhé migrace při hledání potravy a rozmnožování. Má vysoce efektivní termoregulační systém, který mu umožňuje udržovat vyšší tělesnou teplotu než okolní vod, což mu dává výhodu v chladnějších hloubkách oceánů. Tuňák obecný je důležitým komerčním rybolovným druhem a je vyhledáván pro své chutné a bílkovinami bohaté maso. Vzhledem k nadměrnému rybolovu se však některé populace tuňáka obecného setkávají s tlakem na snížení jejich stavu. Proto jsou prováděna opatření na ochranu a udržitelný management rybolovu s cílem zachovat tyto vzácné a cenné mořské tvory.
Mrož lední je robustní mořský savec, známý svým torpédovitým tělem a dlouhými dlapy. Mroži obývají arktické oblasti, zejména severní ledový oceán, jsou přizpůsobeni k životu na ledových polárních krajinách a mají silnou vrstvu podkožního tuku, která jim pomáhá udržovat teplo v chladném prostředí. Mroži jsou výborní plavci a dokáží se pohybovat ve vodě s lehkostí. Jednou z výrazných charakteristik mrože je jeho velký pár dlouhých a silných dlap, které slouží k šplhání po ledu a také k hledání potravy na mořském dně. Jsou také sociálními zvířaty a často se shromažďují v menších skupinách, zvláště během období páření. I přes svou impozantní fyzickou podobu jsou mroži považováni za ohrožený druh, a to zejména kvůli změnám klimatu a úbytku ledových ploch, které jsou pro ně klíčovým prostředím. Ochrana mrožů a jejich prostředí se tak stává důležitou součástí snahy o udržení biodiverzity v arktických oblastech.
Mořský koníček patří mezi fascinující mořské tvory a představuje zvláštní skupinu ryb patřících do čeledi Syngnathidae. Jeho unikátní vzhled zahrnuje štíhlé tělo s malými ploutvemi, které mu umožňují pohybovat se ve vodě s lehkostí. Tito malí mořští tvorové jsou známí svou schopností měnit barvu a tak se dokonale maskovat ve svém prostředí. Obvykle obývají pobřežní a mělké vody, kde se skvěle přizpůsobují korálovým útesům a mořským řasám. Mořský koník představuje unikátní aspekt mořské biodiverzity a je oblíbeným objektem zájmu v akvaristice. Je však důležité zdůraznit potřebu udržování zdravého životního prostředí pro tyto citlivé tvory a respektovat jejich přirozené potřeby.
Krab poustevník je mořský bezobratlý živočich vynikjicí svým způsobem života. Na rozdíl od jiných krabů má poustevník měkkou, nechráněnou zadní část těla, kterou si musí zajistit vhodným schránkovitým útočištěm. Aktivně vyhledává a využívá opuštěné lastury, které využívá jako domov, a tím poskytuje nejen fyzickou ochranu, ale i schránku, kterou může přizpůsobit svému rostoucímu tělu. Krab poustevník je mistrem v přizpůsobování se, často mění schránky podle svých potřeb. Tato zajímavá schopnost umožňuje krabům poustevníkům přežívat v různých prostředích a zdůrazňuje jejich úžasnou adaptabilitu v mořském světě.
Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".
Oliheň obecná patří do třídy hlavonožců. Oliheň obecná má deset nezatažitelných ramen, z nichž dvě jsou prodloužena a slouží k lovu, její schránka je redukována na tzv. chitinové pero. Dorůstá délky až 50 cm a může vážit až 1,5 kg. Oliheň obecná je široce rozšířená v teplých a mírných vodách Atlantského oceánu a Středozemního moře. Její potravou jsou převážně ryby, korýši a další bezobratlí. Tento druh je aktivním predátorem, který lovíi rychlými pohyby a využívá svou schopnost měnit barvu těla k maskování a komunikaci.
Kareta obecná (Caretta caretta) je oceánský druh želvy, který je rozšířen po celém světě. Průměrný dospělý jedinec měří cca 90 cm a váží kolem 135 kg, ačkoliv byli objeveni i jedinci dorůstající až 270 cm a vážící více než 454 kg. Většinu svého života tráví karety obecné ve slané vodě a v okolí ústí řek, kde samice kladou vejce. Želvy nakladou v průměru 80 až 120 vajec do jednoho hnízda, avšak z každého tisíce vajec nakonec přežije přibližně pouze jedna želvička. Karety obecné jsou proto považované za ohrožený druh a jsou chráněné Mezinárodní unií pro ochranu přírody.